Zmíněný program měl fungovat jako nový typ investičního víza, jenž přinese USA miliardové příjmy a zároveň přiláká do země zahraniční milionáře a miliardáře. Ministr obchodu Howard Lutnick při jeho představení odhadoval, že vláda vydá až 80 tisíc „zlatých karet“ a získá přes 100 miliard dolarů (více než dva biliony korun).
Realita ale za tímto očekáváním výrazně zaostává. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) podle serveru CNBC nedávno uvedlo, že o Gold Card dosud požádalo jen 338 lidí, přičemž patnáctitisícový administrativní poplatek (zhruba 310 tisíc korun) za zpracování žádosti zaplatilo pouze 165 z nich.
Soudní podání ministerstva navíc zpochybnilo jeden z hlavních slibů programu, tedy „rekordní rychlost“ procesu, respektive vyřízení víza během několika týdnů, jak slibovaly oficiální webové stránky. „Žádosti držitelů Gold Card nemusí být vyřizovány rychleji než žádosti ostatních žadatelů,“ poznamenal resort.
Spor o zákonnost programu
Podle Craiga Beckera z organizace Affirmative Litigation Democracy Defenders Fund, která se podílí na soudním sporu o legálnosti celého programu, rozpor vyplývá z nejasného právního postavení celé iniciativy a nedostatku transparentnosti. Bílý dům podle něj slíbil rychlé vyřízení, aby plán zaujal veřejnost. Vláda čelící žalobě kvůli možnému vytlačování žadatelů z kategorií EB-1 a EB-2, které jsou určené lidem s mimořádnými schopnostmi či osobám považovaným za přínosné pro národní zájem, naopak tvrdí, že držitelé Gold Card žádnou procesní výhodu nemají.
Organizace American Association of University Professors s tímto tvrzením nesouhlasí. V žalobě, již podala, argumentuje, že Kongres počet víz EB-1 a EB-2 každoročně omezuje, a tudíž má nový program potenciál běžné kvalifikované uchazeče skutečně vytlačit. DHS naproti tomu namítá, že Gold Card ostatní žadatele nijak neovlivňuje, protože víz je dostatek a program má vlastní tým pro jejich zpracování.
Zájemci zůstávají opatrní
Jak upozorňují imigrační právníci, schéma je stále v rané fázi. A pokud ho schválí Kongres a podaří se vytvořit důvěryhodnou historii vyřízených žádostí, může být teoreticky nakonec úspěšné, neboť Spojené státy jsou pro globální elitu stále atraktivní destinací. Tomu ostatně nahrávají i odhady společnosti Henley & Partners, podle nichž se letos chystá změnit zemi pobytu rekordních 165 tisíc milionářů. K přesunům je motivuje zejména geopolitická nejistota, vyšší zdanění majetných i politické napětí v domovských státech.
Sami boháči nicméně zůstávají ohledně USA opatrní, a to především kvůli již zmíněné právní nejistotě. Movití klienti zkrátka a jednoduše nechtějí riskovat milion dolarů, dokud ambiciózní plán neprojde soudy nebo nezíská jasný souhlas Kongresu. A nejasnosti ohledně délky a způsobu vyřízení jejich nedůvěru ještě posilují. Na stranu druhou, kdyby rychlé vyřízení skutečně fungovalo, šlo by dle expertů o zásadní změnu na trhu.
Nutno také dodat, že uvedené problémy s Gold Card ve svém důsledku naopak zvýšily zájem o tradiční program EB-5. Ten nabízí americký pobyt výměnou za investici mezi osmi sty tisíci a jedním milionem dolarů (přibližně 16,5 milionu až 20,6 milionu korun), jež musí vytvořit alespoň deset pracovních míst na plný úvazek.
Tedy řečeno jinak, zahraniční podnikatelé dnes mají hned několik cest, jak se do USA dostat bez nutnosti „darovat“ vládě onen milion. A řada z nich toho také náležitě využívá. „Ti, kteří jsou ochotni stát se americkými daňovými poplatníky, mohou zelenou kartu získat prostřednictvím EB-5, kde jde o investici, nikoli o dar,“ dodal David Lesperance ze společnosti Lesperance & Associates.
ČLÁNKY DO MAILU