Na širém moři, více než 70 kilometrů od pobřeží Malajsie, vzniklo jedno z klíčových míst pro obchod s černým zlatem. Míří sem totiž tankery naložené íránskou ropou, které zde čekají na přeložení svého nákladu na jiná plavidla, jež následně směřují do čínských rafinérií. Toto překladiště je přitom podle listu The Wall Street Journal (WSJ) místem, kde dochází k poměrně propracovanému podvodu. Takzvané stínové tankery se začerněnými či plachtou zakrytými identifikačními čísly a názvy se zde „shlukují“ jen proto, aby se podařilo co nejlépe zakrýt původ íránské ropy, na kterou Washington uvalil sankce.
Tyto utajené překládky černého zlata jsou podle odborníků jedním z klíčových důvodů, proč íránský režim stále odolává americkému tlaku. Navzdory snahám USA potlačit pašování získal loni Teherán z Číny přibližně 31 miliard dolarů (téměř 640 miliard korun) právě jen díky tomuto způsobu prodeji ropy. Vyplývá to z údajů americko-čínské komise pro ekonomiku a bezpečnost, která zároveň uvedla, že prodej je zodpovědný za zhruba 45 procent celkového rozpočtu íránské vlády.
Rozsáhlost celého problému potvrzují i data ze satelitních snímků od americké organizace United Against Nuclear Iran (UANI). Podle nich se mezi lety 2023 a 2025 počet pozorovaných překládek z lodi na loď u malajsijského pobřeží v oblasti zvané Eastern Outer Port Limits více než zdvojnásobil, a to z dřívějších 280 na současných 679 případů. Organizace TankerTrackers.com pak uvádí, že za poslední rok se z Íránu do Číny prostřednictvím stínové flotily přepravilo přibližně 1,4 milionu barelů ropy denně.
Peníze má Írán zajištěné ještě na několik měsíců
Americké úřady samozřejmě o celém problému vědí a snaží se ho čím dál intenzivněji řešit. Kromě blokády íránských přístavů uvalily USA na ropné tankery a čínskou ropnou infrastrukturu celou řadu nových sankcí. Nedávno zároveň došlo k vyslání americké speciální jednotky, jejíž členové se spustili z vrtulníků na palubu dvou stínových plavidel v Indickém oceánu. Minulý týden navíc USA zabavily v pořadí již třetí ropný tanker s vazbami na Írán.
Výše popsané kroky ovšem k zastavení či alespoň k podstatnému narušení činnosti íránské stínové flotily zdaleka nestačí. Pokud by toho Američané skutečně chtěli dosáhnout, museli by dlouhodobě zajišťovat úplnou blokádu íránských přístavů, výrazně navýšit počet vojenských operací proti jednotlivým lodím a současně zesílit tlak na Čínu, aby neobcházela sankce.
Všechny výše uvedené kroky jsou samozřejmě velmi složitě proveditelné a extrémně nákladné. Odborníci navíc upozorňují, že trvá dva až tři měsíce, než se íránská ropa do čínských přístavů dostane, a další dva až tři měsíce, než za ni Írán obdrží platbu. „I kdyby se tedy Hormuzský průliv pro stínovou flotilu už znovu neotevřel, Írán bude pravděpodobně dostávat peníze za svoji ropu až do letošního října,“ uvedl Iman Nasseri, výkonný ředitel pro výzkum Blízkého východu v dubajské analytické společnosti FGE NexantECA.
Čína se íránských dodávek vzdát nehodlá
Spojené státy by se samozřejmě mohly snažit Peking přesvědčit, ať od svého jednání ustoupí. Zatím se ale rozhodně nezdá, že má druhá největší ekonomika světa něco podobného v plánu. Mnoho subjektů, které jednají jako právní vlastníci tankerů, je registrováno v čínských městech a mnoho posádek lodí pochází z Číny.
Tento měsíc také tamní vláda výslovně nařídila firmám, aby nedodržovaly americké sankce vůči pěti čínským rafinériím. Její ministerstvo zahraničí navíc uvedlo, že zásadně nesouhlasí se zásahy USA, které podle něj zahrnují „nezákonné a nepřiměřené jednostranné sankce“, a že udělá vše, co je nezbytné, k ochraně své energetické bezpečnosti.
Minimálně navenek se přitom Čína snaží tvářit, že z Íránu žádnou ropu nedováží, a to už od roku 2022. Podle analytiků za tím pravděpodobně stojí snaha Pekingu vyhnout se tomu, aby Washington uvalil další sankce na jeho rafinerie, přístavy a banky.
Fakt, že alespoň k nějakému dovozu z Íránu dochází, ovšem naznačují i oficiální čínské celní údaje. Podle nich země v prvních čtyřech měsících tohoto roku dovezla 126 milionů barelů ropy z Malajsie a dalších 102 milionů z Indonésie, což je ale ve skutečnosti více suroviny, než kolik tyto země vyprodukovaly.
Jako boj s větrnými mlýny
Z výše uvedeného jasně vyplývá, že boj proti stínovým tankerům bude velmi obtížný. Potvrzuje to i vyjádření viceadmirála Malajsijské pobřežní stráže Saifula Lizana bin Ibrahima. Podle něj je proti lodím obtížné zasáhnout, protože často operují mimo „přímou jurisdikci malajsijského práva“ a kdykoli proti nim chtějí orgány činné v trestním řízení zasáhnout, rychle se přesouvají.
Důležitou roli navíc hraje fakt, že majitelé lodí stínových flotil se kontrolám vyhýbají tím, že plují pod vlajkami chudých rozvojových zemí, jako je třeba Sierra Leone. Tyto státy sice vybírají poplatky za registraci plavidla, ale v praxi nad nimi nemají téměř žádný dohled. Veškerou kontrolu by tedy musela zajišťovat Malajsijská pobřežní stráž, která pochopitelně nemá dostatečné kapacity na soustavné hlídkování v rozsáhlé oblasti vzdálené desítky kilometrů od vlastního pobřeží.
Na druhou stranu, i přes všechny zmíněné komplikace země jen v letošním roce zadržela více než deset lodí, jež se nějak provinily proti platným předpisům či sankcím. Patřil k nim třeba 24 let starý tanker Nora registrovaný v Šanghaji, který převážel íránskou ropu a v lednu u Malajsie prováděl překládku na další loď. Úřady od posádky vybraly pokutu ve výši 33 tisíc dolarů (asi 647 tisíc korun), následně ovšem tanker, jenž mimochodem během posledního desetiletí nejméně sedmkrát změnil státní příslušnost, propustily zpět na otevřené moře.
Už v březnu se tedy Nora vrátila zpět do Íránu, kde naložila ropu, a začátkem května se s přetřeným názvem i identifikačním číslem a vypnutým sledovacím zařízením objevila znovu v malajsijských vodách. Z čehož poměrně jasně vyplývá, že boj proti těmto tankerům se v současnosti proměňuje spíše na pověstný boj s větrnými mlýny. „Situace okolo tankeru Nora představuje jasný důkaz, že sankce samy o sobě provoz stínové flotily rozhodně nezastaví,“ uzavřel Charlie Brown, výzkumník z organizace UANI.
ČLÁNKY DO MAILU