Firmy se tímto způsobem snaží snižovat náklady, zvyšovat efektivitu a rovněž upravují stavy po nadměrném nabírání během pandemie. Současně však masivně investují stovky miliard dolarů, aby zvládly rostoucí poptávku po AI službách – Alphabet, Microsoft, Meta a Amazon mají letos dohromady za AI infrastrukturu utratit téměř 700 miliard dolarů, tedy zhruba 14,6 bilionu korun.
Mnozí ekonomové varují, že kvůli rychlosti šíření nástupu umělé inteligence si americký trh práce v současnosti de facto prochází krizí. A čísla to, zdá se, potvrzují. Podle portálu Layoffs.fyi bylo jen letos v technologickém sektoru propuštěno přes 92 tisíc lidí, čímž se jejich celkový počet zvýšil od roku 2020 téměř na 900 tisíc, píše web CNBC.
Nemá jít přitom jen o dočasnou korekci trhu, nýbrž o zásadní strukturální posun. Ostatně, obavy o pracovní místa rostou od chvíle, kdy OpenAI koncem roku 2022 uvedla ChatGPT. Představení dalších podobných nástrojů, jako je třeba Claude od firmy Anthropic, které dokážou zastat práci celých týmů, pak jen dále přililo pomyslný olej do ohně.
Proměna práce a nejistota
Dle zastánců moderních technologií umělá inteligence spíše mění podobu práce, než aby ji plošně nahrazovala – podobně jako v předchozích technologických vlnách. Připomínají, že profese, jako jsou třeba vývojáři mobilních aplikací nebo správci IT infrastruktury, v minulosti také neexistovaly. Rozdíl je ale v tom, že nůžky mezi zanikajícími a novými pozicemi se dnes rozevírají rychleji než dříve, přičemž ubývá juniorních a obecných IT rolí, zatímco specialisté na AI jsou velmi žádaní a jejich mzdy rostou.
Nová pracovní místa pravděpodobně vzniknou, ale zatím není jasné jaká, tvrdí šéf startupu Chef Robotics Rajat Bhageria. Podle něj teprve začínáme chápat, kolik práce může AI převzít, což kariérní rozhodování i plánování ve firmách dosti komplikuje. Dopady se navíc neomezují jen na technologické firmy.
Propouštění tisíce lidí zejména v technologických týmech nebo zákaznické podpoře oznámily například firmy jako Nike, Snap nebo také Salesforce či Oracle. To má samozřejmě neblahý vliv také na důvěru zaměstnanců, která podle pracovního portálu Glassdoor klesla v technologickém sektoru vůbec nejvíce ze všech oborů. Lidé kvůli nejistotě méně často mění zaměstnání, ačkoliv zároveň postrádají motivaci a jsou nespokojení.
Tuzemské firmy na jiné „dietě“
Nutno podotknout, že co platí v USA, nemusí být a priori stejné v Česku. Tuzemský trh práce se aktuálně nachází v jiné fázi cyklu, a sice takové, kdy dlouhodobě čelí spíše nedostatku pracovníků než jejich přebytku. Podle zdejších HR specialistů má nástup AI jinou podobu a do trhu se propisuje jen „tiše“.
„Místo masového propouštění dochází k omezování náboru, zejména na juniorní pozice. Naše data za poslední rok naznačují jejich pokles zhruba o 15 až 20 procent. Firmy část nově potřebné agendy nepřerozdělí mezi nové lidi, ale mezi stávající zaměstnance, kterým se díky AI uvolňuje časový prostor,“ uvádí pro Euro.cz datový analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl.
Podobně to vidí i marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting Marcela Vyskoková. Podle ní firmy zatím kvůli AI nepropouštějí, ale využívají ji ke zvýšení efektivity, a některé pozice po odchodu lidí už znovu neobsazují. „V Česku na rozdíl od USA lidé na trhu práce chybí. Proto si myslím, že AI u nás nebude nejdřív znamenat masové propouštění, ale spíš postupné přepisování náplní práce. A kdo se s ní naučí pracovat, bude mít výhodu,“ říká.
Zjednodušeně řečeno, v Česku zatím umělá inteligence práci ve velkém nebere, ale bere příležitosti, což dopadá hlavně na absolventy a lidi na začátku kariéry. Pokud by však ekonomika zpomalila nebo přišla recese, může se tento „tichý efekt“ podle Španěla přelít i do otevřeného propouštění.
Kromě toho hraje Česku do karet také fakt, že jde o „ekonomiku střední přidané hodnoty“, což může paradoxně může přinést výhodu v tom, že zde existuje více manuálních pozic, které jsou AI revolucí ohroženy méně než bílé límečky. „I tak ale bude muset naše ekonomika v následujících letech projít výraznou restrukturalizací směrem k efektivitě, a to i vzhledem k nepříznivým demografickým trendům, jako je stárnutí populace či pozdější nástup do zaměstnání,“ uzavírá Španěl.
