Analytici americké investiční banky JPMorgan předpokládají, že globální ceny černého zlata zůstanou po většinu letoška vysoké. V průměru by se podle nich měl barel Brentu letos prodávat za asi 97 dolarů.
Poměrně znepokojujícím závěrem je přitom fakt, že se situace nemá podstatně zlepšit ani v případě, že by se problematický Hormuz otevřel třeba již příští měsíc. „Naše analýza nenaznačuje rychlou normalizaci ani po znovuotevření průlivu. Až k tomu dojde, úzké hrdlo se pravděpodobně přesune ze samotného průlivu na dostupnost tankerů, navýšení provozu v rafinériích a další logistická omezení,“ stojí podle BBC v pondělní zprávě JPMorgan.
Cena ropy Brent
Hormuzský průliv, který je klíčovou vodní cestou, jíž prochází zhruba 20 až 25 procent světových dodávek ropy, je fakticky uzavřen krátce od začátku americko-izraelských útoků na Írán. Ty byly zahájeny 28. února a vedly k nárůstu ceny Brentu z necelých 70 dolarů za barel koncem letošního ledna na současných zhruba 107 dolarů. Podobně zdražila ale i americká lehká ropa WTI, v jejímž případě aktuálně (ve středu dopoledne) jeden barel vyjde podle serveru Trading Economics na přibližně 101 dolarů.
Normalizace se může protáhnout
Analytici JPMorgan nejsou jediní, kteří očekávají, že se současná situace na trhu s černým zlatem hned tak nezlepší. S podobným závěrem tento týden přišel i generální ředitel saúdskoarabské státní těžební společnosti Saudi Aramco Amin Násir. I podle něj se energetický šok vyvolaný válkou pravděpodobně protáhne až do příštího roku, protože došlo k bezprecedentní ztrátě dodávek ve výši přibližně miliardy barelů ropy.
„I kdyby se Hormuzský průliv otevřel okamžitě, bude trvat měsíce, než se trh znovu stabilizuje. A pokud se jeho otevření zpozdí jen o několik týdnů, pak normalizace potrvá až do roku 2027,“ tvrdí šéf největšího světového vývozce ropy.
Existují ale i tací, podle nichž by naopak ve druhé polovině letoška měla být situace přece jen o něco lepší. Třeba hlavní analytik společnosti XTB Jiří Tyleček předpovídá setrvání ropy nad hranicí sta dolarů za barel spíše jen v případě, že by se problémy v Hormuzském průlivu protáhly, nebo by došlo k dalšímu zhoršení bezpečnostní situace v regionu.
„Jako základní scénář bych čekal, že se Brent po uklidnění situace bude pohybovat níže, přibližně v pásmu 90 až 100 dolarů za barel, s možností dalšího poklesu ve druhé polovině roku. Může za to i fakt, že suroviny je dostatek. Podle dat EIA se totiž americké exporty ropy a ropných produktů v posledních týdnech dostaly až na rekordní úrovně okolo 12,9 milionu barelů denně. K tomu se přidává slabší čínský dovoz energií po omezení toků přes Hormuz a fakt, že země v posledním roce své zásoby výrazně navyšovala,“ říká naší redakci Tyleček.
Na dohodu to zatím nevypadá
Z hlediska vývoje cen bude samozřejmě zásadní hlavně to, kdy přesně se Hormuzský průliv otevře, přičemž analytici jsou vesměs přesvědčeni, že by k tomu mohlo dojít už poměrně brzy. A to navzdory událostem posledních dní, během nichž se Spojené státy dočkaly neuspokojivé odpovědi ze strany Íránu na své návrhy na ukončení konfliktu.
„Právě jsem si přečetl odpověď od takzvaných íránských ‚zástupců‘. Nelíbí se mi to – ABSOLUTNĚ NEPŘIJATELNÉ,“ napsal šéf prezident Donald Trump na svém profilu na sociálních sítích. Podle americké zpravodajské agentury Axios chtěl Washington dosáhnout především obnovení volného tranzitu Hormuzským průlivem a pozastavení íránského programu na obohacování uranu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc uvedl, že válka s Íránem neskončí, dokud nebudou tamní zásoby obohaceného uranu zcela odstraněny. Teherán zase naopak požaduje záruky, že už nedojde k žádným dalším americko-izraelským útokům.
ČLÁNKY DO MAILU