Cena zlata letos zaznamenala vůbec největší růst od 70. let 20. století, a ve středu přesáhla čtyři tisíce dolarů za troyskou unci, což představuje dosavadní maximum. Pouhý jeden gram vzácného kovu tedy aktuálně stojí více než 2600 korun.
Cena spotového zlata, která vyjadřuje tržní hodnotu kovu v reálném čase s okamžitým dodáním, se ve středu kolem poledne vyšplhala na úroveň 4035 dolarů za unci. Futures kontrakty na zlato, jež představují dohody o koupi nebo prodeji aktiva k předem stanovenému datu v budoucnosti, pak ve stejném čase dosáhly zhruba 4060 dolarů za unci.
Za mimořádným nárůstem stojí podle BBC především současná ekonomická a politická nejistota, kvůli níž investoři hledají stabilnější místa, kam by mohli uložit své peníze. Zlato je totiž dlouhodobě považováno za bezpečnou investici, u níž se očekává, že si v době turbulencí na trhu či hospodářských problémů udrží nebo dokonce zvýší svou hodnotu.
Zlato ovlivnilo dění v USA či v Japonsku
Velký vliv na nárůst ceny zlata měly především letošní události ve Spojených státech amerických. Důležitým momentem bylo třeba zavedení vysokých dovozních cel, které značně narušilo globální obchod, a vedlo právě k většímu zájmu o bezpečnější investice. Velký vliv na cenu vzácného kovu pak měla i změna monetární politiky americké centrální banky (FED), která snížila úrokové sazby.
„K růstu zlata přispívá rovněž nejistota kolem současné americké vlády. Od 1. října Spojené státy americké čelí takzvanému shutdownu, tedy zastavení financování federálních úřadů. Vidina dohody mezi republikány a demokraty je zatím v nedohlednu, což dopadá na celou ekonomiku USA a světové trhy. S tím souvisí i tlak na americký dolar, který oslabuje, což zároveň zvyšuje poptávku po zlatě,“ řekl pro Euro.cz investiční poradce společnosti Zlaťáky.cz Jakub Petruška.
Kromě situace ve Spojených státech mělo na zlato velký vliv i dění v dalších částech světa, jako je třeba Japonsko. Tam nedávno došlo k rezignaci premiéra Šigeru Išiby a k následnému nástupu Sanae Takaičiové do čela vládní strany, což oslabilo japonský jen.
„Takaičiová je považována za konzervativní političku, která sice krátkodobě může oživit ekonomiku, avšak do budoucna přináší riziko zvyšování inflace a dalšího oslabení měny. Investoři tak kapitál přesouvají do bezpečných vod, kam patří právě zlato. Podobný vývoj je možné sledovat i v Evropě. Francie se potýká s ekonomickou krizí a po pádu vlády po pouhých 27 dnech se země zmítá v neklidu a čelí hrozbě předčasných voleb,“ doplnil Petruška.
Nejistot je v současnosti mnoho
Odhadnout budoucí vývoj ceny zlata je aktuálně poměrně těžké, jelikož do hry samozřejmě vstupuje velké množství faktorů. Záležet bude například na tom, jak dlouho bude trvat americký shutdown. Pokud se ho totiž rychle podaří ukončit, mohlo by to ukončit nárůst ceny vzácného kovu, a dokonce ji mírně snížit. K takovému poklesu ostatně došlo třeba v roce 2022, kdy se hodnota zlata propadla z 2000 dolarů za unci na 1600 dolarů za unci.
Většina odborníků však očekává spíše opačný vývoj. „Zlato v určitém okamžiku klesne, ale věřím, že vzhledem k současnému ekonomickému prostředí bude mít vzestupný trend nejméně příštích pět let,“ shrnul Gregor Gregerson, zakladatel společnosti Silver Bullion, která se zabývá prodejem a skladováním drahých kovů.
Se zmíněným názorem víceméně souhlasí i analytik společnosti Zlaťáky.cz. „Jsem přesvědčen a pozitivně nakloněn pro další růst žlutého kovu. Problémů, výzev a nejistot je aktuálně skutečně mnoho, a na tom bude těžit právě žlutý kov jakožto bezpečný přístav. Dle mého názoru tedy nic nebrání tomu, aby zlato do konce roku vystoupalo ještě výše, přičemž tímto tempem se může dostat výrazně nad 4300 dolarů za unci, třeba až ke 4500 dolarům za unci,“ uzavřel Petruška.