Rakousko a Česko spolu sdílí nejen zhruba 470 kilometrů dlouhou hranici, ale také několik set let společné historie. A i když po nemalou část této doby se nejednalo o vztah rovnocenný a idylický, dnes jsou z obou zemí velmi dobří obchodní partneři.
Dokládá to ostatně pohled na oficiální statistiky. V roce 2023 představovalo Rakousko pro Českou republiku pátý nejdůležitější exportní trh a zároveň bylo i devátým největším dovozcem, jak uvádí web Ministerstva zahraniční. Na celkovém obratu tuzemského zahraničního obchodu se podílelo 3,4 procenta, což z něj zároveň činilo sedmého největšího obchodního partnera.
„Na začátku milénia byl objem vzájemného obchodu výrazně nižší, ale od té doby stabilně roste,“ potvrzuje redakci Euro.cz Birgit Reiter-Braunwieser, ředitelka vládní agentury Austrian Business Agency (ABA) pro region střední a východní Evropy. Obchodní vztahy se rozvíjejí nejen kvantitativně, ale i kvalitativně — s důrazem na inovace, udržitelnost a technologickou spolupráci. Mezi hlavní české exportní artikly do Rakouska patří stroje, dopravní prostředky, elektronika, kovové výrobky a komponenty pro automobilový průmysl. Z Rakouska k nám nejčastěji míří chemické produkty, farmaceutika, potraviny, nápoje, ale také sofistikované technologie a služby.
Obchodní výměna je vyvážená a reflektuje vzájemnou průmyslovou provázanost, říká šéfka agentury, jejímž cílem je podporovat firmy při vstupu právě na tento trh a poskytovat bezplatné poradenství v několika konkrétních oblastech, včetně toho, jak takovou společnost v Rakousku založit, jaké právní a daňové aspekty jsou s tím spojené či jak následně získat zákazníky.
Od Alzy po Rohlík
Podle Reiter-Braunwieser mají české investice v Rakousku mnohdy podobu akvizic. Daří se zde firmám působícím jak v logistice, tak ve stavebnictví, IT, hospitality i dalších oborech, e-commerce nevyjímaje. Již v roce 2017 vstoupila na místní trh Alza. Tuzemský e-shop s parfémy Notino pak dokonce ještě o 10 let dříve.
Seriál Vzhůru za hranice pojednává o tuzemských firmách, které jejich byznys přivedl z Česka až za jeho hranice. Sleduje jejich příběhy a přibližuje, s čím vším se na nových trzích setkaly a jakým výzvám musely čelit. Máte-li pro nás tip na firmu se zahraniční zkušeností, o který byste se s námi chtěli podělit, budeme rádi, když se nám ozvete. Vaše náměty prosím posílejte na email redakce@euro.cz.
Z poslední doby je potřeba zmínit společnost Rohlik.cz podnikatele Tomáše Čupra, který v Rakousku od roku 2020 působí pod názvem Gurkerl.at. Stejně tak tu své služby poskytujíMews, další český jednorožec vyvíjející cloudový systém pro hotely a ubytovací zařízení, nebo vyhledávač letenek Kiwi.com.
„Firmy od Rakouska očekávají vstup na stabilní, bonitní trh s vysokou kupní silou. Země je blízko nejen geograficky, ale i kulturně, což první kroky usnadňuje. Sdílíme historické dědictví, podobné právní a administrativní tradice, konzervativní přístup k financím i důraz na kvalitu. Pracovní etika je podobná — disciplinovaná, precizní, s důrazem na spolehlivost. Kulturní blízkost je patrná zejména mezi jižní Moravou a Dolním Rakouskem,“ míní šéfka Austrian Business Agency s tím, že přítomnost v západoevropské zemi zároveň posiluje značku a důvěryhodnost.
A v čem je rakouský trh ve srovnání s tím českým naopak jiný? Několik rozdílů se přeci jen najde: „Záleží na sektoru, ale obecně platí, že místní trh je formálnější, s důrazem na kvalitu, reference a dlouhodobé vztahy. Nelze automaticky předpokládat, že to, co funguje doma, bude fungovat i v Rakousku. Je třeba přizpůsobit komunikaci, očekávání i obchodní přístup.“
Bez němčiny ani ránu
Jednou z největších překážek, či snad lépe řečeno výzev, které jsou s expanzí na rakouský trh spjaty, je pochopitelně jazyková bariéra. Bez znalosti němčiny se člověk podle Reiter-Braunwieser v B2B segmentu, ale stejně tak ani při projednávání veřejných zakázek, zkrátka a dobře neobejde. Zároveň je potřeba počítat s přísnými regulačními požadavky, co se týče označování výrobků, jejich balení i certifikace. Tedy jinými slovy, ve většině případů musejí české firmy své produkty přizpůsobovat Rakušanům takříkajíc na míru.
„Rakouský zákazník očekává kvalitní prezentaci, lokalizovanou komunikaci a špičkový servis. U spotřebního zboží je často nutné vedle obalu upravit i branding a marketing do němčiny. V B2B je důležitá důvěryhodnost, reference a osobní přístup. Dobrou zprávou je, že rakouští zákazníci bývají loajální — pokud si je firma získá, vztah bývá dlouhodobý,“ dodává manažerka.
Miliony spotřebitelů v okruhu jedné hodiny jízdy
Jakožto německy mluvící země je Rakousko součástí takzvaného regionu DACH, kam kromě něj spadá ještě sousední Švýcarsko a přirozeně také Německo. To je známé výrazně konkurenčnějším prostředím, a proto není dle názoru Reiter-Braunwieser tak úplně od věci expandovat nejprve právě na jih od Česka než na západ.
„Rakousko je menší, přístupnější a kulturně bližší a může sloužit jako pilotní trh před vstupem do Německa — zejména v B2B, clean-tech nebo regulovaných službách. Například region Vídeň pokrývá 4,5 milionu spotřebitelů v okruhu jedné hodiny jízdy (od hranic), podotýká šéfka ABA.
A čemu všemu se mohou české podniky od těch rakouských přiučit? „Zdejší firmy jsou silné v budování značky, prémiovém postavení a zákaznickém servisu. ESG není jen trend, ale reálné kritérium při výběru dodavatelů. Inspirací může být i dlouhodobé plánování — rakouské firmy často preferují stabilitu před rychlým růstem,“ uzavírá Reiter-Braunwieser.
