Bohatství vybrané části společnosti neustále roste, ale jeho přínosy se rozdělují čím dál nerovnoměrněji. Zatímco horní procento nejbohatších kumuluje majetek, většina populace z tohoto růstu profituje jen zcela minimálně, upozorňuje aktuální zpráva mezinárodní neziskové organizace Oxfam, podle níž se celkové jmění dolarových miliardářů vloni prudce navýšilo na rekordních 18,3 bilionu dolarů (téměř 383 bilionů korun).
Bez zajímavosti navíc není, že kromě svého bohatství mají nejmajetnější lidé planety v porovnání s běžnými občany i nesrovnatelně vyšší šanci získat politickou moc. Že se stanou držiteli veřejných funkcí, je v jejich případě podle Oxfamu až čtyřtisíckrát pravděpodobnější.
Například v roce 2023 zastávalo výkonné či zákonodárné vládní pozice 74 z 2 027 světových miliardářů. To prostými počty znamená, že pravděpodobnost výkonu veřejné funkce u nich dosahuje 3,6 procenta, zatímco u běžných lidí je pouze 0,0009procentní, uvádí CNN. „To zcela jasně dokládá rozsah jejich nepřiměřeného vlivu,“ konstatuje Rebecca Riddellová z Oxfam America.
Celosvětový problém
Zpráva Oxfamu, která vychází z dat časopisu Forbes a dalších zdrojů, byla zveřejněna v době zahájení Světového ekonomického fóra v Davosu, kde se každoročně setkávají nejbohatší lidé světa s politickými lídry. Zároveň se časově kryje s prvním rokem působení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který sám mezi miliardáře patří a který se v rámci svého druhého mandátu rovněž obklopil lidmi, jež rozhodně nemají hluboko do kapsy.
V čele klíčových úřadů stojí miliardáři a multimilionáři, jimž se společně s republikánským Kongresem podařilo prosadit výrazné daňové škrty pro nejbohatší a současně historicky omezit sociální programy. Trumpova administrativa se navíc pokouší oslabit odborovou ochranu značné části federálních zaměstnanců a rušit regulace zaměřené na ochranu spotřebitelů i dohled nad korporacemi. Podle Riddellové jde o agendu, která Spojené státy přivedla na hranici extrémní nerovnosti.
Nutno ovšem podotknout, že oligarchické tendence nejsou výlučně americkým fenoménem. Podobné propojení politické a ekonomické moci je vidět i jinde ve světě, například v Argentině a Africe, kde mají nejbohatší podnikatelé úzké vazby na nejvyšší politické představitele, což vedlo k daňovým úlevám pro jejich podniky.
Jen u výkonu politických funkcí navíc vliv miliardářů zdaleka nekončí, tvrdí server CNBC. Superbohatí často využívají své jmění i k získávání mediální moci, která jim umožňuje nepřímo ovlivňovat veřejnou debatu a politická rozhodnutí. Jako příklady zpráva zmiňuje zapojení Elona Muska do americké administrativy na začátku roku 2025, vlastnictví deníku The Washington Post Jeffem Bezosem a převzetí francouzského zpravodajského kanálu CNews Vincentem Bollorém.
Lukrativní rok
Loňský rok byl pro světové miliardáře mimořádně výnosný. Jejich celkové jmění vzrostlo třikrát rychleji než průměr za předchozích pět let a dosáhlo již zmíněných 18,3 bilionu dolarů. Během pouhých dvanácti měsíců se jejich majetek zvýšil o 2,5 bilionu dolarů (52,3 bilionu korun), což je částka téměř odpovídající bohatství 4,1 miliardy lidí z dolní poloviny světového majetkového žebříčku. Zároveň počet miliardářů překročil hranici tří tisíc a jejich společné jmění vzrostlo od roku 2020 o 81 procent.
V samotných Spojených státech žije v současnosti 932 dolarových miliardářů, přičemž jejich celkový majetek zde dosahuje téměř osmi bilionů dolarů (167,3 bilionu korun). A opomenut by neměl zůstat ani fakt, že by se svět již brzy mohl stát svědkem zrodu prvního bilionáře v historii. Pokud by měl Musk tento rok stejně úspěšný jako předchozí, mohlo by jeho jmění překročit hranici jednoho bilionu dolarů ještě před dalším setkáním v Davosu.
Snižování chudoby se zastavilo
Zatímco bohatství nejmajetnějších prudce roste, globální snižování chudoby se naopak zastavilo a drží se zhruba na hodnotách z roku 2019. Ještě před čtyřmi lety žilo v chudobě téměř 3,8 miliardy lidí, tedy takřka polovina světové populace.
„Prohlubující se propast mezi bohatými a zbytkem společnosti vytváří politický deficit, který je velmi nebezpečný a neudržitelný,“ podotýká šéf Oxfamu Amitabh Behar s tím, že rostoucí ekonomická a politická nerovnost se promítá do sociálního napětí. Jen v loňském roce došlo k více než 140 významným protivládním protestům v desítkách zemí, na které státní autority často reagovaly násilím. Oxfam proto vyzývá k zásadním změnám.
