Menu Zavřít

V Česku už funguje více než 50 datových center. Jejich výstavbu brzdí kapacita elektrické sítě a zdlouhavé povolovací procesy

Datové centrum, AI
Autor: Shutterstock

Umělá inteligence, cloudové služby i rostoucí digitalizace ženou vzhůru poptávku po datových centrech. Česko v jejich počtu za největšími evropskými hráči stále zaostává, avšak i zde postupně vznikají nové projekty a provozovatelé rozšiřují stávající kapacity. Potíž je, že rychlejší rozvoj celého odvětví naráží na několik zásadních překážek – od nedostatečné kapacity elektrické sítě přes zdlouhavé povolovací procesy až po rostoucí obavy z obrovské spotřeby energie a vody.

Zájem firem o používání umělé inteligence a cloudových služeb v poslední době rychle roste. Ruku v ruce s tím se razantně zvyšuje poptávka po datových centrech, jež jsou pro provoz těchto služeb nezbytné. A týká se to samozřejmě i České republiky, která třeba v počtu firem využívajících cloud mírně překonává průměr států Evropské unie.

„Růst poptávky po datových centrech je velmi výrazný a táhne ho digitalizace firem i veřejného sektoru, cloudové služby, a především umělá inteligence. Podle dat Českého statistického úřadu se využívání AI v českých firmách za poslední čtyři roky téměř zčtyřnásobilo, a to z pěti procent v roce 2021 na loňských osmnáct. U velkých firem s více než 250 zaměstnanci přitom toto číslo poprvé dosáhlo nadpolovičního podílu. To samozřejmě přináší zásadní požadavky na síťové propojení, automatizaci správy IT a kybernetickou bezpečnost,“ řekla pro Euro.cz Zuzana Švecová, generální ředitelka Cisco Česká republika.

Datová centra se budují i rozšiřují

Ačkoliv tuzemské firmy datová centra využívají stále více, v Česku jich je podle databáze serveru datacentermap.com aktuálně pouze čtyřiapadesát. To v praxi znamená, že Česká republika dnes v rámci evropského trhu datových center nehraje příliš významnou roli. „Přestože v posledních letech proběhlo několik pokusů o výstavbu větších komerčních datových center ze strany zahraničních investorů, většina těchto projektů nakonec realizována nebyla,“ sdělil naší redakci Jakub Holc, šéf společnosti 108 REAL ESTATE.

Na druhou stranu, ačkoliv z hlediska samotné výstavby datových center Česko aktuálně spíše zaostává, pravdou je, že místní trh tak jako tak postupně roste. V posledních třech letech došlo podle společnosti Savills k rozšíření kapacit několika existujících lokalit, jako je například CRA Cukrák nebo CRA Žižkov DC Tower. Kapacitu svých datových center TTC DC1 a TTC DC2 v Praze pak v minulých letech posilovala také společnost TTC Teleport.

Obří boom AI a datových center odhalil slabinu, která může zastavit světové burzy. Firmy investují miliardy, aby takovému scénáři předešly
Přečtěte si také:

Obří boom AI a datových center odhalil slabinu, která může zastavit světové burzy. Firmy investují miliardy, aby takovému scénáři předešly

Zároveň se u nás v současnosti připravuje hned několik významných projektů zcela nových datových center. Podle Savillsu k nim patří třeba MasterDC AI Data Center v Kanicích u Brna, jehož zprovoznění je plánované ještě letos, Prague Gateway DC v Praze-Zbraslavi, které má být spuštěno v roce 2027, nebo Gi21 AI datacentrum v severních Čechách.

„Očekáváme postupný růst poptávky po datových centrech a jejich variantách. Předpokládáme, že při stabilním a předvídatelném prostředí vzniknou nové záměry a časem i realizace tohoto typu center. A to nejen v Praze, ale také v dalších krajských městech,“ shrnul Michal Bílý, šéf výzkumu 108 REAL ESTATE.

V USA už datová centra příliš nechtějí

Většímu růstu výstavby datových center v Česku stojí v cestě hned několik faktorů. Jedním z nich je omezená kapacita místní elektrické sítě. „Datová centra, ať už pro AI, cloud, bankovnictví, e-commerce nebo kritické podnikové aplikace, dnes potřebují stabilní a dlouhodobě dostupné zdroje energie i kvalitní připojení do sítí. Oproti řadě západoevropských lokalit přitom Česko není ve špatné pozici, ceny elektřiny jsou konkurenceschopné a regulatorní prostředí není zásadní překážkou. Evropská legislativa sice klade větší důraz na energetickou efektivitu, ale to je trend platný pro celou EU,“ doplnila Švecová.

Dalším zásadním problémem pro rozvoj celého odvětví je nepředvídatelný proces povolování staveb. Podle Holce jsou největší náklady na výstavbu datových center spojeny s technologiemi uvnitř objektu, jejichž dodání a instalace musí být plánovány dlouho dopředu. Investoři kvůli tomu potřebují přesně vědět, kdy bude stavba připravena, což dnes český povolovací proces často nedokáže garantovat.

Tiché dopady umělé inteligence. Vědci varují před „tepelnými ostrovy“ datových center, která ovlivňují život stovek milionů lidí
Přečtěte si také:

Tiché dopady umělé inteligence. Vědci varují před „tepelnými ostrovy“ datových center, která ovlivňují život stovek milionů lidí

Kromě toho výstavbu nových datových center stále silněji ovlivňuje faktor, který je u nás zatím spíše podceňovaný, a sice udržitelnost a společenská akceptace. Například ve Spojených státech se lidé v poslední době proti výstavbě dalších takových zařízení čím dál silněji vymezují, přičemž stejnou dynamiku lze podle odborníků brzy očekávat i v Evropě.

„Datová centra mají obrovskou spotřebu vody pro chlazení, která odpovídá spotřebě tisíců domácností. Po dokončení výstavby navíc vytvářejí jen omezené množství pracovních míst, a to jen pro vysoce kvalifikované odborníky. Místní komunity tedy z provozu nemají takový benefit, jaký by čekaly u jiných typů průmyslových investic. Pokud u nás vadí logistické haly, tím spíše může v budoucnu vadit zařízení s extrémní spotřebou vody a energie a minimálním přínosem pro lokální zaměstnanost,“ uvedl Bílý.

Dochází i k přestavbám logistických hal

Ruku v ruce s rostoucí poptávkou po datových centrech ze strany firem se v Evropě poslední dobou stále častěji objevují případy, kdy se tyto objekty nestavějí takříkajíc na zelené louce, ale vznikají představbou původně logistických hal a dalších průmyslových nemovitostí, jejichž majitelé si od takové přeměny slibují potenciálně vyšší investiční výnosy. To potvrzuje nejen analýza Savillsu, ale i Bílý z 108 REAL ESTATE, podle něhož mají mnohé starší budovy vyhovující konstrukční vlastnosti a napojení na potřebnou infrastrukturu, takže po modernizaci mohou pro tento účel sloužit ještě desítky let.

CIF26

Stinnou stránkou věci je, že i datová centra zároveň potřebují vlastní logistické plochy, a to například pro skladování serverů, náhradních dílů, energetických modulů či technologií nutných pro provoz. Podle zmíněné analýzy připadá na každý jeden megawatt kapacity datového centra přibližně 670 až 980 metrů čtverečních logistických ploch, což znamená, že i poptávka po nich by měla v následujících letech růst.

Datová centra na Měsíci či oběžné dráze? Není to žádné sci-fi, ale blízká budoucnost, tvrdí hned několik firem z oboru
Přečtěte si také:

Datová centra na Měsíci či oběžné dráze? Není to žádné sci-fi, ale blízká budoucnost, tvrdí hned několik firem z oboru

„Velká část diskuze o růstu trhu datových center se soustředí na energetickou infrastrukturu a pozemky, zatímco dopad na logistické nemovitosti zůstává spíše stranou pozornosti. Přesto už nyní vidíme, že na trzích s výrazným rozvojem datových center začínají jejich dodavatelé využívat standardní logistické sklady. Pokud vycházíme z průměrné potřeby 827 metrů čtverečních logistických ploch na jeden megawatt výkonu a aplikujeme ji na hlavní evropské trhy datových center, kde je aktuálně ve výstavbě 950 megawattů kapacity, odpovídá to dodatečné poptávce přibližně 786 130 metrů čtverečních,“ uzavřel Kevin Mofid ze Savills.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Jugoška, Balt, Bulharsko i „Mácháč“. Vzpomínáte, kam Čechoslováci jezdili za socialismu na dovolenou?
1/13 otázek