Víno je zvláštní druh aktiva. Na rozdíl od akcií nebo dluhopisů se jeho hodnota neodvíjí jen od hospodářských výsledků či úrokových sazeb, ale také od kvality ročníku, reputace producenta, původu hroznů, objemu produkce, způsobu archivace a času. Právě ten je u vína klíčový, protože zrání může z běžné lahve udělat sběratelskou raritu. S růstem segmentu se pak rozvíjejí i související služby, například archivace, poradenství nebo privátní degustace.
V současnosti prochází globální trh s vínem zásadní proměnou, která však otevírá i nové příležitosti. Přestože celosvětová spotřeba předloni klesla na šedesátileté minimum 214,2 milionu hektolitrů, hodnota trhu má do roku 2027 vzrůst téměř o pětinu zhruba na 413 miliard dolarů (více než 8,5 bilionu korun), uvádí Moore Global Wine Report. Tento zdánlivý paradox vysvětluje trend takzvané „premiumizace“, kdy spotřebitelé pijí méně, ale vyhledávají exkluzivní vína s jasným příběhem, bio původem a řemeslným zpracováním.
Investujete do vína?
„Pro investory se těžiště trhu přesouvá od objemu k produktům s vysokou marží. Pomáhají tomu i technologie, například blockchain pro omezení padělků nebo precizní zemědělství. To posiluje důvěru a dlouhodobý potenciál zhodnocení sektoru,“ říká partner Moore Czech Republic Petr Kymlička s tím, že investiční víno podle něj představuje zajímavý alternativní nástroj diverzifikace portfolia.
To potvrzují i data. Světové indexy kvalitních vín dosahovaly v posledních patnácti letech průměrného ročního zhodnocení kolem osmi až deseti procent, a to při nižší volatilitě než akciové trhy a s minimální vazbou na dluhopisy. Zájem se navíc neomezuje jen na tradiční regiony, jako jsou Bordeaux či Burgundsko, ale postupně se rozšiřuje i do dalších oblastí a cenových segmentů.
Rok konsolidace
Rok 2025 přinesl pro investiční vína období konsolidace. Po předchozích silných letech se trh zklidnil, zejména v Bordeaux, kde se projevila nižší likvidita i opatrnější přístup investorů během kampaně „en primeur“, tedy v době před nalahvováním. Přesto zůstávají kvalitní vína stabilní součástí portfolií a v delším horizontu si udržují svoji hodnotu – hlavní indexy se v kontextu posledních pěti let nacházejí v plusu, jak ukazují data platformy Live-ex.
„Fine Wine 100 vzrostl za toto období o 34 procent, Fine Wine 1000 přibližně o 41 procent a Bordeaux 500 asi o 19 procent. Širší index Fine Wine Investables pak přidal zhruba pětinu. V ročním horizontu je vývoj spíše stagnující, místy lehce negativní, což odpovídá ochlazení po předchozím růstu,“ uvádí pro Euro.cz šéf Portu Gallery Martin Jaroš s tím, že jde o investici s delším horizontem, nikoli o nástroj krátkodobé spekulace.
Ve srovnání s jinými alternativními investicemi, jako jsou umění, veteráni či whisky, je trh s vínem přehlednější díky existenci specializovaných platforem a cenových indexů. „Pokud jej porovnáme s tradičními aktivy, pohybuje se někde mezi akciemi a zlatem, ale vykazuje nižší výkyvy. I proto jej považujeme za smysluplný doplněk diverzifikovaného portfolia,“ doplňuje Jaroš.
Pro a proti investicím do fondů
Potenciální zájemce má v zásadě dvě možnosti, jak se na trhu s vínem uchytit: investovat prostřednictvím fondů, nebo nakupovat individuálně. Mezi tím je ovšem zásadní rozdíl.
Fondy existují už desítky let a nakupují podle přísných kritérií. Často se zaměřují na formu „en primeur“, respektive mladá vína, která jsou ještě v sudu, s předpokladem, že jejich cena časem poroste. Zároveň taková vína musejí být globálně obchodovatelná. Potíž ovšem je, že k jejich dlouhodobému zrání a růstu hodnoty je vhodné jen malé procento světové produkce, proto se do fondů dostávají hlavně ikonická vína z Bordeaux, Burgundska, Champagne a dalších renomovaných regionů.
Portfolio fondů je pravidelně přeceňováno podle tržní hodnoty, například na již zmíněné platformě Liv-ex, a vína jsou skladována v optimálních podmínkách s pojištěním proti krádeži nebo poškození. Což sice snižuje výnos, ale zvyšuje bezpečnost investice. Výhodou je diverzifikace, možnost částečného odkupu podílu a také eliminace komplikací s DPH při dalším prodeji. Stinnou stránkou naopak měnové riziko, protože obchod probíhá převážně v eurech a librách.
„Fondy obvykle neumožňují podílníkům přímý odkup jejich vín, nelze tedy taková vína vypít,“ upozorňuje majitel Rare Wine Rostislav Kuneš. Vzápětí na to konto dodává, že čeští investoři mohou využít tuzemské fondy, například Wine Management nebo Wine Investment Partners.
V některých oblastech podle něj zároveň občas dojde k tomu, že producenti vín jednorázově výrazně zvednou ceny, čímž se samozřejmě sníží na nějakou dobu možnost zhodnocení pro investory, protože ceny finální, respektive prodejní na takové úpravy reagují se zpožděním. „Pokud se však investorovi podařilo nakoupit vína ještě před takovým růstem, získá pak velké zhodnocení,“ míní Kuneš.
Radost i strategie soukromého investora
Odlišnou logiku má individuální přístup, který volí například vedoucí služeb nájemcům a mezinárodní partner Cushman & Wakefield Jiří Kristek. Ten loni dokončil prestižní studium WSET Diploma in Wines na Weinakademie Österreich a patří mezi několik málo Čechů s titulem DipWSET, Weinakademiker.
Dle Kristekova názoru prošlo investování do vína v minulých letech velkou změnou. „Soukromí investoři kupují lahve, u kterých nesledují primárně zisk, ale spíše jde o radost a pocit, že danou lahev vlastní a mohou ji vypít,“ podotýká pro naši redakci s tím, že případné zhodnocení je víceméně bonusem.
Vedoucí služeb nájemcům a mezinárodní partner Cushman & Wakefield Jiří Kristek, DipWSET, Weinakademiker
Sám se soustředí především na Burgundsko a snaží se vyhledávat vína, která jsou zatím podhodnocená či neobjevená, takže je velká pravděpodobnost budoucího zhodnocení. „Vždy je fajn si při otevření lahve říci, kolik peněz jsem ušetřil díky včasné investici,“ tvrdí Kristek, jehož strategie zůstává stejná: kupovat vína, která by rád otevřel, a při výrazném zhodnocení zvážit případný prodej či výměnu za jiná s potenciálem růstu.
Jeho sbírka v současnosti čítá okolo dvou tisíc lahví a sám víno považuje možná i za něco víc než jen pouhý koníček. Ostatně, už zhruba 10 sezon se věnuje vlastní produkci, neboť je majitelem dvou menších vinohradů – jeden se nachází v pražské Tróji, druhý v Horoměřicích. A když je dobrý rok, výsledkem bývá 500 až 600 lahví. Společně s Rostislavem Kunešem také stojí za aplikací Winebestime, která pomáhá odhalit potenciál zrání vína a naplánovat optimální dobu otevření.
„Naše webová aplikace nyní přechází z vývojové fáze do plně funkční. Zaměřujeme se na marketing a propagaci. V počáteční fázi si získala desítky uživatelů a počítáme s jejich výrazným rozšířením,“ vysvětluje Kristek.
Česká vína mají kvalitu, ale i omezenou likviditu
Co česká vína? Mohou i ta být investičně zajímavá? Reakce odborníků bývají rozdílné. Někteří tvrdí, že domácí produkce není pro systematické investování ideální zejména kvůli omezené likviditě a slabší mezinárodní reputaci. To však neznamená, že by postrádala kvalitu. Majitel vinařství Bzenia Jiří Kabelka například prozrazuje, že jeho červené Svatovavřinecké má své kupce mimo jiné v USA a Kanadě a vinařství navštěvovali i zákazníci z Číny, kam rovněž putovala část produkce.
„Víno je především otázkou původu a způsobu výroby. Pracujeme bez přidaných ušlechtilých kvasinek a stavíme na tom, co si hrozny vína přinesou z vinice. Vedle prémiových vín připravujeme také limitované edice pro zahraniční klienty, často z exotických zemí. Tyto série jsou založeny na omezeném počtu lahví a důrazu na autenticitu. Součástí nabídky jsou i samotná investiční vína, jejichž ročníky sahají až do druhé poloviny 20. století,“ objasňuje Kabelka.
Otázkou však zůstává, zda mohou česká vína konkurovat ikonickým apelacím z Francie či Itálie, které mají dlouhodobě vybudovanou globální reputaci a sekundární trh. Investiční potenciál totiž neurčuje jen kvalita ročníku, ale i věhlas producenta, transparentnost obchodování a mezinárodní poptávka.
