Rychle se rozvíjejícímu světu umělé inteligence, stejně jako tomu skutečnému, dominují v posledních letech s velkým náskokem před ostatními USA a Čína. Ambicí Ruska – opět stejně jako ve světě reálném – je oběma těmto velmocem při nejmenším sekundovat. Leč realita nemůže být, zdá se, o nic vzdálenější.
Jak moc Rusko v daném ohledu zaostává, jsme mohli nedávno vidět takřka v přímém přenosu. Video, na němž se tamní vývojáři chtěli během jedné z moskevských předváděcích akcí pochlubit svým nejnovějším humanoidním AI robotem AIDOLem, který se na pódiu sotva po pár vteřinách přímo před zraky všech přítomných diváků doslova skácel k zemi, obletělo ihned celý internet.
O moc lépe si ale ve skutečnosti nevedou ani ruské LLM modely. Na tamní verzi LM Areny, což je internetová platforma, kde uživatelé tyto jazykové modely hodnotí, se nejlepší z nich umístil až na 25. místě, tedy za staršími verzemi ChatGPT i Gemini od Googlu. A podle nástroje Stanford University Global AI Vibrancy Tool, který hodnotí sílu AI ekosystémů, Rusko obsadilo dokonce až 28. příčku z celkových 36 zemí, jež byly do průzkumu zahrnuty, uvádí list The Wall Street Journal (WSJ).
Chybějící finance
Proč je na tom ruská umělá inteligence tak, jak je? Odpověď není nutné hledat příliš daleko. Do velké míry se pochopitelně jedná o důsledek západních sankcí, které přerušily, respektive značně omezily přístup země ke kritickému hardwaru, zredukovaly domácí výrobu a naopak zvýšily závislost místních podniků na třetích zemích.
A ubývá i tolik potřebných investic. Vloni ruské AI firmy získaly v součtu zhruba 30 milionů dolarů (téměř 730 milionů korun) rizikového kapitálu. Oproti tomu samotná společnost OpenAI coby jeden z hlavních dnešních průkopníků na poli umělé inteligence evidovala ve stejném období investice přesahující šestimiliardovou hranici (více než 145 miliard korun).
„Rusko je ve vývoji vlastní AI roky pozadu a dohnat konkurenci je pro něj téměř nemožné,“ cituje WSJ bývalého technologického manažera Jurije Podorožného, který se podílel na vývoji tamních verzí Google Maps a Netflixu a pracoval na nástrojích strojového učení. Po vypuknutí války v roce 2022 však svoji zemi stejně jako mnoho dalších opustil.
Podobně navíc vnímají současné problémy i někteří další významní představitelé domácí byznysové scény, jako třeba Herman Gref, šéf státní Sberbank, která vede ruské AI projekty. „Většina našich odvětví je od AI vzdálena miliony světelných let,“ přiznává narovinu.
Výkonné čipy nejsou a nebudou
Zaostalost Ruska se netýká jen AI modelů, ale i čipů a dalších technologií, jak názorně doložila zmíněná prezentace AIDOLa, jež skončila naprostým fiaskem. Faktem je, že na zahraniční technologii při návrhu polovodičů země závisela už před invazí, protože místní kapacity výrobní kapacity byly omezené.
To v praxi znamenalo, že některé špičkové ruské čipy vyráběla například tchajwanská společnost TSMC, která ale vývoz do Ruska před časem zastavila. Následně se k ní po zákazu USA přidala řada dalších velkých hráčů na trhu.
Výše uvedené skutečnosti znamenají, že země nemůže napřímo nakupovat vysoce výkonné grafické procesory (GPU), jež jsou pro trénink AI modelů nezbytné – podle analýzy dat OSN zveřejněné ve WSJ se vloni dovoz GPU (a dalších čipů) snížil oproti době před válkou o významných 84 procent. „Pokročilé GPU v Rusku chybí a to, co mají, nestačí ani pro současné potřeby,“ zdůrazňuje Podorožnyj s tím, že dané technologie jsou dostupné jen přes prostředníky.
Odliv mozků
Jedním z dalších problémů, který Rusům a ruským podnikům ztěžuje každodenní užívání nástrojů umělé inteligence, jako je ChatGPT a podobně, je placení. Tamní platební karty v zahraničí nefungují, takže se používají alternativy z Kazachstánu, Arménie či Spojených arabských emirátů, dárkové karty či zprostředkovatelé.
Všechny tyto faktory pak pochopitelně znamenají o to větší závislost ruského AI sektoru na Číně. Ostatně, podíl čínských GPU a dalších klíčových produktů na ruském dovozu se podle zmíněné analýzy WSJ zvýšil ze zhruba jedné pětiny v roce 2021 na loňských 92 procent.
Na druhou stranu platí, že i kdyby se technologie v požadovaném objemu do Ruska dovézt podařilo, bude se muset země – ve snaze dohnat náskok USA a Číny – vypořádal minimálně ještě s jedním, leč o to větším problémem, a sice ztrátou klíčového lidského kapitálu.
Řada z těch nejlepších domácích talentů po invazi na Ukrajinu z Ruska odešla, což potvrzují i statistiky tamního ministerstva práce. Dle úřadu zemi jen v roce 2022 opustilo přes sto tisíc IT specialistů, přičemž se předpokládá, že do konce dekády bude chybět více než 400 tisíc pracovníků.
Realita nicméně může být ještě o dost horší. Spoluzakladatelka českého startupu Copilotim Anna Fedosovová, která pracovala v ruském technologickém sektoru a nyní žije v Praze, odhaduje, že ze země v uplynulých letech uteklo až 80 procent největších ruských odborníků na umělou inteligenci. „Najít špičkového AI inženýra v Rusku je velmi těžké. To značně ztěžuje průlomové objevy v AI,“ podotýká Fedosovová pro Euro.cz.
