Premiéra Andreje Babiše čekají těžké dny. Je odevzdán v milost a nemilost prezidenta Miloše Zemana a co si budeme nalhávat, Miloš Zeman má premiérovi co vracet. To jeho vláda zcela správně, ovšem v rozporu s přáním pana prezidenta, poslala hackera Jevgenije Nikulina k soudu do USA a také vyhostila trojici ruských diplomatů. Díky jednomu údajnému přeřeknutí místopředsedy ČSSD Jiřího Zimoly navíc můžeme tušit, že MZ už směrem k vládě začal úřadovat.
U onoho údajného „neobratného vyjádření“ se zastavme. Člověk si občas může splést slovo nebo se špatně vyjádřit. Ale Jiří Zimola v televizních Otázkách Václava Moravce doslova řekl: „Pan prezident povytáhl obočí na nabídku hnutí ANO a snad mohu prozradit, že i on coby bývalý sociální demokrat, a já říkám stále duchem sociální demokrat, nám asi nedoporučil, abychom takovou nabídku přijali.“
Na tomhle souvětí není nic moc neobratného ani nic, co by si člověk mohl vyložit jinak, než bylo řečeno. Ano, Jiří Zimola vzal větu zpět a tak bychom na to měli nahlížet, ale nebylo to ve skutečnosti tak, že dostal ihned po jejím vyslovení z Hradu pohlavek? Nenechal obecenstvo nahlédnout omylem někam, kam by nemělo mít přístup? Protože druhým vysvětlením by muselo neodvratně být, že je pan Zimola tak zmatený, že si plete základní výstupy ze schůzky s prezidentem země. A to, nezlobte se na mě, by pak asi neměl dál pracovat jako místopředseda ČSSD.
Zimolovo couvání:
Nejspíš jsem se neobratně vyjádřil, a to způsobem, který mohl vzbudit dojem, že pan prezident doporučil ČSSD odmítnout nabídku hnutí ANO. Nic takového však v jednání hlavy státu s vedením ČSSD nezaznělo. Více zde https://t.co/575Jrqn82S
— Jiří Zimola (@jirizimola) 8. dubna 2018
Pokud se přikloníme k prvnímu vysvětlení, můžeme věřit, že Zeman začal Babišovi zatápět. A udělal to nejjednodušeji, jak mohl, tedy přes ČSSD, která je opět trochu jeho. Co bude následovat, nemůže nikdo Babišovi závidět. Prezidentova taktika je přeci známá, už ji jednou úspěšně aplikoval na ČSSD. Tedy rozštěpit stranu tím, že si v ní vybere „své oblíbence“ (Karla Šlechtová má štěstí), že bude vládu neustále kritizovat, případně vytáhne vlastní seznam jmen a ta bude tlačit. Z tohoto pohledu je vlastně až překvapivé, kolik až dosud dostal AB od prezidenta volnosti.
Ale abychom zase nevnímali šéfa hnutí ANO jako muže, kterého začala drtit kola dějin. To on je tím, komu dvakrát krachla jednání o vládě, a přesto nesmyslně trvá na tom, že na premiéra „bude kandidovat až do smrti.“ Pokud by couvl, otevřely by se mu dveře k jednání s lidovci, starosty a sociálními demokraty. Možná by naslouchala i ODS. Celý prezident by mu pak mohl být ukradený nebo by pro něj alespoň nebyl tak klíčový jako teď.
Do nynější nezáviděníhodné pozice přivedla Babiše jeho tvrdohlavost a touha všechno řídit sám. Pokud by to pro něj mělo být životní ponaučení, je to dobře. Jen škoda, že tím musí otrávit tolik lidí.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta:
ČLÁNKY DO MAILU