Jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ - Euro.cz

Přihlášení

Není dohoda jako dohoda aneb jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ

, Tomáš Bohuslav,
Není dohoda jako dohoda aneb jaký je rozdíl mezi DPP a DPČ
Zdroj: Profimedia.cz

V praxi se s nimi setkal snad každý, avšak odlišit je mezi sebou dovede jen málokdo. Dohody o provedení práce (DPP), respektive dohody o pracovní činnosti (DPČ) jsou oblíbené zejména mezi studenty, kteří si takto formálně ošetřují například své prázdninové brigády. Hodí se ale třeba také v situaci, kdy se člověk rozhodne vzít takzvaný „vedlejšák“. Co vše ale z těchto typů úvazků ve skutečnosti vyplývá? O tom se dočtete na následujících řádcích.

Český právní systém nabízí hned několik typů smluvních vztahů, na jejichž základě náleží zaměstnanci odměna za odvedenou práci. Tou jednoznačně nejpreferovanější variantou je běžný pracovní poměr, vedle tohoto úvazku ale existují ještě další dva druhy, které pracovníkům zajišťují příjem ze závislé činnosti – jsou jimi dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Koncept těchto dohod se od standardního pracovního poměru poměrně dost liší, ovšem to samé lze říci o rozdílech mezi oběma dohodami navzájem.

Člověk se může „dohodnout“ s několika firmami současně

Co se obou dohod týče, DPP i DPČ lze uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů najednou. Jedním z podstatných rozdílů mezi nimi je ale to, kolik hodin smíte vy coby zaměstnanec u těchto zaměstnavatelů odpracovat. Zatímco v případě DPP je hranice stanovena na 300 hodin za rok, u DPČ činí limit 20 hodin týdně, ovšem v průměru, přičemž tento průměr se vypočítává vždy jednou za 52 týdnů, tedy právě jednou za rok.

Čtěte také:

Plánujete dlouhodobější brigádu? Pak si prostudujte, na co vše máte s dohodou o pracovní činnosti nárok

Ukončení brigády předčasně? I v případě dohody o provedení práce narazíte na výpovědní lhůtu

Obě dohody musejí být uzavřeny písemně. Přitom by na nich měla být mimo jiné uvedena doba, na níž se dohoda uzavírá, povaha, respektive druh vykonávané práce a sjednaná odměna za ni. Pakliže chce člověk ať už jednu, či druhou dohodu ukončit, může tak učinit bez udání důvodu. Výpovědní lhůta přitom trvá 15 dní. To samé však může učinit i samotný zaměstnavatel.

A na jakouže finanční odměnu máte za odvedenou práci nárok? Minimálně na úrovni zákonem stanovené minimální mzdy. Ta v roce 2019 dosahuje hranice 13 350 korun měsíčně, respektive 79,8 korun za hodinu. Níže v tomto ohledu jít nelze.

Sociální a zdravotní pojištění se pokaždé řeší jinak

Tím největším rozdílem mezi oběma typy dohod je způsob, na jehož základě se vypočítává povinnost pro odvádění plateb sociálního a zdravotního pojištění.

U dohody o provedení práce záleží na skutečnosti, zda příjem pracovníka překročí částku 10 000 Kč měsíčně včetně. Pokud ne, tyto odvody se jej netýkají. V případě, že ji překročí byť o jednu jedinou korunu, jeho čistý příjem bude o poznání menší. Nepomůže si ale ani tehdy, má-li u jednoho zaměstnavatele sjednáno několik DPP najednou. Pro účely sociálního a zdravotního pojištění se totiž příjmy ze všech těchto dohod u jedné firmy sčítají.

Zároveň je potřeba zdůraznit, že ve chvíli, kdy příjem na základě dohody o provedení práce představuje pro dotyčného celkově jediný příjem, spadá automaticky do kategorie takzvaných osob bez zdanitelných příjmů (OBZP), a jako takový si musí zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši hradit tak či tak.

V případě dohody o pracovní činnosti je tato hranice stanovena již na částce tři tisíce korun měsíčně. Pro oba typy pojištění se ale kalkuluje s rozdílným základě. Zatímco u zdravotního pojištění se vychází z reálného, tedy skutečně vydělaného příjmu, u pojištění sociálního rozhoduje to, co má dotyčný uvedeno ve smlouvě. V praxi se tedy může zcela běžně stát, že má povinnost uhradit pouze sociální pojištění, kdežto zdravotní nikoliv. Podobně jako u DPP se i u DPČ příjmy z jednotlivých smluv uzavřených u stejného zaměstnavatele sčítají. Pokud zaměstnanec pracuje pro vícero firem najednou, vztahuje se tento limit na každou dohodu zvlášť.

Na placení daně kolikrát vůbec nedojde

A jak je to s daněmi? V případě DPP se pracovník daňové povinnosti jednoduše nevyhne. Jeho příjem bude zdaněný i tehdy, dosáhne-li částky menší než 10 tisíc korun. Rozdíl nicméně je v tom, jak se daňový základ sloužící k vypočtení daně z příjmu jako takové stanoví.

Pokud si totiž v daném měsíci vydělal méně než zmíněných 10 tisíc korun, 15procentní daň z příjmu se vypočte právě a jen z této částky. Pakliže to bylo ale víc, celý příjem se ještě před stanovením daňového základ navýší o odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené jeho zaměstnavatelem. Jinými slovy, vypočte se z takzvané superhrubé mzdy.

Tak či tak to nemusí nutně znamenat, že tuto daň sátu skutečně nakonec odvede. Pokud totiž u zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka k dani z příjmu (růžový papír), bude si moct díky uplatnění základní slevy na dani z této sumy každý měsíc odečíst 2 070 Kč. Sleva na poplatníka ovšem nemusí být jedinou slevou, o kterou se vypočtená daň z příjmu snižuje. Lze sem zahrnout mimo jiné i slevu na vyživované dítě, slevu na manžela či manželku atd.

Je potřeba zdůraznit, že toto prohlášení lze podepsat vždy pouze a jen u jednoho zaměstnavatele v jednu konkrétní dobu, řečeno jinak – nelze mít podepsána dvě prohlášení současně (byť u dvou rozdílných zaměstnavatelů).

Pokud tento růžový papír nepodepíše, neodvádí státu ze svého příjmu na základě DPP zálohovou daň, nýbrž daň srážkovou. I tu lze v konečném důsledku jistým způsobem získat zpět, v takovém případě však musí dotčený podat na konci zdaňovacího období daňové přiznání, kam tento příjem dobrovolně zahrne. Aby se tak stalo, nesmí ovšem jeho celkové příjmy překročit oněch 10 tisíc korun měsíčně.

To v případě dohody o pracovní činnosti je určující daňový základ 2 500 korun. Cokoliv nad je zdaněno 15procentní zálohovou daní, která se navíc vypočítává opět ze superhrubé mzdy. Když je příjem nižší, výpočet se odvíjí od skutečného příjmu, přičemž tentokrát se bude jednat o daň srážkovou.

Jedinou výjimku v tomto ohledu by představovala skutečnosti, pokud by pracovník podepsal prohlášení poplatníka k dani. Tehdy by opět jednalo o daň zálohovou, na níž lze uplatnit jednotlivé slevy. A aby to celé nebylo tak jednoduché, lze podobně jako u DPP srážkovou daň získat nazpět, podá-li pracovník na konci zdaňovacího období daňové přiznání. Musí však v daném roce vykazovat příjem, jenž se dá charakterizovat jako nízký.