Debata o AI agentech, automatizaci nebo digitální transformaci zní napříč firmami často velmi podobně. APOCO ale do tohoto oboru vstoupilo především skrze složité technické projekty a aplikovaný výzkum. Umělou inteligenci proto nevnímá jako trend, nýbrž coby běžný nástroj, od něhož očekává měřitelný přínos.
Matouš Havlena prošel prostředím IBM Research a dostal se k práci pro velké technologické hráče, zatímco jeho dvojče Ondřej se profiloval především byznysově. Společně pak v Česku založili firmu, která si klade za cíl fungovat jako partner zapojený už ve chvíli, kdy se u klienta teprve rodí zadání nebo vize produktu. To se promítá i do toho, jak APOCO popisuje roli umělé inteligence, která má smysl jen tehdy, pakliže zapadá do konkrétního procesu nebo obchodního cíle. Firma proto upřednostňuje průběžnou spolupráci s klienty a významnou část zakázek dnes získává v USA.
Technologickým partnerem od prvního projektu
APOCO funguje šest let, tedy od období covidu. A hned první projekt jej zavedl do oblasti zdravotnictví. Konkrétně šlo o komunikační systém pro nemocniční postele, tedy o řešení, v němž bylo nutné přenášet data ze senzorů do sesterny a pracovat s komunikačními protokoly na binární úrovni. Právě na takových zakázkách si podle zakladatelů firma ověřila, že zvládne i technicky složitější úkoly.
Už tehdy se zároveň ukazovalo, jakou roli chce APOCO v podobných projektech hrát. „Nejsme jen dodavatelé, snažíme se začleňovat do interních týmů,“ říkají pro Euro.cz bratři Havlenovi, kteří se po fázi vývoje zapojují také do debat o podobě projektů nebo o tom, jak je dostat do ostrého provozu.
Tento model spolupráce zmiňují v rozhovoru vícekrát a zdůrazňují, že se s klienty chtějí potkávat už při tvorbě strategie nebo produktovém managementu, ne až na konci, kdy je zadání hotové a zbývá ho jen technicky splnit. I proto jim vyhovuje spíš partnerství než jednorázové dodávky.
Nejvyšší obraty plynou z USA
Do výsledků firmy se přístup promítá poměrně rychle. V loňském roce dosáhla obratu 67 milionů korun a letos míří ke 100 milionům. Podle zakladatelů za tím stojí hlavně globální orientace firmy a skutečnost, že většina klientely přichází ze Spojených států. Právě tam dnes podle nich vzniká velká část trendů, které se později propisují i do dalších trhů.
V americkém prostředí firma spolupracuje s technologickými lídry, kteří bývají u nových směrů mezi prvními. Dnes je to především umělá inteligence, v minulých letech to byly jiné typy automatizace nebo robotiky. APOCO tak získává zkušenosti z projektů, které se na český trh většinou dostávají se zpožděním. Nejde ale o to, že by Česko sloužilo jen jako testovací prostředí, pouze sem firma přenáší znalost a zkušenosti, které může zákazníkům nabídnout dříve než ostatní.
Zároveň platí, že společnost nechce růst rychle za každou cenu. „Nejde nám o to vzít každý projekt, spíš si se zákazníky budujeme vztah, mnohdy i dlouhodobý,“ shodují se oba bratři s tím, že preferují kontrolované rozšiřování týmu a portfolia před snahou nabrat co nejvíc zakázek v co nejkratším čase.
Úspěšný nábor i bez slavného jména
S růstem společnosti souvisí i otázka hledání talentů. APOCO dnes tvoří zhruba pětadvaceti- až třicetičlenný tým, přičemž postupně přibývají další zaměstnanci. Masový nábor se ale nekoná. Ze zhruba 200 talentů, kteří projdou prvním kolem, jich přijímá pouze jednotky. Takový přístup souvisí i s tím, že se nejedná o značku, která by byla na českém trhu obecně známá. Ostatně, sami zakladatelé říkají, že o části své agendy nemohou příliš mluvit, takže při náboru nehraje hlavní roli employer branding, ale spíš řešení konkrétních problémů.
„Firma postupně roste a téměř nikdo z ní neodchází. Naopak spojuje talentovaní lidi, kteří se chtějí podílet na zajímavých projektech a posouvat se v IT dál než při běžné agenturní práci,“ míní Ondřej.
AI musí dávat smysl
Využití AI agentů a agentních platforem dnes řeší kdekdo. Podle obou bratří jejich rodinnému byznysu v této oblasti pomáhá dřívější zkušenost s automatizací, robotikou i širším technickým záběrem. Umělou inteligenci tedy nevnímají jako izolovanou disciplínu, ale jako další vrstvu práce, která už dříve spojovala vývoj, integraci a provoz pokročilých systémů.
Podobně střízlivě mluví zakladatelé i o tom, jak se složitá řešení prodávají zákazníkům, kteří často sledují hlavně rychlou návratnost investice. „Na straně klienta vždy musí být někdo, kdo má jasnou představu, co chce posunout nebo změnit. Teprve potom dává smysl hledat partnera, který pomůže s technickým návrhem i realizací,“ vysvětluje Matouš Havlena. A dodává, že firma neprodává samotnou technologii, hlavní jsou reálné výsledky v podobě rychlejších procesů, vyšší spolehlivosti nebo nižší chybovosti. Tedy jinými slovy, umělá inteligence není rozhodující sama o sobě, záleží, kam je tento nástroj nasazen a co má změnit.
Blíže zákazníkům v Česku i v zahraničí
Vedle amerických zakázek firma počítá i s dalším posílením přítomnosti v zahraničí. Zakladatelé chtějí být zákazníkům v USA blíž i fyzicky a do budoucna plánují kanceláře v New Yorku nebo San Francisku. Zájem mají ale také o evropské klienty, jen v obou případech počítají spíš s postupným rozšiřováním než s rychlou expanzí.
A jak moc vlastně AI dnes softwarové inženýrství proměňuje? Odpověď je prostá: zcela zásadně. „Psaní kódu čím dál častěji přebírají automatizované nástroje, což proměňuje i roli lidí, kteří dříve pracovali hlavně se zadanými úkoly. Větší důraz je kladen na smysl jednotlivých činností, méně na samotné mechanické provedení. Do hry navíc vstupuje i regulace, která se výrazněji řeší v Evropě a bude mít na vývoj celého oboru výrazný dopad,“ shodují se Matouš s Ondřejem.
Letošní rok tak pro APOCO není jen o zvyšování obratu. Firma chce dál posilovat technickou komunitu v Česku, pořádat meetupy, být vidět na konferencích a více mluvit i sama o sobě, třeba prostřednictvím podcastů. Kromě toho se nedávno přestěhovala do nových kanceláří v pražské Pragovce a začíná vyvíjet vlastní produkt, který údajně vzniká v kooperaci s renomovanými AI experty. „Umělá inteligence má na nás velký vliv, hlavně na efektivitu a spolupráce. Dokážeme se na základě toho transformovat a pokaždé nás zavede do jiných oblastí,“ uzavírá Matouš.
