Rostoucí geopolitické napětí a sankce dál mění tok ruské ropy po světě, což dopadá nejen na Moskvu, ale i na její hlavní odběratele. V tomto kontextu učinila zásadní krok Indie: největší indický konglomerát Reliance Industries, vlastněný miliardářem Mukešem Ambanim, zastavil dovoz ruské ropy do své rafinérské jednotky v Džámnagaru v západoindickém státě Gudžarát. Tento komplex je největší svého druhu na světě, s oddělenými jednotkami pro export a domácí trh.
Učiněný krok má zajistit soulad se zákazem Evropské unie na dovoz paliv vyrobených z ruské ropy prostřednictvím třetích zemí, který začne platit příští rok. Zároveň se tím Reliance přizpůsobuje americkým sankcím vůči hlavním ruským producentům černého zlata, společnostem Rosněfť a Lukoil, uvádí BBC.
Americká strana rozhodnutí uvítala, jelikož nákupy ruské ropy ze strany Nového Dillí představovaly v posledních měsících jeden z nejspornějších bodů ve vztahu mezi oběma zeměmi. Prezident Donald Trump v srpnu uvalil na Indii 50procentní cla, z nichž 25 procent představovalo postih právě za nákup ruské ropy a zbraní, což podle něj pomáhalo financovat válku Moskvy proti Ukrajině.
Indičtí dovozci ustupují
Zástupci Indie výše uvedené tvrzení opakovaně odmítali, faktem nicméně je, že nejlidnatější země světa strukturu svého dovozu během konfliktu dramaticky změnila. Zatímco před začátkem války v roce 2022 se na něm ruská ropa podílela pouze z 2,5 procenta, vloni a letos byl její podíl už téměř 36procentní. Zhruba polovina z toho přitom mířila právě do Reliance.
Nejnovější kroky indických představitelů naznačují, že po měsících odolávání mezinárodnímu tlaku začínají i oni ze své dřívější pozice ustupovat a závislost své země na ruské ropě přehodnocují. Konkrétně zmíněná společnost Reliance omezila objednávky od sankcionovaných ruských společností o 13 procent a zároveň významně navýšila dovozy ze Saúdské Arábie a Iráku, píše se ve zprávě think tanku Carnegie Endowment for International Peace.
Agentura Bloomberg na to konto dodává, že státem kontrolované indické rafinérie vynechávají ruskou ropu z prosincových kontraktů. A ekonomové mezitím volají po tom, aby Washington nyní zareagoval zrušením dodatečného 25procentního cla na indické zboží. „Udržování cla navzdory tomu, že Indie splnila očekávání USA, podkopává dobrou vůli a hrozí zpomalením už tak křehkých obchodních jednání,“ tvrdí Adžaj Srivastava z organizace Global Trade and Research Initiative.
Moskva reaguje zvyšováním daní
Zatímco se velcí odběratelé ruské ropy, včetně Indie, začínají od Ruska postupně odklánět, jeho ekonomika čelí stále výraznějším dopadům sankcí na energetický sektor. A protože tamní státní rozpočet je na ropných příjmech značně závislý, musejí politici hledat nové zdroje financování.
Zřejmě právě proto ruská Státní duma schválila návrh zákona zvyšující daň z přidané hodnoty z 20 na 22 procent. Takové opatření by mělo dle odhadů přinést do státní pokladny až jeden bilion rublů (více než 256 miliard korun).
Součástí legislativního balíčku je i postupné, zato dramatické snížení hranice pro povinnost odvádět DPH z 60 milionů rublů ročního obratu na pouhých 10 milionů (ze zhruba 15 milionů na 2,5 milionu korun). Nově by se tato povinnost, která bude implementována v postupných krocích až do roku 2028, měla vztahovat i na podniky, jež se dříve těšily z výjimky. Další návrhy pak podle AP News počítají například se zvýšením spotřebních daní na alkohol, víno, pivo, cigarety (včetně elektronických) nebo se zavedením nových cel na technologie, jako jsou chytré telefony či notebooky.
Přichází zpomalení?
Ruská ekonomika se po dvou letech robustní expanze, živené masivními vojenskými výdaji, začíná zadrhávat. Vládní prognózy odhadují, že v roce 2025 dosáhne růst pouze kolem jednoho procenta. Mimo jiné jde o důsledek přetrvávajících vysokých úrokových sazeb centrální banky. Přesto Moskva i nadále plánuje rekordní výdaje na zbrojení, které by se podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 měly zvýšit na téměř 13 bilionů rublů (3,34 bilionu korun).
O problémech ruské ekonomiky hovořil podle Institutu pro studium války (ISW) během své schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také šéf ruské Sberbank German Gref, píše The Guardian. Banka podle jeho slov čelí kvůli „náročným makroekonomickým podmínkám“ zhoršujícímu se růstu, včetně poklesu portfolia spotřebitelských úvěrů.
ISW hodnotí tato prohlášení s údivem, protože ruští úředníci obvykle žádné slabosti tamního hospodářství nepřipouštějí. Stejně tak i přímo v Kremlu se snaží ruskou ekonomiku za každých okolností vykreslit jako stabilní a silnou.
