Ačkoliv název Spratlyho ostrovy pravděpodobně většině Čechů vůbec nic neříká, v diplomatických vztazích asijských zemí hraje malé území uprostřed Jihočínského moře čím dál tím více důležitější roli. Ve vodách okolo těchto ostrovů se totiž nachází jeden z nejvytíženějších námořních koridorů na světě, přes který proudí například velká část čínského exportu do Evropy. Kromě toho jsou navíc v oblasti i bohaté zásoby ropy a zemního plynu, což přitahuje značnou pozornost všech okolních států.
Právě díky výše uvedeným faktorům si na Spratlyho ostrovy dělá nárok Čína, Vietnam, Tchaj-wan, Filipíny, Malajsie a Brunej. První dvě zmíněné země už o toto území dokonce svedly i krátký ozbrojený konflikt, to když Čína v 70. a 80. letech minulého století několik původně vietnamských ostrovů násilím obsadila.
A ačkoliv by se mohlo zdát, že půl století starý spor dnes již nikoho nezajímá, opak je pravdou. Události posledních let podle listu The Wall Street Journal ukazují, že Vietnam chce udělat maximum pro to, aby už o žádné další území v této části světa nepřišel. Komunistická země zde totiž intenzivně staví nové umělé ostrovy, jejichž součástí jsou především rozsáhlé vojenské základny.
Území o velikosti ruzyňského letiště
Satelitní snímky potvrzují, že v uplynulých čtyřech letech Vietnam vytvořil novou pevninu na všech 21 Spratlyho ostrovech, jež v současnosti plně kontroluje. Jednalo se přitom o docela rozsáhlé projekty, jelikož zmíněné souostroví většinou tvoří spíše jen malé skály či atoly, které se navíc při přílivu obvykle ponořily pod hladinu moře.
Dnes už je každopádně realita těchto dříve nenápadných výběžků pevniny zcela jiná. Rozšířené ostrovy se nyní mohou pochlubit třeba několika přístavy, tři kilometry dlouhou přistávací dráhou pro velká vojenská letadla, rozsáhlými muničními sklady či obrannými zákopy. Ty přitom dokáží pojmout i těžké zbraňové systémy, jako jsou například kulomety, protitankové a protiletadlové systémy, granátomety či raketomety.
K podobným projektům využil Vietnam především pobřežní rypadla, jež těžila sediment z mořského dna, který následně použila na rozšíření povrchu stávajícího ostrova. Nově vytvořená pevnina byla poté zpevněna kamennými a betonovými zdmi, aby byla chráněna před erozí. Odborníci z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) odhadují, že do letošního března Vietnam tímto způsobem vybudoval v oblasti zhruba devět kilometrů čtverečních nové umělé pevniny, což je přibližně rozloha celého areálu Letiště Václava Havla v pražské Ruzyni.
Číně se vietnamské aktivity nelíbí
Ke konkrétnímu účelu nových ostrovů se vietnamská vláda odmítla blíže vyjádřit, úředníci pouze stručně uvedli, že země se těmito kroky zaměřuje na ochranu své suverenity v Jihočínském moři. Podle odborníků je ovšem zřejmé, že Hanoj reaguje hlavně na nedávné čínské kroky, jelikož tento její severní soused své stávající ostrovy v oblasti rovněž rozšiřuje, a to dokonce v ještě větší míře.
Čína podle analytiků v posledních letech v Jihočínském moři vybudovala zhruba 16 kilometrů čtverečních nové umělé pevniny. I na těchto ostrovech přitom vznikly hlavně rozsáhlé armádní základny, které země využívá například k dotankování vojenských plavidel, jako leteckou základnu či pro radary a další infrastrukturu nezbytnou ke sledování lodí a letadel v širokém okolí.
Dá se očekávat, že Vietnam bude své nové základny využívat velmi podobným způsobem a že Číně se to pochopitelně zamlouvat nebude. „Stavíme se proti jakýmkoli stavebním aktivitám na nelegálně okupovaných ostrovech a útesech v Jihočínském moři,“ uvedl letos v únoru mluvčí čínské vlády.
Vietnam pro okolí hrozbu nepředstavuje
Jak již bylo zmíněno, své nároky na území Spratlyho ostrovů vznesly i další okolní země, ty se ale proti vietnamskému rozšíření ostrovů dosud nijak neohradily. Podle odborníků za tím stojí především fakt, že Vietnam nepovažují za hrozbu pro svoji bezpečnost. Je totiž nepravděpodobné, že by Hanoj se svým relativně malým námořnictvem a letectvem tyto ostrovy během případné regulérní války skutečně zvládla ubránit.
Tedy jinými slovy, navzdory vietnamské expanzi zůstávají pro většinu okolních zemí i nadále hrozbou především čínské aktivity. Což dokládá třeba skutečnost, že čínská armáda v minulosti opakovaně bránila plavbě sporným územím několika lodím z Filipín, přičemž minulý měsíc se dokonce plavidla obou zemí u Spratlyho ostrovů srazila.
„Budování ostrovů Čínou představuje přímou hrozbu pro mnoho ekonomických zájmů zemí jihovýchodní Asie, a to například kvůli přístupu k tamním vodám či z hlediska možného ohrožení mezinárodního námořního práva. Je ale nepravděpodobné, že by něco takového udělal rovněž Vietnam,“ uzavřel Khang Vu, výzkumník z Bostonské univerzity.
