Zatímco se firmy předhánějí, kdo do svých služeb zapojí umělou inteligenci rychleji, investoři řeší, zda trhy nejsou ohledně AI příliš přehřáté a jestli se z ní nestává další bublina. Zakladatel singapurské venture kapitálové společnosti Antler Marcus Grimeland má však jasno. Tentokrát jde o opravdový růst, za nímž stojí skutečné tržby i velký zájem podniků po celém světě, zdůrazňuje v podcastu serveru CNBC.
Trochu jiný názor nabízí známý investor a miliardář Ray Dalio, podle něhož jeho osobní „indikátor bubliny“ vykazuje poměrně vysoké hodnoty. Naopak šéf americké centrální banky Fed Jerome Powell tvrdí, že boom AI se od dobře známé dotcom bubliny z přelomu tisíciletí v mnohém liší. A stejného názoru je i hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
„Strmý růst cen akcií spojený s vlnou investic do AI samozřejmě evokuje bublinu. Na druhou stranu je však třeba vidět, že do sebe nasává obrovské množství zdrojů z ekonomiky a největší firmy, které jsou v AI aktivní, vykazují vysoké zisky a většinou naplňují očekávání svými výsledky,“ uvádí pro Euro.cz.
Bezprecedentní rychlost přijetí
Rychlost, s jakou podniky AI přijímají a investují do ní, je podle Grimelanda ve srovnání s předchozími technologickými posuny pozoruhodná – například přechod od fyzických serverů ke cloud computingu trval 10 let. Dnes je však umělá inteligence pro šéfy nejrůznějších firem „hlavním bodem na pořadu dne“.
Rychlý přechod k nové technologii se navíc výrazně liší od již zmíněné dotcom bubliny z konce 90. let, kdy neprofitabilní internetové startupy nakonec zkolabovaly a technologický index Nasdaq ztratil mezi březnem 2000 a říjnem 2002 téměř 80 procent své hodnoty. „Na rozdíl od dotcom éry stojí nyní za velkou částí růstu reálné příjmy,“ říká Grimeland. Také podle Vlka mohou být masivní investice firem do AI místy spekulativní, avšak u hlavních hráčů se jedná především o reakce na strmý nárůst poptávky, kterou se současnou kapacitou nedokážou uspokojit. A podobně to vidí i partner Deloitte Jan Hejtmánek.
„Existuje několik rozdílů mezi aktuální ‚AI horečkou‘ a dotcom érou z přelomu tisíciletí. Během ní měly mnohé firmy vysoké valuace, přestože nikdy negenerovaly žádný zisk. Naopak dnes mnohé technologické společnosti vykazují skutečně vysoké zisky,“ přibližuje naší redakci.
Hejtmánkova slova potvrzují i konkrétní čísla. Například tvůrce ChatGPT OpenAI dosáhl v červnu ročního opakovaného příjmu (ukazatel ARR vyjadřuje, kolik firma dle očekávání během následujících 12 měsíců získá od svých zákazníků) ve výši 10 miliard dolarů (více než 211 miliard korun). Podobně se navíc daří i mladším hráčům – společnost Lovable, která umožňuje vytvářet weby a aplikace pomocí AI, oznámila, že během osmi měsíců dosáhla z pohledu ARR hranice 100 milionů dolarů (téměř 2,2 miliardy korun).
Vstřícní spotřebitelé a velké investice
Dalším důvodem, proč je současné tempo rozšiřování AI jiné než okolo roku 2000, je rychlost osvojení ze strany uživatelů. „Zamyslete se, jak rychle se změnilo naše chování v online prostoru. Ještě před rokem jsem vše vyhledával na Googlu, ale teď jen tak z dvaceti procent,“ zmiňuje Grimeland.
Navíc do firem souvisejících s AI míří obrovské množství peněz, ačkoliv často při nesprávném ocenění. „Takové trendy se běžně objevují na začátku investičních cyklů,“ podotýká s tím, že příležitosti jsou mnohem větší než objem investic. Na podobnou změnu nálady přitom upozorňuje i Hejtmánek: „Firmy si začínají více hlídat návratnost investic do AI. Doba, kdy stačilo prohlásit ‚máme vlastní model‘, končí. Teď se očekává měřitelný dopad na byznys.“
„Tak jako vždy se ale nakonec ukáže, že někteří z AI hráčů neuspěli, což může být na trhu spouštěčem dílčích korekcí. Dlouhodobý strukturální trend, který umělá inteligence představuje, to nicméně podle mě to nezlomí,“ dodává Vlk.
S tím souhlasí i Václav Mlejnský, šéf společnosti E2B, zabývající se vývojem open-source cloudové infrastrukturu, která vývojářům výrazně zjednodušuje práci s AI agenty. „V době bubliny dotcom vznikaly firmy bez reálného produktu, dnes jde ale o technologii, která už mění jejich způsob fungování. Naši platformu už použila většina společností z Fortune 100, což dobře ukazuje, že i největší podniky s AI aktivně experimentují a hledají její praktické využití. Trh se postupně zbavuje nerealistických očekávání, zároveň s ní už ale naplno počítá. Skutečná hodnota se ukazuje tam, kde AI přináší měřitelné výsledky a stává se spolehlivou součástí provozu, ne jen efektní ukázkou možností,“ zmiňuje pro Euro.cz.
Daří se i menším hráčům
Trh s umělou inteligencí dnes ovládají hlavně velké americké společnosti. Stejně tak se ale objevují i další hráči, kteří s nimi dokážou držet krok. Příkladem je čínský startup DeepSeek, jehož modely jsou srovnatelné s těmi od OpenAI. Tím se tak otevírá prostor pro menší a nově vznikající firmy, které mohou vyrůst v globálně úspěšné podniky.
Mezi znaky toho, že má startup v oblasti technologií skutečný potenciál, patří podle Grimelanda silný zakladatelský tým, rostoucí hodnota zákazníka v čase a klesající náklady na poskytování produktu. Právě tyto faktory odlišují podniky, které jen těží z aktuálního trendu, od těch, které na nové vlně umělé inteligence budují dlouhodobý byznys.
„Velcí hráči mají obrovské rozpočty a infrastrukturu, ale menší firmy mají výhodu jinde – jsou rychlejší, flexibilnější a blíž zákazníkovi a jeho konkrétnímu problému. Připomíná mi to dobu, kdy se budovaly 5G sítě. Operátoři utratili miliardy, ale místo přelomových služeb z nich nakonec byli jen o něco rychlejší poskytovatelé internetu. Inovace mezitím probíhala jinde,“ vysvětluje naší redakci šéf poradenské firmy Flo Andrej Hájek. Uspějí podle něj ti, kdo neztratí čas plánováním desetileté strategie, ale dokážou chytře využít data a rychle přicházet s řešeními, která skutečně fungují.
„To však neznamená, že trh s AI není přehřátý. Dnes sledujeme, že téměř každý, i malý tým, který dokáže vyvíjet chatovací nebo hlasové boty, je schopen získat alespoň jednu či dvě zakázky. Je ale zřejmé, že v relativně krátkém čase dojde ke konsolidaci trhu. Již nyní lze pozorovat, že firmy jsou při investicích do AI a softwaru obecně opatrnější,“ uzavírá Hejtmánek, podle kterého každopádně valuace dnešních startupů nejsou zdaleka tak přemrštěné jako v roce 2000.
