Jak byste zhodnotil současnou makroekonomickou situaci? Před nedávnými volbami jsme z každého z táborů slýchali zcela protichůdné informace. Jaký je nezaujatý názor šéfa jedné z významných českých bank?
Co se hospodářského růstu týče, situace je pozitivní, a stejně i výhled. Podařilo se zkrotit inflaci někam mezi dvě až tři procenta, ale samozřejmě některá rizika přetrvávají.
Než si rozebereme která, zeptám se vás ještě na jinou stěžejní otázku. Sníží ČNB v příštím roce základní úrokové sazby? Případně jak?
Dotazy ohledně toho, kdy se sazby vrátí (skoro) na nulu, jako tomu bylo před několika lety, slýchám neustále. Bohužel, jsem na 90 procent přesvědčen, že na něco takového již znovu nedojde.
A kam bychom se podle vás mohli teoreticky dostat? Před čtyřmi lety jsme tu měli základní úrokovou sazbu (dvoutýdenní reposazba) na úrovni 1,5 procenta. I to je už pasé?
Leda by nám hrozila nějaká velká krize. Takové riziko samozřejmě existuje za jakýchkoliv okolností. Vždycky s něčím takovým musíte počítat a musíte to zahrnout do svých plánů. Banka zpravidla plánuje minimálně na tři roky dopředu, takže i my máme ve svých plánech scénáře, které s takovou situací počítají.
Jak by k tomu mohlo dojít? No například tak, že Evropa přijde o exportní trhy, že se nepodaří prodat evropské zboží v zahraničí – ať už kvůli clům, geopolitice nebo z jiných důvodů. V takovém případě by recese hrozila, a právě tehdy by úrokové sazby šly dolů.
No a s jakou pravděpodobností nám právě taková recese hrozí?
Ona hrozí vždycky. Ostatně řada ekonomů a analytiků tvrdí, že současné oživení je vlastně jen jakýmsi předzásobením – s tím, jak neustále slýcháme o vyšších a vyšších clech, tak se firmy v USA, a nejen tam, předzásobují, a díky tomu zde nyní máme hospodářský růst. Dočasný hospodářský růst, jak říkají.
Já osobně si ale myslím, že nám současný růst po určitou dobu vydrží. I díky výdajům na zbrojení a infrastrukturu.
Spořit v korunách se lidem vyplácí
V jaké kondici se aktuálně nachází český bankovní systém?
Řekl bych, že ve výborné. Což je částečně dáno tím, že jsme zde ve skutečnosti žádnou velkou recesi v posledních letech nezažili. Jasně, byl covid, ale ani tak se nedá říct, že by to bankovním sektorem nějak zvlášť otřáslo. Banky sice v té době dávaly hodně svých rezerv stranou, ale následně je povětšinou všechny rozpustily.
Jak hypoteční trh, tak trh spotřebitelského financování či korporátního bankovnictví vykazují všechny relativně dobrý rizikový profil, takže lze konstatovat, že český bankovní systém je z tohoto pohledu velice atraktivní.
Bylo by pro Česko výhodné, kdyby přijalo euro?
Bylo by to dobré pro firmy a podnikatele, ale nikoliv pro střadatele. V momentě, kdy se vzdáme koruny, vzdáme se zároveň nástrojů, které má k dispozici Česká národní banka, která jejich prostřednictvím realizuje svoji měnovou politiku a tlumí výkyvy, které se do zdejší ekonomiky přenášejí.
Byli byste pro zavedení eura?
Banky jsou ve své roli ochránce střadatelů k euru skeptické. Protože pokud bychom byli v eurozóně, tak by se jejich peníze za uplynulých 20 let ani zdaleka nezhodnotily tak, jako se jim zhodnotily díky tomu, že spoří v korunách. V roce 2005 jsme platili za euro i 30 korun. Za posledních 20 let posílila koruna vůči euru o téměř 20 procent.
Úvaha opředená mýty
Dvoutýdenní reposazba ČNB je již od letošního května na neměnné úrovni 3,5 procenta. Podle aktuálních dat Swiss Life Hypoindexu se ale průměrná nabídková sazba hypoték držela v listopadu na úrovni 4,91 procenta. Proč banky při snižování základní úrokové sazby s vlastním snižováním úroků tolik otálejí?
Jde o to, že se ve skutečnosti jedná o úplně jiné peníze. Hypotéky jsou „dlouhé peníze“, doba fixace je většinou tří- až pětiletá. Takže argumentovat při hypotékách dvoutýdenní reposazbou vlastně tak úplně nejde. Já vím, že k tomu dochází, ale tahle úvaha je ve skutečnosti nesprávná.
Že ČNB vyhlašuje dvoutýdenní reposazbu na „krátké peníze“, má na ty dlouhé peníze, respektive na jejich cenu, tedy úrok, jen velmi nepřímý vliv. Dlouhé peníze jsou ovlivněny zejména tím, za jaký úrok si půjčuje stát emisí státních dluhopisů – a čím víc si stát půjčuje, respektive čím víc narůstá státní dluh, tím víc tyto peníze zdražují. A právě od toho se odvíjí i cena hypoték.
Banka má totiž v takové chvíli dvě alternativy: buď si koupit státní dluhopis, který je takřka bez rizika, anebo upsat hypotéku s fixní sazbou. A když do toho všeho zahrnete příslušné riziko, tak se přes tu hranici čtyř procent rázem dostaneme celkem rychle. Tedy řečeno jinak a velmi zjednodušeně, čím víc si stát bude půjčovat, tím dražší budeme mít hypotéky.
Jaký je tedy váš odhad, co se týče nabídkových sazeb hypoték na příští rok?
Obávám se, že pokud se stát bude víc a víc zadlužovat, dojde ke zdražení státních dluhopisů, a ceny hypoték půjdou o to víc nahoru. Je samozřejmě otázkou, jak dlouho vydrží banky pracovat s „komprimovanými“ maržemi.
V současné době stále platí, že řada bank má relativně levné zdroje, protože od určité výše vkladu nevyplácí svým klientům takřka žádný úrok. To znamená, že úročené jsou všechny peníze například do částky pěti set tisíc nebo jednoho milionu korun, a cokoliv nad to už má úrok de facto minimální. To jim pochopitelně zlevňuje zdroje, a ony si tak mohou dovolit mít nižší marže v případě hypoték, které tímto mechanismem de facto dotují. Protože se ale konkurence na trhu s depozitními sazbami zvyšuje, může se dost dobře stát, že budou muset hypotéky zdražit.
Tedy řečeno jinak, impulzů ke zdražení hypoték existuje v současnosti poměrně dost – i zásluhou toho, jak dochází k růstu reálných mezd. Rozhodně jich je víc, než impulzů, díky kterým by naopak měly zlevnit.
Placení v zahraničí bez přirážek jako trefa do černého
Partners banka je na trhu teprve od loňského března. Kolik klientů se vám od té doby podařilo získat a kolik peněz u vás mají uloženo?
Aktuálně se blížíme k hranici 160 tisíc klientů, kteří mají na svých účtech kolech 42 miliard korun.
Podařilo se nám je získat jednak díky výhodným sazbám na spořicích účtech, ale hlavně také zásluhou naší služby placení kartou v zahraniční bez kurzové přirážky, respektive za středový kurz Evropské centrální banky. Na to lidé slyší dnes ještě mnohem více.
Takže tato služba byla trefou do černého…
Řekl bych, že určitě ano. Cílem bylo přilákat k nám zákazníky od domácí konkurence, která podobné věci nabízí za poplatek kolem tří procent, případně od té zahraniční, která poplatky snižuje již o něco déle, avšak ne na nulu. A to se nám daří. A protože v tom hodláme pokračovat i nadále, tlačíme na druhou stranu na naše dodavatele, aby i oni dali dobré ceny nám, jelikož my jim takto zajišťujeme poměrně velký objem plateb.
My z toho samozřejmě také drobnou provizi máme – jakožto vydavatel karet dostáváme takzvaný mezibankovní poplatek, jeho průměrná výše je ale asi jen 0,15 procenta. Každopádně věříme, že služba je výhodná především pro samotného klienta, takže si ji hodláme udržet.
Co všechno bylo potřeba splnit abyste od ČNB získali bankovní licenci? A jak náročné to bylo?
Důležité bylo vysvětlit akcionářům, že ČNB se na to dívá tak, jako by de facto vystavovala neomezenou bankovní záruku za nějaký nový subjekt. Což vlastně svým způsobem i tak je. Je to mnohem složitější řízení, než kdyby dávala licenci například obchodníkovi s cennými papíry nebo investiční společnosti, kde taková míra odpovědnosti není.
Stejně jako všichni ostatní jsme i my museli ČNB prokázat, že jsme dostatečně odolní a že máme dostatek kapitálu a rezerv. Museli jsme dokázat, že když nastane i ten nejhorší možný – což v našem případě znamenalo, že by hned po našem vstupu na trh došlo k recesi a úrokové sazby by klesly na nulu –, tak jsme schopni takovou situaci přežít, že k tomu ty prostředky opravdu fyzicky máme. A to vše se samozřejmě musí do detailu propočítat.
Každopádně určitě se ten proces nijak zvlášť neprotahoval. Byli jsme s ČNB neustále v kontaktu, nic se nezadrhávalo a šlo to velice dobře. Kdybych to měl vyjádřit konkrétně, celý proces získání licence trval i s přípravami asi dva a půl roku.
Financování realitního developmentu již příští rok
V jaké fázi se aktuálně nacházejí plány na onu budoucí expanzi do zahraničí? V několika rozhovorech s českými médii jste avizovali, že k tomu dříve či později určitě dospějete.
Vycházíme ze strategie celé naší skupiny. Čili toto neurčuje banka, ale skupina. Ta přitom už v daném ohledu některé zajímavé kroky udělala, a udělala je v Rumunsku – tedy když nebudu počítat Slovensko. Takže zcela logicky budeme i my směřovat právě tam.
Seriál Vzhůru za hranice pojednává o tuzemských firmách, které jejich byznys přivedl z Česka až za jeho hranice. Sleduje jejich příběhy a přibližuje, s čím vším se na nových trzích setkaly a jakým výzvám musely čelit. Máte-li pro nás tip na firmu se zahraniční zkušeností, o který byste se s námi chtěli podělit, budeme rádi, když se nám ozvete. Vaše náměty prosím posílejte na email redakce@euro.cz.
Jde o to, že když jdete směrem na Východ, tak je to pochopitelně snazší, než když jdete na Západ. Lidem v Rumunsku určitě nevadí, že jejich depozita jsou pod českým pojištěním vkladů, a nikoliv rumunským. Nemusíme tam zakládat nové pobočky, protože v tomto ohledu v nás mají důvěru. Na Západě by to tak snadno nešlo, tam tu pobočku založit musíte, což samozřejmě znamená dodatečné náklady. Kdežto na Východ můžeme jít napřímo. V tomto směru se přístup regulátorů zlepšuje a trhy se otevírají snadněji.
Čistě technicky jsme na expanzi připraveni. Samozřejmě musíme doladit lokalizaci některých našich produktů, ale to by nemělo představovat nijak výrazný problém.
Kdy se tedy reálně v Rumunsku vidíte?
Určitě to nebude hned příští rok. Každopádně část roku 2026 rozhodně budeme přípravám této agendy věnovat.
Hned na jeho začátku chceme na účtech spustit multiměnovou funkci. Dosud jsme měli účty vedené pouze v českých korunách, od příštího roku těch měn bude mnohem více. A jakmile se to celé „zajede“, budeme oné expanzi zase o něco blíž. První na řadě by každopádně mělo být Slovensko.
Hodně věcí změní chystaná Evropská digitální peněženka, která by měla nejen zlepšit digitální onboarding, ale zároveň ho i technicky sjednotit. Takže nemá smysl se tam teď hnát, protože bychom následně stejně museli vše měnit. Až se tento koncept zavede, budeme expandovat rychleji a snadněji.
Jak se to má s korporátním bankovnictvím? Bude toto pro Partners banku téma?
Aktuálně nikoliv. A opět to souvisí s onou Evropskou digitální identitní peněženkou. Nemá smysl nyní vynakládat velké finanční prostředky na onboarding právnických osob, když to za pár let bude celé úplně jinak. Takže v tomto ohledu nyní vyčkáváme.
Na druhou stranu, v rámci diverzifikace rizik neustále přemýšlíme nad tím, které služby se nám vyplatí zavést a které nikoliv, přičemž nyní je ve hře spuštění financování realitního developmentu a realitních investic.
Jedná se o úvěrovou činnost, která by nám vylepšila strukturu bilance. Jejím prostřednictvím bychom mohli financovat developerské projekty a investice do realit. Řada z nás, co dnes v Partners Bance pracujeme, s tím má z dřívějška bohaté zkušenosti, a proto se to doslova nabízí.
Kdy byste tuto novinku mohli spustit?
Když to půjde dobře, tak už na jaře příštího roku.
Chystáte na příští rok ještě nějaké další zásadní novinky, vyjma těch, o kterých zde již byla řeč?
Začátkem roku bychom chtěli rovněž spustit službu chytrého spoření, v rámci něhož dostane klient možnost si část peněz po zaplacení kartou nasměrovat automaticky na spoření. Naším cílem je, aby klienti bohatli postupně s námi. Aby měli přehled, kolik utrácejí, a při každé platbě kartou si dali i něco stranou.
