Menu Zavřít

Vejška už dávno není jistota. O tom, kdo po studiu najde dobrou práci, rozhoduje dle náborářů praxe, adaptabilita a schopnost pracovat s AI

Vysokoškolák, absolvent
Autor: Shutterstock
  • Jedním z hlavních aspektů, které firmy dnes u absolventů řeší, je, jak rychle se dokážou zapojit do práce. Rozhodující je praxe během studia, schopnost využívat AI, ochota učit se a aktivní přístup
  • Rozdíl mezi vysokoškolákem se zkušenostmi a bez nich může u nástupní mzdy dělat i desítky procent, ukazují data personálních agentur
  • Mění se i struktura poptávky. Například v IT ubývá klasických juniorských pozic, které částečně nahrazují automatizace a nástroje umělé inteligence. Jejich počet meziročně klesl o 15 procent

Že zisk vysokoškolského titulu nepředstavuje automatickou záruku dobré práce, je věc dobře známá. V poslední době se nicméně zdá, jako by na něm záleželo čím dál méně. Dle HR expertů dnes rozhodují jiné faktory; klade se důraz na praktické dovednosti i na to, jak umí člověk ovládat nové technologie, zejména nástroje umělé inteligence. Svoji roli ale hraje i motivace, ochota učit se a aktivní přístup.

Tedy řečeno jinak, výše nástupní mzdy i rychlost uplatnění v dnešní době závisí hlavně na praxi získané během studia – například formou stáží, trainee programů nebo relevantních brigád. Rozdíly mezi bakalářským a magisterským vzděláním hrají menší roli než dříve, naopak roste význam jazyků a digitálních dovedností, vyplývá z průzkumu společnosti Grafton Recruitment.

Češi a umělá inteligence: Alespoň nějakou zkušenost s nástroji AI má už takřka polovina z nich, každý šestý si však výsledky neověřuje
Přečtěte si také:

Češi a umělá inteligence: Alespoň nějakou zkušenost s nástroji AI má už takřka polovina z nich, každý šestý si však výsledky neověřuje

„Firmy pod tlakem nedostatku lidí a rychlých změn nemají kapacitu čekat dva roky, než se nový zaměstnanec ‚rozhlédne‘. Hlavním rozlišovacím faktorem se stává praxe,“ potvrzuje pro Euro.cz šéf náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát, podle kterého je tento fakt nejvíce vidět u ekonomických, technických a IT oborů, kde rozdíl mezi zkušeným absolventem a člověkem bez praxe znamená úplně jinou startovní pozici.

Mzdový rozdíl v řádu desítek procent

Absolvent, který má alespoň půlroční praxi z doby studia, najde zpravidla práci během jednoho až tří měsíců. U kandidáta bez předchozích zkušeností to může trvat čtvrt až půl roku, přičemž takový člověk má navíc větší šanci, že skončí zcela mimo svůj obor a s nižším ohodnocením. „U absolventů vidíme, že relevantní zkušenost z praxe může znamenat o desítky procent vyšší nástupní mzdu a výrazně rychlejší uplatnění oproti stejně vzdělaným, ale nezkušeným kandidátům,“ uvádí zakladatel firmy JFP Czech Jiří Jemelka.

Podle analytika portálu JenPráce.cz Michala Španěla má vysokoškolák s praxí v energetice či financích šanci nastoupit i za 45 tisíc korun (zejména v Praze), zatímco bez praxe a digitálních dovedností se uplatnění hledá déle a nástupní mzdy začínají až o třetinu níže. „Co se oblasti IT, vývoje či analytiky dat týče, zde je praktická zkušenost téměř povinná. Firmy hledají kandidáty s konkrétními programovacími jazyky a frameworky. Nábory v IT jsou nicméně tak intenzivní, že hledání nové pozice se oproti jiným oborům tolik neprodlouží,“ dodává.

AI agenti vytvoří novou ekonomiku, lidé budou dirigenti, předvídá odborník na umělou inteligenci Valut
Přečtěte si také:

AI agenti vytvoří novou ekonomiku, lidé budou dirigenti, předvídá odborník na umělou inteligenci Valut

Současně Španěl zdůrazňuje, že mít vysokoškolský titul rozhodně svá pozitiva má, a to zejména v dlouhodobém horizontu. „Po jednom až dvou letech práce se mzda vysokoškoláka pohybuje mezi 56 až 57 tisíci korunami, kdežto středoškolák s maturitou bere 45 tisíc. Po šesti až deseti letech je to 75 tisíc korun u vysokoškoláků oproti 52 tisícům u lidí pouze se středoškolským vzděláním. To znamená, že průměrná mzda absolventů vysoké školy je vyšší o 21 až 25 tisíc. Praxe tedy nejvíce pomáhá s ‚jistotou‘ zaměstnání, méně už s dlouhodobou výší mzdy,“ konstatuje Španěl. Výjimku podle něj představují pouze regulované profese, jako jsou lékaři, učitelé či právníci, kde je titul nezbytný.

Technické obory mají náskok

Jak již bylo nastíněno, o rychlosti náboru rozhoduje i obor, který člověk vystuduje. Žádané jsou dnes technické směry jako elektro, strojírenství, stavebnictví nebo specializované oblasti IT. To samé ale platí i o zdravotnictví, případně o oborech, jež nejsou snadno nahraditelné automatizací. Absolventi takových škol nacházejí práci rychleji a mohou počítat i s nadprůměrnou nástupní mzdou.

Co se týká humanitních oborů, lidé, kteří je vystudovali, čelí vyšší konkurenci a často delšímu hledání zaměstnání, vše navíc ovlivňuje specializace. Dobré uplatnění nacházejí třeba absolventi psychologie, pedagogiky, sociálních služeb či lingvistiky, zejména v sektoru podnikových služeb. Naopak obory bez jasného praktického přesahu mají pozici složitější. Klíčové je proto studium doplnit o další dovednosti – jazyky, práci s daty, technologiemi nebo AI. U humanitních studentů se za minimum považuje angličtina na úrovni C1 a aspoň dva další jazyky na úrovni B2.

Region stále hraje roli

Z dat Graftonu mimo jiné vyplývá, že zatímco absolventi technických oborů si práci nacházejí v průměru do čtrnácti dnů, ti s humanitním vzděláním ji mohou hledat i čtvrt roku. „Pokud disponují relevantní praxí v oboru (klidně jako brigádníci), který vystudovali, hledání práce si tím výrazně ulehčí. Nejde to ale vyloženě paušalizovat, protože také záleží na tom, v jakém regionu hledají práci, v jak velkém městě a podobně,“ vysvětluje šéfka marketingu Grafton Recruitment a Gi Group Jitka Kouba.

Například programátor po studiu si v Praze může přijít na 60 až 80 tisíc korun, zatímco v Brně se mzdové ohodnocení pohybuje spíše na úrovni 55 až 65 tisíc a v Královéhradeckém kraji dokonce v rozpětí, které začíná ještě o pět tisíc níže. Hůře jsou na tom ekonomické obory, třeba absolvent účetnictví vydělá v hlavním městě 42 až 48 tisíc, v Brně 38 až 45 tisíc a v Ústeckém kraji obvykle jen 30 až 35 tisíc korun. Ještě nižší mzdy jsou běžné v bankovnictví, marketingu, HR nebo zákaznických službách, kam často míří humanitní absolventi.

Studium na vysoké škole není jen zárukou vyššího platu. Podle odborníků je pro pracovní kariéru přínosné i v dalších ohledech
Přečtěte si také:

Studium na vysoké škole není jen zárukou vyššího platu. Podle odborníků je pro pracovní kariéru přínosné i v dalších ohledech

Zároveň s ostatními vlivy se mění struktura poptávky a třeba v IT ubývá klasických juniorských pozic, které částečně nahrazuje automatizace a nástroje AI. Podle Španěla došlo meziročně k 15procentnímu propadu, co se nabídky takových zaměstnání týče. To pak zcela pochopitelně dopadá nejvíc na absolventy bez praxe nebo po krátkých rekvalifikačních kurzech – bez specializace a praktických dovedností už ani technický obor není zárukou snadného vstupu na trh práce.

HR26

S tím ostatně souhlasí i personální ředitelka společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko Andrea Bělková, podle níž však nejde vyloženě o nahrazování juniorských pozic jako spíše o změnu jejich obsahu. Rutinní a opakující se úkoly jsou totiž stále častěji automatizovány nebo podporovány umělou inteligencí, což zvyšuje důraz na schopnost kritického myšlení, spolupráci s moderními nástroji a porozumění širšímu kontextu práce.

„V Microsoftu juniorní role nadále existují, ale očekává se rychlejší adaptace a vyšší digitální připravenost už od začátku. Kandidáti, kteří dokážou používat AI jako podporu své práce, mají jednoznačně konkurenční výhodu,“ uzavírá Bělková.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Poznáte, jakými automobily jsme jezdili za dob socialismu?
1/12 otázek