Menu Zavřít

Máme se bát drahé elektřiny? Panika není namístě, ceny mohou paradoxně klesat, tvrdí odborníci z firmy bezDodavatele

Cena elektřiny
Autor: Shutterstock

Vysoká cena ropy nemusí nutně znamenat i zdražení elektřiny. Její spotová cena naopak letos dosahuje nových rekordních minim, a to především díky rozvoji obnovitelných zdrojů. Podle odborníků z české společnosti bezDodavatele by tedy lidé neměli uzavírat narychlo fixované produkty jako „pojistku“ před volatilním trhem, protože jim to paradoxně může přinést vyšší náklady.

Válka na Blízkém východě výrazně navýšila ceny ropy i mnoha dalších komodit a někteří analytici otevřeně hovoří o tom, že Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva. Není proto divu, že aktuální situace vyvolává mezi spotřebiteli obavy ohledně budoucnosti, které se týkají například i toho, jak se turbulence nejen na ropném trhu projeví do cen elektřiny. Analýza od společnosti bezDodavatele každopádně ukazuje, že za současného stavu věcí není v Česku panika kvůli drahým energiím namístě.

„Aktuální krize na Blízkém východě ovlivňuje spotovou cenu elektřiny jen minimálně. Ropa na ni přímý vliv nemá, a vzhledem k nastávající letní sezoně je minimální rovněž vliv zemního plynu, protože v létě jsou určující hlavně obnovitelné zdroje, konkrétně fotovoltaické elektrárny. Z plynu se aktuálně vyrábí jen velmi malá část spotřebované elektřiny. Navíc u plynu i elektřiny platí, že když v krizi zdraží, jejich cena velmi rychle zase klesá a na dlouhodobé náklady to nemá velký vliv,“ vysvětlil Jan Szabó, hlavní obchodník a analytik startupu bezDodavatele.

Za pár měsíců bylo vše při starém

V nové analýze se česká společnost zaměřila na předchozí energetické krize z let 2008 a 2022. Tehdejší události podle firemního analytika ukázaly, že když spotové ceny elektřiny v důsledku mimořádných ekonomických či geopolitických událostí vzrostou, není to důvod k panice, protože, jak již bylo nastíněno, pravděpodobně půjdou brzy zase dolů.

Ve zmiňovaném roce 2008 dosahovaly spotové ceny elektřiny asi 2 948 korun za megawatthodinu (MWh), avšak pouze po dobu dvou měsíců, přičemž už v následujícím roce se spot snížil jen na částku 1 262 korun. Pokud si tedy lidé zafixovali ceny právě během období drahé elektřiny, museli následně platit vysoké účty i v době, kdy už byly spotové ceny dávno zpátky v normálu. Jinými slovy, značně přepláceli.

Zůstane letos cena ropy nad sto dolary? Situaci možná nezmění ani rychlé otevření Hormuzského průlivu
Přečtěte si také:

Zůstane letos cena ropy nad sto dolary? Situaci možná nezmění ani rychlé otevření Hormuzského průlivu

„V září 2008 byl průměr spotových cen 2 836 Kč/MWh, v říjnu to bylo průměrně 2 453 korun. Nabídky fixovaných tarifů, které na krizi reagovaly, se tehdy pohybovaly mezi 2 500 až 2 700 Kč/MWh. Zafixovat si v té době ceny elektřiny se ale ukázalo nevýhodné, ceny totiž do normálu klesly už v prvním čtvrtletí roku 2009, přičemž průměrná cena spotu v celém kalendářním roce byla jen 1 262 korun,“ popsal tehdejší situaci Szabó.

Spotové ceny na třetině těch fixovaných

Ke zdražení energií a spotových cen elektřiny došlo rovněž před čtyřmi lety v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu. Průměrná cena na spotu byla tehdy zhruba pět až šest tisíc korun za megawatthodinu, nabídky fixací se však v reakci na válku pohybovaly kolem sedmi až osmi tisíc. A i přes takto vysoké částky se našla řada lidí, kteří dlouhodobých fixací využili, aby toho následně velmi pravděpodobně litovali.

„Začátkem roku 2022 si lidé obvykle ceny fixovali ze strachu. Laik si ale v té době neuvědomil, jaký vliv bude mít na jeho účet cena sedm tisíc korun za megawatthodinu po několik let. Dlouhodobost, která se u fixace jeví jako výhoda, se v krizi stala přesným opakem a způsobila na roky vysokou cenu a následně astronomické nedoplatky,“ upozornil Szabó.

Nejistota, hrozící nedostatek surovin i menší chuť utrácet. Šéfové světových firem popisují důsledky války v Íránu na byznys
Přečtěte si také:

Nejistota, hrozící nedostatek surovin i menší chuť utrácet. Šéfové světových firem popisují důsledky války v Íránu na byznys

Analytikův názor potvrzují i data z posledních let, kdy byly spotové ceny elektřiny dlouhodobě nižší než ceny fixních tarifů nastavených během krize. V roce 2023 se roční průměr spotu zastavil na částce 2 416 Kč/MWh, o rok později už to bylo 2 126 Kč/MWh. To je přitom méně než polovina vládou stanoveného stropu na ceny elektřiny a méně než třetina ceny některých uzavřených fixací.

Z výše uvedených příkladů tedy vyplývá jediné: uzavřít fixace přímo v době největších krizí se lidem těžce nevyplatilo. A dá se předpokládat, že za poslední tři roky se na této skutečnosti nic zásadního nezměnilo.

Spotřebovávejte tehdy, kdy je spot nejlevnější

Podle Szabóa mohou lidé za současné situace ušetřit třeba díky chytrému řízení spotřeby, které dokáže těžit z cenové volatility trhu. „Pro domácnosti či firmy s velkou spotřebou a vlastní fotovoltaickou elektrárnou (FVE) nadále platí, že volatilita je pro ně příležitost. Chytře řízená FVE může se spotovým tarifem ušetřit vyšší desítky procent nákladů za energii. To je úspora, které nelze dosáhnout ani s nejlepšími fixními nabídkami. Místo fixování se naopak vyplatí o to více přemýšlet o přechodu na spot,“ doplnil.

MM26_MIF

Cenové kolísání má ale potenciál i pro malé odběratele. Ceny elektřiny na každý den jsou totiž zveřejňovány vždy den předem a spotřebitelé se tomu mohou přizpůsobit, respektive to za ně mohou udělat různé moduly pro chytré řízení.

Konec levné fotovoltaiky v Česku? Ceny solárních panelů rostou, trh mění geopolitika i rostoucí náklady na dopravu
Přečtěte si také:

Konec levné fotovoltaiky v Česku? Ceny solárních panelů rostou, trh mění geopolitika i rostoucí náklady na dopravu

„Bojler, topení nebo nabíjení elektroauta lze přesunout do momentů, kdy je spot nejlevnější. I v době hormuzské krize stále vidíme, že s nástupem slunečných dní začínají díky FVE výrobě ceny klesat výrazně do minusu. Stále tedy přibývá dnů, kdy aktivní spotřebitelé na spotu dostávají za odběr elektřiny zaplaceno,“ uzavřel Szabó.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Jugoška, Balt, Bulharsko i „Mácháč“. Vzpomínáte, kam Čechoslováci jezdili za socialismu na dovolenou?
1/13 otázek