Kde se v Česku žije nejlépe? Žebříček kvality života ukazuje stabilní lídry, překvapivé skokany i rostoucí problémy s bydlením a službami

Život v českých městech se postupně mění, protože lidé stále více sledují, kde najdou vyváženou kombinaci dostupného bydlení, kvalitních služeb, dobrých škol či zdravotní péče. Pravidelné srovnání těchto podmínek napříč Českem, jejž realizuje projekt Obce v datech, pak ukazuje, jak výrazně se kvalita života ve všech 206 obcích s rozšířenou působností liší.

Zatímco první dvě příčky zůstávají i letos stejné, třetí místo má nové obsazení. Zlato již poosmé za sebou patří Říčanům, stříbro hlavnímu městu Praze a bronzovou příčku letos obsadil Slavkov u Brna, který z medailových pozic odsunul na páté místo Hustopeče. Výsledky tak jasně ukazují dlouhodobý trend, že nejlépe se žije v menších městech v těsné blízkosti velkých metropolí. Lidé zde těží z výborné dostupnosti služeb a pracovních příležitostí ve velkoměstě a zároveň z klidnějšího životního prostředí.

Na opačném konci žebříčku pak najdeme Žatec, Vítkov, Ústí nad Labem a další města z chudších regionů a okrajových částí republiky. Zároveň se ale ukazuje, že i z horších pozic je možné výrazně postoupit — jak dokládají letošní „skokani“. O 65 příček výš si polepšily Kaplice, 72 míst k dobru si připsalo Vysoké Mýto a o neuvěřitelných 88 pozic poskočily Votice.

„Votice si tak vysoký posun vysloužily kvůli přírůstku obyvatel a nárůstu pracovních míst. Naproti tomu Kaplice si polepšily především v počtu praktických a dětských lékařů. Vysoké Mýto je kombinací těchto faktorů, těžilo hlavně z vyšší nabídky pracovních míst a stěhování mladých obyvatel. Nutno ale zdůraznit, že pohyby žebříčkem nejsou způsobené masivními změnami, spíše malými rozdíly v jednotlivých kategoriích u měst v širším středu žebříčku,” vysvětluje vedoucí projektu Obce v datech Jan Havránek.

Jih proti severu

Při pohledu na letošní žebříček je jasné, že lépe se žije lidem v jižních a středních částech Česka, zatímco na severu a západě je to o poznání horší. Své silné postavení potvrdil zejména Jihomoravský kraj. V první dvacítce se umístilo hned deset jeho zástupců, mimo jiné čtvrtá Kuřim, sedmé Brno či deváté Šlapanice. Výborně si vedou i města ve středních Čechách, například šestý Brandýs nad Labem–Stará Boleslav či osmé Hořovice, nebo ta z Jihočeského kraje.

Naopak v poslední dvacítce dominují zejména obce z Moravskoslezského kraje, tedy třeba Třinec, Rýmařov, Bruntál či Orlová, dále města ze severních Čech (Tanvald, Rumburk, Most či Litvínov) nebo Karlovarského kraje. Zřetelný je i trend rozevírání nůžek mezi nejlepšími a nejhoršími městy. U deseti měst na vrcholu žebříčku vzrostla průměrná hodnota Indexu kvality života o pět procent, u těch deseti nejhůře umístěných naopak o čtyřiačtyřicet procent poklesla. A co se celkového rozptylu týče, zde došlo k patnáctiprocentnímu nárůstu.

Přečtěte si také:

Praha je jedním z měst s nejméně stresujícím pracovním prostředím. V evropském žebříčku skončila na pátém místě

„Rozdíl kvality života se za posledních osm let viditelně zvětšil. Nejedná se přitom o jednorázový výkyv, ale o setrvalý stav. Tento trend je systematický a konzistentně se projevuje napříč všemi ukazateli i roky,“ uvádí Havránek.

 Kde se v Česku žije nejlépe

Zdroj: Obce v datech

Rostoucí sociální rozdíly

Bližší pohled na jednotlivé indexy jasně ukazuje na stále diskutovaný problém finanční dostupnosti bydlení, která se za posledních osm let propadla zhruba o třetinu. Ceny nemovitostí totiž rostou mnohem rychleji než příjmy domácností. Zcela opačný vývoj vidíme v oblasti hmotné nouze, kde se počet vyplacených dávek snížil na polovinu. A pozitivní posun přináší i oblast zadlužení, protože počet lidí v exekuci klesl o necelou třetinu.

Menší, ale pro běžný život citelný posun zaznamenala dostupnost zdravotnické péče, což se může do budoucna stát jedním z největších problémů. Index praktických lékařů klesl o čtyři procenta a počet pediatrů na území obcí dokonce o více než desetinu. Propad je sice pozvolný, ale výrazně nerovnoměrný, a některé oblasti už nyní narážejí na kritický nedostatek lékařů.

Data tak celkově odhalují rostoucí sociální rozdíly. Některé ekonomické ukazatele se sice zlepšují, dostupnost základních potřeb, tedy bydlení a lokální zdravotní péče, se ale naopak pro významnou část populace dále zhoršuje.

 Nejvýraznější meziroční posun v pořadí