Politici celého světa vztyčily prapory na hradbách svých cel a netarifních bariér a chystají se na obchodní válku, kterou jim údajně vyhlásil Donald Trump. Každému ekonomickému liberálovi musí z dalších cel na ocel či auta vstávat vlasy hrůzou. Dříve by však bylo dobré se podívat, zda to, co nějak vypadá je skuteční tím, za to to máme.
Je nesporné, že současný světový obchod přes všechny řeči o neoliberalismu a globalizaci je spoutaný cly a různými regulacemi kvality či původu zboží docela brutálně a o skutečném volném obchodu se skutečně mluvit nedá.
Katarské kolo jednání Světové obchodní organizace (WTO) o odstraňování obchodních bariér trvá od roku 2001 a nepřineslo prakticky vůbec nic. A když se představitelé nejrozvinutějších států sejdou, aby o obchodě trochu planě plkali, třeba v Hamburku, tak tlupy neomarxistických spratků zapalují město a rabují.
A tak lidé hluboce přesvědčení historií, že svobodný obchod přináší prosperitu a mír všem stranám, které se ho účastní, jsou raději zticha. To ale neznamená, že problém přestal existovat a některé země jsou skutečně obchodními bariérami poškozovány.
A je rovněž evidentní, že USA patří mezi státy svobodnému obchodu dost otevřené, i když jistě ne bez výhrad. Své zemědělce chrání před konkurencí úplně stejně, nebo možná ještě o něco více než odjakživa protekcionističtí Francouzi diktující v tomto směru do značné míry obchodní politiku celé Evropě.
Čtěte také: Memento pro Trumpa aneb Jak Reagan prohrál válku o japonská auta
Ale také je pravda, že na ty auta, které nás v Česku konkrétně tolik bolí, je ve Spojených státech clo ve výši dvou a půl procenta, zatímco v Evropě se proclívají americké vozy clem desetiprocentním. O prakticky neexistující svobodě v obchodu s většinou služeb, které dnes generují dominantní část bohatství vyspělých zemí, se pak vůbec mluvit nedá ani ve slavné evropské celní unii.
Nějak pohnout s obchodními bariérami je nezbytné. Že se to ale nedělá tak, jak to dělá Trump je pravda. Ale také je pravda, že to, jak se to dělalo doposud, k žádnému posunu vpřed nevedlo. Tak si vyberme.
Čtěte si další komentáře Pavla Párala:
ČLÁNKY DO MAILU