Příspěvek na péči: Co vše spadá mezi posuzované úkony a jak se podle nich určuje stupeň závislosti?

18. 11. 2022
Doba čtení: 5 minut
Zdroj: Depositphotos
Osoby, které se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nezvládají samy o sebe postarat, mají nárok na příspěvek na péči. Při posuzování nároku se hodnotí, jaké základní životní potřeby žadatel nezvládá sám vykonávat. Na základě toho, kolik jich je, se pak určuje daný stupeň závislosti.

Osoby, které jsou nemohoucí a nejsou schopné se z důvodu nepříznivého zdravotního stavu samy o sebe plnohodnotně postarat, mají v České republice nárok na sociální dávky v podobě takzvaného příspěvku na péči. Tato finanční podpora vždy náleží osobě, o kterou je pečováno. Může si z ní zaplatit pomoc osoby blízké nebo třeba asistenta sociální péče.

Při posuzovaní nároku na příspěvek na péči se hodnotí určité úkony. Podle toho, kolik jich žadatel nezvládá vykonávat, se pak určuje stupeň závislosti.

Posuzované úkony

Posuzování nároku na příspěvek provádí speciálně vyškolený sociální pracovník, který má za úkol vyhodnotit u žadatele stupeň závislosti. Sociální šetření obvykle probíhá tak, že pracovník navštíví žadatele v jeho přirozeném domácím prostředí a posuzuje, jaké činnosti je schopen vykonávat sám bez pomoci někoho druhého.

U většiny lidí se jedná o návštěvu v domácnosti, nicméně sociální šetření může probíhat i v nemocničním zařízení (pokud je žadatel hospitalizován více než 60 dní) nebo v domově pro seniory. 

Posuzované úkony přitom patří do deseti kategorií takzvaných základních životních potřeb (vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách):

  • mobilita,
  • orientace,
  • komunikace,
  • stravování,
  • oblékání a obouvání,
  • tělesná hygiena,
  • výkon fyzické potřeby,
  • péče o zdraví,
  • osobní aktivity,
  • péče o domácnost.

Sociální pracovník vše posuzuje s ohledem na to, jakou má člověk fyzickou sílu, v jaké je duševní kondici, zda mu plnohodnotně slouží smysly či jaké má schopnosti jemné a hrubé motoriky. Také sleduje, zda je schopen činnost provést opakovaně, zda dokáže potřebu včas rozpoznat a také zkontrolovat. Sociální šetření obvykle trvá 0,5 až 1,5 hodiny. Záleží na sociální situaci žadatele i na tom, jak velké problémy mu činí vykonávání jednotlivých posuzovaných úkonů.

Ze sociálního šetření vyhotoví sociální pracovník písemný záznam, který poté slouží jako podklad pro posouzení zdravotního stavu žadatele (provádí ho posudkový lékař OSSZ). Důležité je, aby byl záznam skutečně objektivní, proto by se měl sociální pracovník snažit získat informace z co nejvíce zdrojů – přímo od žadatele, od jeho blízkých a rodiny i ze samotného pozorování, které během šetření provádí.

Specifika základních životních potřeb

U každé z deseti základních životních potřeb (ZŽP) se posuzují určité úkony, které by měl soběstačný člověk bez problémů zvládat. Pokud některou činnost v rámci jedné životní potřeby nezvládá, měla by být celá kategorie (tedy daná základní životní potřeba) považována za nezvládnutou.

Mobilita

Při posuzování pohyblivosti se hodnotí schopnosti vstát, usedat, chodit, zavírat či otevírat dveře nebo chodit po schodech. Spadá sem i schopnost používání dopravních prostředků.

Orientace

Podstatné je, zda se člověk orientuje v času a prostoru, zda je schopen poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem a zda má přiměřené reakce na běžné situace.

Komunikace

Při hodnocení komunikace se zkoumá, zda je člověk schopen srozumitelně se vyjadřovat a psát krátké zprávy, zda chápe obsah a význam slov nebo zda rozumí běžně používaným obrazovým symbolům a zvukovým signálům.

Stravování

Do stravování spadají schopnosti, jako je například výběr vhodných nápojů a potravin, nalévání nápojů, porcování, servírování, samostatné najezení a napití nebo dodržování stanoveného dietního režimu.

Oblékání a obouvání

Mezi hodnocené úkony patří výběr vhodného oblečení a obuvi, oblékání a obouvání bot, svlékání a zouvání.

Tělesná hygiena

Tato základní životní potřeba není považována za zvládnutou, pokud si člověk nedokáže sám umýt obličej, umýt a osušit určité části těla, oholit se, učesat si vlasy nebo si vyčistit zuby.

Výkon fyzické potřeby

Při hodnocení této potřeby je rozhodující, zda si je člověk schopen dojít na toaletu včas, vyprázdnit se, provést očistu a používat nezbytné hygienické pomůcky. Občasný únik moči či stolice, který se dá řešit použitím inkontinenčních pomůcek, není podstatný.

Péče o zdraví

Sem spadá hlavně dodržování předepsaného léčebného režimu a správné užívání předepsaných léků.

Osobní aktivity

Hodnotí se, zda je žadatel schopen navazovat vztahy s jinými osobami, fungovat v pravidelném denním režimu, vyřizovat si své osobní záležitosti či zda se věnuje nějakým volnočasovým aktivitám a koníčkům.

Péče o domácnost

Schopnost pečovat o domácnost a činnosti spojené s vedením domácnosti se hodnotí pouze u osob starších 18 let. Spadá sem hospodaření s financemi, nakupování potravin a potřebných předmětů, ovládání domácích spotřebičů, obsluhování topení, vykonávání běžného úklidu a udržování základního pořádku v domácnosti.

Invalidní důchod pomůže, když vám neslouží zdraví a nemůžete pracovat. Jak podat žádost?
Přečtěte si také:

Invalidní důchod pomůže, když vám neslouží zdraví a nemůžete pracovat. Jak podat žádost?

Body a stupně závislosti

Podle toho, jaký počet základních životních potřeb žadatel nezvládá samostatně vykonávat, se odvíjí stupeň závislosti. Čím je počet nezvládnutých životních potřeb vyšší, tím je vyšší stupeň závislosti. U dětí do 18 let se pak toto hodnocení trochu liší, neboť se u nich posuzuje jen devět životních potřeb místo deseti.

Tabulka výše příspěvku na péči u osob nad 18 let
Stupeň závislosti Počet nezvládaných ZŽP Výše měsíčního příspěvku na péči
I. (lehká) 3 – 4 880 Kč
II. (středně těžká) 5 – 6 4400 Kč
III. (těžká) 7 – 8 12 800 Kč
IV. (úplná) 9 – 10 19 200 Kč

Zdroj: Úřad práce ČR

Tabulka výše příspěvku na péči u osob do 18 let
Stupeň závislosti Počet nezvládaných ZŽP Výše měsíčního příspěvku na péči
I. (lehká) 3 3 300 Kč
II. (středně těžká) 4 – 5 6 600 Kč
III. (těžká) 6 – 7 13 900 Kč
IV. (úplná) 8 – 9 19 200 Kč

Zdroj: Úřad práce ČR

Z výše uvedených tabulek vyplývá, že aby mohl být žadateli přiznán příspěvek na péči, musí nezvládat minimálně tři ze základních životních potřeb. Jen tak bude zařazen do I. stupně závislosti. V opačném případě na příspěvek bohužel nedosáhne.

Kdo má nárok na příspěvek na péči?
Na příspěvek na péči má nárok každá osoba starší jednoho roku, která je nemohoucí a nemůže sama vykonávat činnosti k uspokojení svých základních životních potřeb z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Těchto základních životních potřeb je celkem deset, přičemž u dětí do 18 let se posuzuje pouze devět potřeb.
Co patří mezi posuzované úkony pro určení příspěvku na péči?
Posuzované úkony, podle kterých se určuje nárok na příspěvek na péči a jeho výše, spadají do deseti základních sekcí: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (nehodnotí se u dětí do 18 let).
Jak ovlivňuje bodové ohodnocení zařazení do stupně závislosti?
Čím více základních potřeb (bodů) osoba nezvládne vykonávat, tím vyšší stupeň závislosti jí může být určen. K posuzování jednotlivých úkonů se přistupuje tak, že když člověk nezvládá jednu určitou činnost v rámci jedné životní potřeby (například samostatnou chůzi v rámci mobility), považuje se celá životní potřeba za nezvládnutou.
  • Našli jste v článku chybu?