Na tento zatím málo prozkoumaný efekt se zaměřili vědci ze skupiny Earth Observation na University of Cambridge, kteří zkoumali teplo vznikající v důsledku energeticky náročných procesů, včetně napájení chladicího systému. Analyzovali proto teplotní data získaná z dálkových senzorů za posledních dvacet let a porovnali je s umístěním takzvaných „hyperscalerů“, tedy obrovských datových center obsahujících tisíce serverů. Ta často zabírají plochu větší než desítka fotbalových hřišť, přičemž většina z nich vznikla během poslední dekády.
Výzkum se zaměřil na více než šest tisíc datových hubů po celém světě, které stojí mimo hustě zastavěné oblasti. Díky tomu je méně pravděpodobné, že by výsledky ovlivňovaly i jiné faktory, jako je průmyslová výroba či vytápění domácností. Současně byly odfiltrovány vlivy ročních období, globálního oteplování i další proměnné, uvádí CNN.
Alarmující výsledky
Podle výzkumníků se po spuštění datového centra povrchová teplota zvýšila průměrně o dva stupně Celsia, v extrémních případech dokonce o více než devět stupňů. Dopady tedy rozhodně nejsou zanedbatelné.
Oteplení bylo přitom podle studie podobné ve všech zkoumaných oblastech s vysokou koncentrací datových center. Například v mexickém regionu Bajío zaznamenali za posledních dvacet let nevysvětlený růst teplot zhruba o dva stupně, obdobně k němu došlo i ve španělském regionu Aragon, zatímco v sousedních provinciích se podobný trend neprojevil.
Zásadní je i zjištění, že dopady nekončí u samotných center. Oteplení se podle výzkumu projevuje až do vzdálenosti deseti kilometrů, což znamená, že mohou ovlivnit miliony lidí v širším okolí. Nejde tedy o lokální problém, ale o jev s výrazně větším dosahem.
Vědci tyto výsledky považují za alarmující, zejména s ohledem na očekávaný růst počtu hyperscalerů. V kombinaci s globálním oteplováním by to mohlo ještě zesílit extrémní vlny veder po celém světě. „Plánované rozšiřování datových center by mohlo mít na životní prostředí, kvalitu života i ekonomiku dramatické dopady,“ varuje Andrea Marinoni, spoluautor studie, která zatím neprošla recenzním řízením.
Kritika a potřeba dalšího výzkumu
Přestože se jedná o důležitý příspěvek k debatě, jde podle odborníků o jednu z prvních studií, jež se zaměřuje přímo na teplo produkované datovými centry. Emeritní profesorka Deborah Andrewsová z London South Bank University upozorňuje, že „honba za zlatem v oblasti AI přehlušuje správné postupy a systémové myšlení“ a vývoj probíhá rychleji, než vznikají udržitelná řešení.
Další experti zároveň volají po ověření výsledků. Studie sice přináší zajímavá čísla, ale některým se zdají být příliš vysoká. Jak podotýká Ralph Hintemann z institutu Borderstep, z pohledu klimatické změny zůstávají stále největším problémem emise spojené s výrobou energie pro datová centra.
V každém případě výzkum otevírá diskuzi o dopadech umělé inteligence na životní prostředí. „Stále ještě může být čas zvážit možnost jiné cesty, aniž by to omezilo poptávku po AI a její schopnost přinášet pokrok lidstvu,“ uzavírá Marinoni.
