Ceny ropy a na ně navázané ceny pohonných hmot patří k nejdůležitějším ekonomickým ukazatelům vůbec, neboť ovlivňují životní náklady běžných domácností i provozní výdaje firem. V roce 2025 se vyvíjely relativně příznivě, zůstávaly na nízkých úrovních a vykazovaly menší volatilitu než v předchozích letech.
„Výrazně klesaly hlavně v první polovině roku v reakci na pád cen ropy způsobený růstem globální nabídky. Jedním z důvodů bylo překvapivé zvyšování těžebních kvót kartelu OPEC. Zároveň poptávka po ropě rostla pomaleji, než se očekávalo,“ uvádí pro Euro.cz šéf analytiků XTB Jiří Tyleček.
Severomořská ropa Brent, berná mince celého ropného trhu, zlevnila během letoška zhruba o 16 procent na současných 63 dolarů (1 313 korun) za barel, což se samozřejmě promítlo i do cenové úrovně paliv v Česku, jak naší redakci přibližuje hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek: „Docházelo k poklesu cen u nejsledovanějšího Naturalu 95 z 35 korun na současných přibližně 33 korun za litr, přičemž ceny byly v průběhu roku i nižší – v červnu se Natural 95 prodával u čerpacích stanic i za 31,50 koruny.“
Pro nadcházejících 12 kalendářních měsíců se ovšem predikce analytiků liší. Ceny benzinu a nafty budou pod silným vlivem globálních ekonomických a politických faktorů. A tak ačkoliv se očekává, že černého zlata bude opět přebytek, je potřeba počítat i s dalšími faktory, jako jsou například situace v Íránu a jeho vztahy se Západem či pokračující válka na Ukrajině.
Obě tyto události přirozeně volatilitu cen ropy zvyšují, přičemž hybatelem může být i vývoj čínské ekonomiky. „Pokud její oživení zůstane slabé, bude to na přebytkovém trhu s ropou vytvářet další tlak na pokles cen,“ konstatuje Míšek.
Růst nabídky i geopolitické faktory
Z dlouhodobého hlediska se očekává, že stabilizace a zvýšení produkce OPEC+ v kombinaci s nárůstem nabídky ze zemí, jako jsou USA a Brazílie, které členy zmíněného kartelu nejsou, povedou k uvolnění na trhu s ropou. A v důsledku toho by se pak ceny pohonných hmot mohly snížit. „Tuto situaci podpoří i zvýšení zásob, neboť mezinárodní organizace Environmental Investigation Agency hlásí týdenní nárůst o dva miliony barelů. Za těchto podmínek by ceny benzinu a nafty mohly klesnout na hodnoty mezi 33 a 34 korunami za litr,“ vysvětluje šéf Malcolm Finance Jaroslav Ton.
Tlak na nižší ceny paliv mohou podle něj vyvíjet i očekávaný růst globálního HDP na 3,1 procenta a slabší americký dolar: „Silnější koruna vůči dolaru může znamenat, že české domácnosti ovlivní nižší náklady na dovoz ropy, což by mohlo přispět ke stabilizaci cen pohonných hmot.“
Ty byly historicky ovlivňovány spíše sezonními faktory, kdežto nyní bude zásadní vývoj globální ekonomiky. „To rozhodne, zda se ceny ropy udrží v blízkosti současných úrovní, nebo se sesunou k několikaletým minimům pod 50 dolarů (1 042 korun) za barel. Nižší ceny energií by mohlo přinést také ukončení ruské agrese na Ukrajině. Naopak růst cen, který může primárně souviset s nárůstem geopolitického rizika, je méně pravděpodobný,“ domnívá se Tyleček, podle něhož by se tak řidiči v Česku mohli opět dočkat poklesu pod 30 korun na litr.
Podobný pohled sdílí rovněž Míšek: „V případě, že by se naplnil scénář nižších cen ropy na úroveň 55 dolarů (1 146 korun), mohlo by dojít v roce 2026 k poklesu cen až ke 28 až 29 korunám za litr benzinu. To je velmi optimistický scénář pro domácí ekonomiku, která by získala pozitivní nabídkový šok v podobě nižších cen pohonných hmot.“ Ten by dle jeho slov působil v ekonomice dezinflačně a spotřebitelům by uvolnil prostor utrácet své prostředky jinde.
Tři možné scénáře
Když se vezmou v úvahu výše uvedené faktory, rýsují se podle Tona pro rok 2026 tři možné scénáře. Ten základní počítá s napjatou geopolitickou situací bez výrazné eskalace, kdy bude OPEC+ dále regulovat nabídku a ceny ropy se udrží mezi 55 a 70 dolary (1 146 až 1 460 korun) za barel, zatímco kurz koruny vůči dolaru zůstane zhruba na současných úrovních. „V takovém prostředí se ceny paliv udrží kolem 34 korun za litr, plus minus padesát haléřů,“ předpovídá Ton.
Jeho optimistický scénář předpokládá uklidnění napětí a vyšší produkci OPEC+ i zemí mimo kartel, což by mohlo stlačit cenu barelu ropy pod 55 dolarů (1 146 korun). To se v Česku může projevit poklesem cen paliv na 33 korun za litr. Naopak pesimistická varianta počítá s eskalací zmíněných konfliktů, zavedením tarifů ze strany USA a zdražením ropy nad nad 75 dolarů (1 460 korun). „Místní měny by pak oslabily kvůli odlivu kapitálu a kurz koruny vůči dolaru by mohl posílit. To by znamenalo zvýšení cen paliv na 36 až 37 korun za litr,“ vypočítává.
Je zřejmé, že vzhledem k nepředvídatelnosti všech zmíněných faktorů budou čeští řidiči v nadcházejících 12 měsících čelit především rizikům vyplývajícím z cenové volatility. Dle námi oslovených expertů jsou negativní scénáře méně pravděpodobné. Variantu, kdy by geopolitické napětí, narušení dodávek ropy či prudký růst poptávky mohly vést k náhlému zvýšení cen pohonných hmot, nicméně dle Tona zcela vyloučit nelze.
