Zatímco pozornost technologického světa se v poslední době soustředí na datová centra a výpočetní výkon, skutečná páteř digitální ekonomiky leží tisíce metrů pod mořskou hladinou. „Neviditelné“ podmořské kabely dnes přenášejí stovky terabytů dat za sekundu – od vládní komunikace přes finanční transakce až po e-maily, videohovory a streamování. Bez nich by se internet i umělá inteligence jednoduše zastavily.
První komerční telegrafní kabel byl položen už v roce 1850 mezi anglickým Doverem a francouzským Calais. Od té doby se technologie vyvíjela od koaxiálních kabelů pro telefonní hovory až po dnešní optická vlákna, která přenášejí internet.
V současnosti jimi prochází přes 95 procent mezinárodního internetového a hlasového provozu. A s rostoucími požadavky na jejich kapacitu se zvyšují také investice do nových kabelových projektů. Ty mají v letech 2025 až 2027 dosáhnout přibližně 13 miliard dolarů (téměř 316 miliard korun), což je téměř dvojnásobek částky investované mezi roky 2022 a 2024, jak podle serveru CNBC uvádí analytická společnost TeleGeography.
„Zhruba před 10 lety se objevila nová kategorie hráčů, jako jsou firmy Meta, Google nebo Amazon, které dnes tvoří zhruba polovinu trhu,“ říká obchodní ředitel společnosti Alcatel Submarine Networks Paul Gabla. Právě Alcatel je přitom podle magazínu Submarine Telecoms Forum největším světovým výrobcem a instalátorem podmořských kabelů.
Giganti sází na kabely
Rostoucí poptávku po podmořské infrastruktuře pohání vývoj výpočetně náročných modelů umělé inteligence a rozšiřující se sítě datových center. „Když lidé mluví o AI, často myslí datová centra nebo výpočetní výkon. Ale bez propojení mezi nimi máte jen velmi drahé sklady,“ podotýká viceprezident Mety Alex Aime s tím, že právě tato firma letos oznámila projekt Waterworth za několik miliard dolarů. Její datová tepna o délce 50 tisíc kilometrů propojí pět kontinentů, a stane se tak nejdelším podmořským kabelem na světě.
Rovněž Amazon bude mít svůj první vlastní kabel Fastnet. Ten spojí americký Maryland s irským hrabstvím Cork, přičemž jeho kapacita přesáhne 320 terabytů za sekundu, což odpovídá přenosu 12,5 milionu filmů v HD kvalitě současně. „Podmořské kabely jsou pro nás zásadní. Bez nich bychom se museli spoléhat na satelity, které mají větší zpoždění přenosu dat, vyšší náklady a nedostačující kapacitu,“ cituje CNBC viceprezidenta Amazon Web Services Matta Rehdera.
A přidávají se i ostatní – Google již investoval do více než 30 kabelů, včetně nového projektu Sol, jenž propojí USA, Bermudy, Azory a Španělsko, svoji infrastrukturu posiluje i Microsoft. Podle odborníků jsme tak v posledních 20 letech svědky obrovského nárůstu podmořských kabelů, poháněného neutuchající a zrychlující se poptávkou po datech.
Růst incidentů a poškozené kabely
Stejně jako kterákoliv jiná infrastruktura, i ta podmořská čelí občasnému poškození. Což však naneštěstí v jejím případě může mít zásadní dopady zejména v oblastech s omezeným připojením. „Pokud se kabel přeruší, může to odříznout od internetu celé země, a to včetně finančních transakcí, bankovnictví, elektronického obchodování či základní komunikace,“ varuje Erin Murphyová z Centra pro strategická a mezinárodní studia. Přesně to se stalo v roce 2022 na tichomořském ostrově Tonga, když podmořský kabel přerušila erupce podmořské sopky. Letos v září pak přetržení kabelů v Rudém moři způsobilo výpadky cloudové služby Microsoft Azure, ačkoli firma dokázala provoz přesměrovat.
Odborníci tvrdí, že většina poškození je náhodná, často k nim dochází při rybolovu nebo při spouštění kotev. V poslední době ale přibývá případů s podezřením na sabotáž. V letech 2024 a 2025 počet takových úmyslných incidentů významně roste, zejména v Baltském moři a kolem Tchaj-wanu.
A navzdory nedostatku konkrétních důkazů musejí na toto zvýšené riziko reagovat také jednotlivé státy, potažmo NATO. Aliance letos v lednu spustila operaci Baltic Sentry, při níž využívá drony, letouny a námořní plavidla k ochraně kabelové infrastruktury v Baltském moři. Od té doby v oblasti žádný podobný incident zaznamenán nebyl.
Napětí mezi USA a Čínou
Obavy panují i na druhé straně Atlantiku. Ve Spojených státech zpřísnila Federální komise pro komunikace (FCC) pravidla pro zahraniční firmy, které chtějí stavět kabely propojující USA se zbytkem světa, kvůli obavám o národní bezpečnost. „Zaměřujeme se hlavně na hrozby přicházející z Číny a Ruska,“ zmiňuje šéf FCC Brendan Carr. Komise také zakázala používání hardwaru značek Huawei či ZTE v amerických kabelech.
V reakci na to zaslali tři republikánští kongresmani v červenci dopisy šéfům již zmíněných společností Meta, Amazon, Google a Microsoft s dotazem, zda využívají čínské dodavatele kabelové údržby. Meta odpověděla, že s čínskými firmami nespolupracuje a plně dodržuje americké regulační předpisy, totéž potvrdil Amazon, zatímco Google a Microsoft se k dotazu nevyjádřily, dodává CNBC.
