Společnost se sídlem v Edinburghu nyní získala tři miliony dolarů (více než 62 milionů korun) v pre-seed investičním kole, které vedl český deep tech fond Tensor Ventures společně s firmou Blank Space Ventures z amerického Silicon Valley. Zapojily se také další fondy, jako jsou Silicon Roundabout Ventures, Phasechange, SANDS a Superlative.
Podle partnera Tensor Ventures Ondřeje Lipolda může jít o technologii s dopadem srovnatelným s nástupem osobních počítačů, protože zásadně mění ekonomiku i dostupnost samotné výroby čipů. „Technologie od Cnuic může demokratizovat výrobu fotonických čipů podobně jako počítače demokratizovaly výpočetní výkon,“ říká.
Fotony místo elektronů
Zatímco dnešní čipy fungují na principu pohybu elektronů, fotonické polovodiče pracují se světlem, tedy s fotony. Ty umožňují přenášet data výrazně rychleji a zároveň s minimálním zahříváním, což je klíčová výhoda v době, kdy datová centra i AI infrastruktura narážejí na limity spotřeby energie. „Představte si, že když máte klasický čip, tak vám v obvodech ‚běhá‘ elektron většinou po mědi, což vytváří teplo. V případě těch fotonických ‚létá‘ jednotka světla – foton – ve skle, a to nevytváří skoro žádnou tepelnou energii,“ vysvětluje pro Euro.cz Lipold.
Přestože se o fotonice mluví už delší dobu, její masové nasazení dosud brzdily vysoké výrobní náklady a technologická složitost. A právě tuto bariéru chce Cnuic prolomit.
Firma vyvinula funkční prototyp nového typu fotolitografického zařízení, které využívá vlastnosti světla a umožňuje rychlou a rekonfigurovatelnou výrobu fotonických čipů s výrazně lepší 3D kontrolou, což bylo dříve nemožné. Jde o posun, jenž by umožnil vyrábět tyto čipy ve větším měřítku a s nižšími náklady. V praxi by mohlo jít o největší inovaci v dané oblasti od vynálezu tranzistoru.
„Každý významný skok v lidských schopnostech vycházel z toho, že jsme se naučili lépe využívat nějaké nové médium. Naučili jsme se využívat elektrony, nyní se učíme využívat světlo. A Cnuic vyvíjí nástroje, které to umožňují dělat ve velkém měřítku,“ říká spoluzakladatel zmíněné společnosti Omar Durrani, který pro naši redakci popisuje, proč je jejich technologie průlomová: „Jde o rozdíl mezi 3D a 2D řízením nano-patterningu, tedy nanostrukturování. ‚Tajemství‘ spočívá v tom, jak tyto struktury vytváříme bez použití masek a při zachování vysokého rozlišení.“
Aktuálním cílem je prototyp pro nano-pattering, který bude připravený pro pilotní testování ve výrobním závodě v příštím roce. Masová výroba bude následovat až v dalším kroku.
Dopad na AI i datová centra
Pokud se technologii podaří dostat z fáze prototypu do průmyslového měřítka, její dopady mohou být zásadní. Provozovatelé datových center by mohli radikálně snížit náklady na chlazení i celkovou spotřebu elektřiny, což je dnes jeden z největších nákladových faktorů celého odvětví.
Ještě výraznější změna by mohla nastat v oblasti AI. Trénování velkých modelů aktuálně často naráží na limity v komunikaci mezi tisíci procesory, což vytváří „úzká hrdla“. Fotonické čipy by mohly tato omezení výrazně snížit a umožnit rychlejší a efektivnější škálování výpočetního výkonu. Vedle toho technologie otevírá možnosti i v dalších oblastech, od pokročilých optických systémů přes 3D fotonické krystaly až po aplikace v rozšířené a virtuální realitě.
„Z pohledu deep tech se jedná o zcela novou technologii a významný průlom, který by mohl znamenat zcela novou roli pro Evropu v polovodičovém průmyslu,“ uzavírá spoluzakladatel Tensor Ventures Martin Drdúl, jenž spolu s Lipoldem na investici dohlížel.
