Že zisk vysokoškolského titulu nepředstavuje automatickou záruku dobré práce, je věc dobře známá. V poslední době se nicméně zdá, jako by na něm záleželo čím dál méně. Dle HR expertů dnes rozhodují jiné faktory; klade se důraz na praktické dovednosti i na to, jak umí člověk ovládat nové technologie, zejména nástroje umělé inteligence. Svoji roli ale hraje i motivace, ochota učit se a aktivní přístup.
Tedy řečeno jinak, výše nástupní mzdy i rychlost uplatnění v dnešní době závisí hlavně na praxi získané během studia – například formou stáží, trainee programů nebo relevantních brigád. Rozdíly mezi bakalářským a magisterským vzděláním hrají menší roli než dříve, naopak roste význam jazyků a digitálních dovedností, vyplývá z průzkumu společnosti Grafton Recruitment.
„Firmy pod tlakem nedostatku lidí a rychlých změn nemají kapacitu čekat dva roky, než se nový zaměstnanec ‚rozhlédne‘. Hlavním rozlišovacím faktorem se stává praxe,“ potvrzuje pro Euro.cz šéf náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát, podle kterého je tento fakt nejvíce vidět u ekonomických, technických a IT oborů, kde rozdíl mezi zkušeným absolventem a člověkem bez praxe znamená úplně jinou startovní pozici.
Mzdový rozdíl v řádu desítek procent
Absolvent, který má alespoň půlroční praxi z doby studia, najde zpravidla práci během jednoho až tří měsíců. U kandidáta bez předchozích zkušeností to může trvat čtvrt až půl roku, přičemž takový člověk má navíc větší šanci, že skončí zcela mimo svůj obor a s nižším ohodnocením. „U absolventů vidíme, že relevantní zkušenost z praxe může znamenat o desítky procent vyšší nástupní mzdu a výrazně rychlejší uplatnění oproti stejně vzdělaným, ale nezkušeným kandidátům,“ uvádí zakladatel firmy JFP Czech Jiří Jemelka.
Podle analytika portálu JenPráce.cz Michala Španěla má vysokoškolák s praxí v energetice či financích šanci nastoupit i za 45 tisíc korun (zejména v Praze), zatímco bez praxe a digitálních dovedností se uplatnění hledá déle a nástupní mzdy začínají až o třetinu níže. „Co se oblasti IT, vývoje či analytiky dat týče, zde je praktická zkušenost téměř povinná. Firmy hledají kandidáty s konkrétními programovacími jazyky a frameworky. Nábory v IT jsou nicméně tak intenzivní, že hledání nové pozice se oproti jiným oborům tolik neprodlouží,“ dodává.
Současně Španěl zdůrazňuje, že mít vysokoškolský titul rozhodně svá pozitiva má, a to zejména v dlouhodobém horizontu. „Po jednom až dvou letech práce se mzda vysokoškoláka pohybuje mezi 56 až 57 tisíci korunami, kdežto středoškolák s maturitou bere 45 tisíc. Po šesti až deseti letech je to 75 tisíc korun u vysokoškoláků oproti 52 tisícům u lidí pouze se středoškolským vzděláním. To znamená, že průměrná mzda absolventů vysoké školy je vyšší o 21 až 25 tisíc. Praxe tedy nejvíce pomáhá s ‚jistotou‘ zaměstnání, méně už s dlouhodobou výší mzdy,“ konstatuje Španěl. Výjimku podle něj představují pouze regulované profese, jako jsou lékaři, učitelé či právníci, kde je titul nezbytný.
Technické obory mají náskok
Jak již bylo nastíněno, o rychlosti náboru rozhoduje i obor, který člověk vystuduje. Žádané jsou dnes technické směry jako elektro, strojírenství, stavebnictví nebo specializované oblasti IT. To samé ale platí i o zdravotnictví, případně o oborech, jež nejsou snadno nahraditelné automatizací. Absolventi takových škol nacházejí práci rychleji a mohou počítat i s nadprůměrnou nástupní mzdou.
Co se týká humanitních oborů, lidé, kteří je vystudovali, čelí vyšší konkurenci a často delšímu hledání zaměstnání, vše navíc ovlivňuje specializace. Dobré uplatnění nacházejí třeba absolventi psychologie, pedagogiky, sociálních služeb či lingvistiky, zejména v sektoru podnikových služeb. Naopak obory bez jasného praktického přesahu mají pozici složitější. Klíčové je proto studium doplnit o další dovednosti – jazyky, práci s daty, technologiemi nebo AI. U humanitních studentů se za minimum považuje angličtina na úrovni C1 a aspoň dva další jazyky na úrovni B2.
Region stále hraje roli
Z dat Graftonu mimo jiné vyplývá, že zatímco absolventi technických oborů si práci nacházejí v průměru do čtrnácti dnů, ti s humanitním vzděláním ji mohou hledat i čtvrt roku. „Pokud disponují relevantní praxí v oboru (klidně jako brigádníci), který vystudovali, hledání práce si tím výrazně ulehčí. Nejde to ale vyloženě paušalizovat, protože také záleží na tom, v jakém regionu hledají práci, v jak velkém městě a podobně,“ vysvětluje šéfka marketingu Grafton Recruitment a Gi Group Jitka Kouba.
Například programátor po studiu si v Praze může přijít na 60 až 80 tisíc korun, zatímco v Brně se mzdové ohodnocení pohybuje spíše na úrovni 55 až 65 tisíc a v Královéhradeckém kraji dokonce v rozpětí, které začíná ještě o pět tisíc níže. Hůře jsou na tom ekonomické obory, třeba absolvent účetnictví vydělá v hlavním městě 42 až 48 tisíc, v Brně 38 až 45 tisíc a v Ústeckém kraji obvykle jen 30 až 35 tisíc korun. Ještě nižší mzdy jsou běžné v bankovnictví, marketingu, HR nebo zákaznických službách, kam často míří humanitní absolventi.
Zároveň s ostatními vlivy se mění struktura poptávky a třeba v IT ubývá klasických juniorských pozic, které částečně nahrazuje automatizace a nástroje AI. Podle Španěla došlo meziročně k 15procentnímu propadu, co se nabídky takových zaměstnání týče. To pak zcela pochopitelně dopadá nejvíc na absolventy bez praxe nebo po krátkých rekvalifikačních kurzech – bez specializace a praktických dovedností už ani technický obor není zárukou snadného vstupu na trh práce.
S tím ostatně souhlasí i personální ředitelka společnosti Microsoft Česká republika a Slovensko Andrea Bělková, podle níž však nejde vyloženě o nahrazování juniorských pozic jako spíše o změnu jejich obsahu. Rutinní a opakující se úkoly jsou totiž stále častěji automatizovány nebo podporovány umělou inteligencí, což zvyšuje důraz na schopnost kritického myšlení, spolupráci s moderními nástroji a porozumění širšímu kontextu práce.
„V Microsoftu juniorní role nadále existují, ale očekává se rychlejší adaptace a vyšší digitální připravenost už od začátku. Kandidáti, kteří dokážou používat AI jako podporu své práce, mají jednoznačně konkurenční výhodu,“ uzavírá Bělková.
