Globální energetický systém prochází hlubokou proměnou, kdy lidstvo hledá rovnováhu mezi spolehlivými dodávkami a ústupem od fosilních paliv. Napětí mezi energetickou bezpečností a dekarbonizací se odráží i v nové analýze Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která přináší obrat v pohledu na budoucí poptávku po ropě a plynu. Aktuální scénář totiž neočekává dosažení jejího vrcholu během další dekády, jak IEA uváděla ve svých předchozích prognózách.
Zmíněná pařížská agentura, jež sdružuje hlavní spotřebitelské země a zveřejňuje vlivné prognózy energetických trhů, původně tento model v roce 2020 zrušila a přešla k výhledům, které zahrnovaly nejen platné politiky, ale i navrhovaná opatření. Nyní však podle listu The Wall Street Journal ve své výroční zprávě World Energy Outlook znovu uvádí více scénářů.
Rozhodnutí opětovně zavést Scénář současných politik (CPS) bylo podle výkonného ředitele IEA Fatiha Birola „diktováno měnícím se ekonomickým a energetickým kontextem“. „Dnes čelíme mnoha nejistotám, proto chceme mít širší spektrum scénářů, abychom na ně mohli reagovat,“ tvrdí Birol.
Dva scénáře
Zmíněný scénář CPS předpokládá rostoucí poptávku po ropě a plynu až do roku 2050, zatímco uhlí podle něj začne klesat ještě před koncem této dekády. Celosvětová poptávka se má zvýšit z loňských 100 milionů barelů denně na 105 milionů v roce 2035 a na 113 milionů o dalších 15 let později, a to hlavně zásluhou růstu petrochemického průmyslu a letectví. Tím se IEA odklání od svých dřívějších předpokladů o rychlé transformaci směrem k čistším zdrojům energie a sama připouští, že svět pravděpodobně stanovené klimatické cíle nesplní.
Naopak scénář deklarovaných politik (STEPS) zohledňuje i návrhy, které ještě nebyly přijaty. Podle něj poptávka po ropě bude kulminovat kolem roku 2030 při úrovni 102 milionů barelů denně a poté pozvolna klesat. Na rozdíl od loňského výhledu však poptávka po zemním plynu ve scénáři STEPS poroste až do 30. let, a to kvůli změnám americké politiky a prudkému rozmachu exportu zkapalněného zemního plynu (LNG), jenž tlačí ceny dolů.
Elektromobily zpomalí
Podíl elektromobilů na celkovém prodeji aut má po roce 2035 stagnovat kvůli slabší politické podpoře v některých regionech, přičemž výjimkou zůstává Čína a Evropa. To samozřejmě dále povzbudí růst poptávky po ropě ve 30. letech a dále.
V centru energetických debat posledních let zůstává ona již zmiňovaná otázka vrcholu ropné poptávky, tedy okamžiku, kdy globální poptávka po černém zlatě dosáhne maxima a následně začne trvale klesat. IEA opakovaně odhadovala, že k němu dojde ještě před rokem 2030, zatímco část průmyslu ho očekává později.
Trhy s ropou jsou sice v krátkodobém horizontu dobře zásobené díky stabilní těžbě v Severní Americe a slabšímu růstu poptávky, scénář CPS však ukazuje, že útlum těžby na stávajících nalezištích a rostoucí spotřeba přebytek nabídky rychle pohltí. Do roku 2035 tak bude nutné spustit nové projekty s kapacitou zhruba 25 milionů barelů denně. Vyšší ceny ropy pak mají stimulovat další investice do těžby.
Boom LNG
Trh s LNG by se měl podle IEA zvýšit z loňských zhruba 560 miliard metrů kubíků na 880 miliard v roce 2035 a na více než bilion krychlových metrů v roce 2050, přičemž růst poptávky bude poháněn zejména spotřebou při výrobě elektřiny a prudkým rozvojem datových center a AI, jak zmiňuje Reuters.
Ve scénáři STEPS přitom růst obnovitelných zdrojů brzdí právě rozšiřování plynových elektráren, takže v tomto případě spotřeba plynu na výrobu elektřiny vzroste do roku 2035 jen o necelých 10 procent. To podle scénáře CPS znamená pomalejší přechod k čisté energii a růst spotřeby plynu v energetice o více než 15 procent.
Zmíněná výroční zpráva popisuje obě možné varianty na základě dat o nabídce a poptávce po energiích, ekonomickém rozvoji, růstu populace, technologickém pokroku i vládních opatřeních. „Máme několik scénářů založených na různých politických předpokladech, které ukazující různé energetické cesty s různými důsledky, přičemž žádnému z nich nepřisuzujeme pravděpodobnost. Je na vládách, průmyslu a dalších zainteresovaných stranách, aby si vybraly, čemu by měly věnovat větší pozornost,“ zmiňuje Birol.
„Zelené“ zdroje rostou nejrychleji
Ve všech scénářích IEA rostou obnovitelné zdroje nejrychleji zejména díky fotovoltaice. Klíčovým trhem je v tomto ohledu Čína, která i nadále dominuje ve výrobě většiny dotčených technologií. V příští dekádě se zde odehraje 45 až 60 procent světového rozvoje obnovitelných kapacit.
„Před 10 lety představovaly obnovitelné zdroje asi pětinu světové výroby elektřiny, zatímco dnes je to už zhruba jedna třetina, což odráží pokles nákladů a politickou podporu na mnoha trzích,“ konstatuje IEA. Podíl „zelených“ zdrojů na výrobě elektřiny se přitom zvyšuje v obou výše zmíněných scénářích, avšak rozdílným tempem. Zatímco v CPS je růst pomalejší kvůli problémům s integrací do sítě a konci podpůrných programů, ve STEPS se do roku 2035 čisté zdroje na světové výrobě elektřiny podílejí téměř 55 procenty.
Nedosažitelný cíl
Nutno zdůraznit, že podle žádného z obou scénářů se nepodaří snížit emise spojené s energetikou tak, aby se zmírnily dopady klimatické změny. Tedy jinými slovy, překročení cíle 1,5 stupně Celsia, stanoveného Pařížskou dohodou pro omezení globálního oteplování, je podle IEA nevyhnutelné.
Konkrétně, ve scénáři CPS by průměrná teplota do roku 2100 vzrostla téměř o tři stupně, zatímco STEPS počítá s nárůstem asi o 2,5 stupně Celsia. Zároveň je potřeba dodat, že i ve scénáři Net Zero Emissions, který ukazuje cestu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, by se svět nad hodnotu 1,5 stupně na několik desetiletí dostal, než by se následně k této hranici opět vrátil.
