Menu Zavřít

Sýčkování na prosluněné stráni

25. 8. 2018
Autor: Redakce

Proč dochází ke zpomalování růstu ekonomiky a proč by každému mělo být jasné, že je to nevyhnutelné.

Odhad růstu ekonomiky Českého statistického úřadu vyvolal minulý týden smršť komentářů a dohadů kolem drastického zpomalení ekonomiky a mnohdy tyto komentáře přestřelovaly. Možná proto, že v živé paměti stále máme roky recese a divíme se, že už tu není. Ve skutečnosti to zpomalení není zdaleka tak drastické, jak to vypadá. To jen loňský druhý kvartál byl dramaticky vysoký, a tak nám srovnávací základna trochu zkresluje celkový pohled. Nicméně ke zpomalování růstu ekonomiky nepochybně dochází a každému by mělo být jasné, že je to nevyhnutelné. Tempa růstu nad čtyřmi, nebo dokonce nad pěti procenty ročně nejsou pro nás udržitelná. A zdaleka nejen kvůli nedostatku pracovní síly.

Pokud by se naplnily prognózy ČNB a letos i v následujících dvou letech jsme rostli o tři procenta, byl by to opravdu hezký úspěch, protože tak dlouhý a vysoký růst Česko ve své moderní historii zažilo jen v letech 2003 až 2007, což skončilo pádem do recese. Ta k nám sice doputovala z Ameriky, ale to neznamená, že se na ní nepodepsaly naše vlastní nesplněné domácí úkoly, například v podobě chronicky nemocných veřejných financí. A je varující, že z tohoto pohledu na tom nyní nejsme o nic lépe, zvláště po úřadování Andreje Babiše na ministerstvu financí a posledních rozhazovačných rozhodnutích jeho vlády. Nic na tom nemění ani konečné příznivé saldo z posledních let, které více vypovídá o daňovém výnosu z rostoucí ekonomiky a neschopnosti investovat získané prostředky než o lepším hospodaření.


Ilona Švihlíková: Můžeme si dovolit recesi? Centrální banky jsou bez střeliva

ilustrační foto


Jestliže vstupujeme do období jakéhosi nového normálu, měli bychom si ujasnit, co nás vlastně čeká. Každopádně musíme počítat s tím, že ceny porostou mnohem více, než jsme si v posledních letech zvykli. A to, co jsme zažili u nákladů na bydlení, nás dost dobře může čekat u energií. Například už citelně nabývající index cen průmyslových výrobců z minulého týdne ukazuje růst cen energií meziročně téměř o deset procent. A pokud vydrží trend sílícího dolaru a oslabujícího eura, může to ještě akcelerovat.

Dopad na domácnosti bude sice zpožděný, ale firmy jsou už nyní pod velkým nákladovým tlakem dnes již silně přestřeleného mzdového růstu, a když se k tomu přidají i energie, nezbude jim než zvednout ceny, přestože jsou v silném konkurenčním tlaku. I z tohoto titulu lze očekávat růst importu tažený poptávkou domácností a dosavadní přebytky obchodní bilance se budou tenčit. To může mít vliv na vývoj kurzu koruny, u něhož ČNB stále očekává návrat k posilování až pod 25 korun za euro, což se nakonec z tohoto titulu nemusí konat. A takový vývoj může znovu přispívat k růstu cen.

ČNB přitom stále provozuje holubičí politiku a sazby zvedá velmi opatrně a zřejmě se značným zpožděním. V poslední prognóze počítá s dalším letošním nárůstem, ale na konci příštího roku by měly být základní úroky stále někde na úrovni dvou procent, což je vzhledem k vývoji cenové hladiny bude stále držet v záporných číslech. A to není úplně normální a neodpovídá to fázi hospodářského cyklu, v níž se nacházíme.

Prostě to přistávání po letu české ekonomiky v oblacích nemusí být úplně hladké a může to pěkně drncat. Ale zatím je pořád ještě trochu času s tím kniplem něco dělat.

Přečtěte si další komentáře Pavla Párala:

Spravedlnost podle H-systému

Záchranář Salvini

Nesmrtelný H-systém

Diplomka z Agrofertu

Čí je vláda

Krásná nová vláda

Obchodní neválka

Andrej na pásce

Trapná oslava Šlachtova výročí

Itálie příliš al dente

CONTENT24

Andrej II.

Ochlazení ekonomiky? Zatím fakt nemrzne


  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).