Zdá se, že letošní raketový růst ceny zlata, po němž následovala mírná korekce, důvěrou trhů neotřásl – spíše naopak. Analytici z Wall Street se shodují, že rally bude pokračovat i v příštím roce, a někteří z nich sázejí na další až 20procentní růst. Důvodem jejich optimismu jsou pokračující nákupy centrálních bank a očekávané snížení sazeb americké centrální banky. Trvalá poptávka soukromých investorů i rekordní přílivy do ETF krytých zlatem pak jejich býčí výhled ještě posiluje.
Zlato má přitom letos za sebou jedno z nejlepších období za poslední dekády. Jeho cena v říjnu poprvé překonala hranici 4 100 dolarů za troyskou unci (téměř 86 300 korun), záhy vystoupala na nový rekord 4 356 dolarů (necelých 91 tisíc korun) a aktuálně se obchoduje za více než 4 250 dolarů (89 514 korun) za unci. Od začátku roku si tak cenný kov připsal více než 57 procent, čímž znovu potvrdil svoji roli nejdůležitějšího bezpečného útočiště v období nejistoty, píše Business Insider.
Kompas pro budoucí růst
Zmíněný růst poháněla kombinace několika faktorů. Vedle nákupů národních bank to byla i přetrvávající inflace, geopolitická nejistota a obavy investorů ohledně síly americké ekonomiky a cel. A jak konkrétně vidí odborníci vývoj zlata v příštím roce?
Jeden z nejvyšších odhadů pro příští rok pochází z pera analytiků Bank of America. Podle nich by cena třpytivého kovu mohla vystoupat až na pět tisíc dolarů za troyskou unci, což by znamenalo oproti současným hodnotám zhruba 19procentní nárůst. Faktory, které letos cenu zlata táhly vzhůru, by podle banky měly přetrvat i v příštím roce, přičemž její zpráva upozorňuje na rostoucí zadlužení Spojených států a „neortodoxní makroekonomické politiky prezidenta Donalda Trumpa“.
Ve své analýze býčích trhů se zlatem sahající až do roku 1970 banka dále uvedla, že jeho cena přestala růst teprve tehdy, když se změnily základní hnací síly. Většina těchto faktorů však zatím přetrvává, a podle analytiků tak zlato navzdory nedávné korekci zůstává pro dlouhodobé investory aktivem stále „podinvestovaným“.
Oblíbená komoditní sázka
Za nejoblíbenější dlouhodobou komoditní sázku označil zlato šéf globálního výzkumu Goldman Sachs Daan Struyven, podle něhož by se cena kovu mohla do konce příštího roku zvýšit o 17 procent a dosáhnout 4 900 dolarů za unci (více než 102 tisíc korun). Zmínil přitom uvolněnou měnovou politiku centrálních bank po celém světě s tím, že snižování sazeb posílí očekávání vyšší inflace, takže investoři budou pokračovat v nákupech zlata jako pojistky proti znehodnocování měn.
K dalším důvodům bude patřit pokračující diverzifikace rezerv centrálních bank, které snižují závislost na dolaru již zmíněnými nákupy zlata, přičemž v posledních letech jsou v tomto ohledu nejaktivnější měnové autority Polska, Indie, Číny a České republiky. Loni šlo o čtyři největší nákupčí, kteří dohromady pořídili cenný kov v objemu přesahujícím 220 tun, zmiňuje CNN.
Trend posílí i soukromí investoři, kteří budou též hledat diverzifikaci a ochranu před dolarem, jenž má začít ztrácet na kupní síle. „A protože trh se zlatem je relativně malý, i menší přesuny mohou mít velký dopad,“ míní Struyven s tím, že trh zlatých ETF má být konkrétně asi 70krát menší než trh amerických státních dluhopisů.
Korekce skončila, další růst je možný
Také prognóza Deutsche Bank ohledně cen zlata vyznívá optimisticky. Podle ní by mohl kov zaznamenat až 18procentní růst na hodnotu 4 950 dolarů za unci (více než 103 tisíc korun), nicméně základní scénář banky počítá na konci roku 2026 s cenou kolem 4 450 dolarů (necelých 93 tisíc korun).
Důvodů pro další růst ceny je dle analytika Michaela Hsueha více, například stabilizované investiční toky a stále silná poptávka centrálních bank i ETF investorů. Zároveň však upozornil na možná rizika poklesu, pokud by akciový trh čelil hlubší korekci, Fed snížil sazby méně, než se očekává, nebo když by došlo ke zmírnění geopolitických konfliktů a pomalejšímu tempu nákupů správců rezerv. Připomněl také, že po dramatických růstech ceny zlata často následují výrazné korekce.
Slábnoucí rally ve druhé půlce roku
Nejméně pozitivní scénář přinesla HSBC. Podle této společnosti se cena zlata bude pohybovat mezi 3 600 a 4 400 dolary (75 až 92 tisíc korun) za unci, přičemž horní hranice odpovídá zhruba pětiprocentnímu růstu. Ve druhé půlce roku 2026 tak může hodnota žlutého kovu klesnout k rovným čtyř tisícům (zhruba 83 500 korun) kvůli vyšší nabídce a slábnoucí poptávce mimo jiné i ze strany centrálních bank.
Hlavní analytik HSBC Securities James Steel vysvětluje důvody v širším kontextu: „Je pravděpodobné, že otřesy a změny geopolitického uspořádání, společně s agresivními formami nacionalismu, včetně toho ekonomického v podobě cel, turbulence ve finančním sektoru a otázky ohledně nezávislosti Fedu a měnové politiky pravděpodobně přetrvají.“
