Ceny poledního menu rostou rychleji než inflace. Nejdražší je Praha, nejlevnější Zlín a Olomouc, rozdíly mezi regiony se navíc prohlubují

V roce 2020 stálo polední menu obvykle mezi 120 až 140 korunami. Ve srovnání s dobou raně covidovou tak jde o téměř šedesátiprocentní nárůst, přičemž inflace od té chvíle podle dat ČSÚ vzrostla zhruba „jen“ o 42,5 pro­centa.

Zdražování poledního menu v restauracích navíc pokračuje i letos. V porovnání s loňským dubnem zaplatili lidé v průměru o šest korun více, tedy o 3,1 procenta, což je 0,6 procentního bodu nad inflací.

Hranice 200 korun padá ve více městech

Nejvyšší ceny zůstávají v Praze, kde se dá oběd pořídit přibližně za 226 korun. Následují velká krajská města jako Brno, Plzeň, České Budějovice nebo Liberec, tam se ceny většinou pohybují v rozmezí 206 až 214 korun. A další města se k této úrovni rychle přibližují, třeba v Ostravě utratí člověk v průměru téměř 199 korun, v Pardubicích pak o dvě koruny méně.

Naopak nejlevněji se lze najíst ve Zlíně a Olomouci, kde strávníkům nadále stačí 180 korun. Právě v Olomouci ale letos náklady na stravování rostou nejrychleji ze všech regionů, zatímco v Českých Budějovicích se zvyšují naopak nejpomaleji.

Hlavním důvodem zdražování je podle odborníků postupné narovnání trhu, kdy se ceny poledních menu dostávají na svoji reálnou hodnotu po letech podhodnocení. „Gastronomie se profesionalizuje – restaurace investují do kvalitnějších surovin a férového ohodnocení personálu, aby zajistily špičkový servis,“ uvádí pro Euro.cz Tomáš Mráz, šéf společnosti Piano Group, která zajišťuje digitalizaci gastronomických provozů.

Cena rozhoduje více než dříve

Růst cen se promítá i do způsobu, jakým lidé o obědech přemýšlejí. Restaurace sice zůstávají pro většinu zaměstnanců běžnou součástí pracovního dne, stále větší roli ale hraje cena a dostupnost zvýhodněných menu. Podle slev, akčních nabídek či poměru ceny a velikosti porce plánuje jídelníček nejméně 70 procent strávníků, přičemž čtvrtina z nich takto činí občas a další čtvrtina téměř vždy.

Do gastronomie se tak přenáší spotřebitelské chování, kdy slevy a akční nabídky figurují i při běžných nákupech potravin. Pravidelně je využívá více než polovina respondentů. Přesně opačně jsou na tom rozvážkové služby, které zažily největší nárůst během prvních let pandemie. S jejím koncem ale jejich popularita spadla.

Podle dat z průzkumu Barometr Food si jídlo s dovážkou alespoň občas objedná téměř polovina zákazníků, pravidelně ovšem rozvoz využívá jen velmi malé procento lidí. Takto objednané menu označil za nejčastější způsob poledního stravování v práci jeden z deseti lidí, zatímco oběd v restauraci poblíž zaměstnání volí čtvrtina zaměstnanců a téměř tři pětiny si nosí jídlo z domova.

Stabilizace cen a změna přístupu

Do budoucna odborníci předpokládají spíše stabilizaci cen. „Už nepůjde o skokové zdražování, ale o postupné odrážení rostoucí kvality. Prostor pro udržení dostupných cen vidíme v digitalizaci a vyšší efektivitě provozu, které mohou restauracím umožnit dlouhodobě fungovat bez dalšího zdražování,“ dodává Mráz.

Přečtěte si také:

Že je s restaurací něco špatně, opravdu poznáme už z jídelního lístku, říká „skutečný šéf“ Holer. Úroveň českého gastra jde nahoru

Přesto se uvedené změny postupně promítají i do širšího pracovního prostředí. Podle Edenredu začínají zaměstnanci více řešit nejen samotnou cenu obědů, ale též dostupnost stravování v okolí pracoviště nebo podporu ze strany zaměstnavatele. Jde tak stále častěji o významný faktor, který lidé zohledňují při výběru zaměstnání i při rozhodování o návratu do kanceláří.