Moderní biologie dnes dokáže měřit detaily, o kterých se ještě před pár lety vědcům ani nesnilo. Tento rychle se rozvíjející obor, známý jako prostorová biologie však má jednu zásadní slabinu – obrovské množství dat, jež je extrémně obtížné analyzovat. A právě na ni nyní cílí český startup Carta Genum.
Projekt již po deseti měsících od svého založení získal pre-seed investici ve výši 40 tisíc eur (v přepočtu přes 970 tisíc korun) od Czech Founders VC, přičemž zároveň vstupuje do akceleračního programu Sherpa. Zakladatelé startupu doufají, že v dohledné době vyvinou nástroj, který popisují jako „virtuálního bioinformatika“, jenž umožní biologům pracovat s komplexními daty bez nutnosti psaní kódu.
„Carta Genum řeší palčivý problém v rychle rostoucím odvětví. Oba zakladatelé mají unikátní doménovou expertízu a jasnou vizi, jak zpřístupnit složitou analýzu širší vědecké komunitě. Právě demokratizace přístupu k datům je to, co může celý obor posunout skokově vpřed,“ říká spoluzakladatel Czech Founders VC Ivan Kristeľ.
Virtuální kolega místo černé skříňky
Prostorová biologie je obor, který studuje buňky, molekuly a jejich interakce přímo v jejich původním prostorovém uspořádání v tkáni. Cena za tuto detailnost je však vysoká. Každý experiment generuje obrovský objem dat, jejichž analýza vyžaduje kombinaci programování, statistiky a práce s pokročilými algoritmy, což je pro biology časově náročné. Musí se tak spoléhat na úzkou skupinu bioinformatiků, kterým ale zase chybí hlubší biologický kontext konkrétního výzkumu.
Vše výše uvedené pochopitelně samotný výzkum značně zpomaluje, přičemž právě platforma Lukáše Valihracha a Daniela Žucha vznikla proto, aby tuto bariéru pomohla odstranit. Jako taková je založená na vlastním analytickém systému řízeném biologickými otázkami a jejím úkolem je transformovat složité statistické výstupy do srozumitelných odpovědí na konkrétní dotazy. Může tak najít široké uplatnění od základního výzkumu až po klinickou praxi napříč vědními obory.
„Klíčové využití vidíme například v onkologii, kde by naše analýza mohla umožnit vědcům hlubší pochopení nádorového mikroprostředí a identifikaci nových cílů pro léčbu. V klinickém kontextu by tato technologie mohla přispět k rozvoji personalizované medicíny díky přesnější diagnostice a stratifikaci pacientů,“ uvádí pro Euro.cz Valihrach.
Dle Žuchy je zároveň potřeba zdůraznit, že se rozhodně nemá jednat o žádnou černou skříňku, která jen „vyplivne výsledek“. V centru rozhodování zůstane biolog a jeho expertní znalost, kterou sebelepší algoritmus nenahradí: „Naše platforma a AI agenti mu pouze odstraní bariéru v podobě psaní kódu. Umožníme mu klást otázky typu ‚Kde se shlukují buňky s tímto genem?‘ namísto složitého nastavování parametrů.“
Od akademického know-how k AI agentům
Oba zakladatelé Carta Genum své know-how dlouho rozvíjeli v akademickém prostředí, následně začali vlastní analýzy nabízet formou služby. A ačkoliv byl zájem velký – což potvrdila mimo jiné spolupráce se špičkovými pracovišti, jako je SOTIO Biotech ze skupiny PPF nebo University of Cambridge –, model se ukázal jako obtížně škálovatelný. Dle Valihracha narazili totiž na fakt, že manuální analýzy mají své limity: „Nemůžeme naklonovat sami sebe. Proto jsme se rozhodli změnit strategii a vyvinout produkt, který naše postupy automatizuje.“
Potenciál projektu nyní potvrzuje kromě zmíněné investice i širší institucionální podpora. Startup byl validován Středočeským inovačním centrem a zapojil se také do mezinárodního programu MARC, který se zaměřuje na startupy s vyšším společenským dopadem ve střední a východní Evropě.
„Nyní se soustředíme na finalizaci architektury platformy a její konfrontaci s požadavky trhu, abychom co nejdříve uvedli první verzi produktu pro testování s klíčovými partnery,“ dodává pro naši redakci Valihrach s tím, že souběžně běží práce na budování expertního týmu, který vytvoří stabilní základy pro škálování celé společnosti.
