Ještě donedávna se vlády i automobilky předháněly, kdo rychleji přejde na elektromobilitu. Dnes ale „zelené“ nadšení střídá realismus – a někde dokonce i ústup. Spojené státy začaly brzdit své ambice a zbytek světa se přidává. Couvají také Kanada, Velká Británie a dokonce i Evropská unie. Ta minulý měsíc podlehla tlaku automobilek a rozhodla se znovu přehodnotit svůj plán, podle něhož měly být do roku 2035 zcela odstraněny emise CO₂ z nových vozidel.
V USA jsou dopady poměrně tvrdé. Třeba firma General Motors oznámila, že kvůli klesajícím prodejům elektromobilů odepisuje 1,6 miliardy dolarů (více než 33 miliard korun), přičemž viní vládu ze zrušení dotací a regulačních požadavků. Vedení proto přehodnocuje výrobní kapacity elektromobilů (EV) a varuje před dalšími ztrátami. Za zmírnění pravidel každopádně lobovaly i další automobilky, uvádí The Wall Street Journal.
„Všichni si začínají uvědomovat, že tahle transformace nepůjde tak rychle, jak jsme si představovali. Elektromobily prostě nejsou chytré telefony,“ říká partner společnosti McKinsey Patrick Schaufuss.
Automobilky mluví o pragmatismu
Podle automobilových výrobců znamená aktuální rozruch jen začátek finančního vyrovnání po letech, kdy nalévaly miliardy do nových elektrických modelů, aby se připravily na budoucí regulace. Ani zákazníci ovšem nepřijímají nový typ aut tak rychle, jak se původně předpokládalo, což znamená, že tlak na rozšiřování elektromobility hospodaření výrobců víceméně jen poškozuje.
„Dnes už panuje větší realismus. Elektromobily jsou pravděpodobně dobrým řešením do budoucna, ale nemůžeme je zákazníkům nutit násilím,“ míní šéf Nissan Americas Christian Meunier s tím, že musí nastoupit pragmatismus.
Rovněž evropští výrobci otevřeně říkají, že byznys s elektromobily zatím nevydělává. Náklady na baterie zůstávají vysoké, dostatečně hustá nabíjecí síť chybí a vládní dotace mizí. Programy podpory končí nebo jsou omezovány jak v Evropě, tak v USA nebo Kanadě.
Také EU couvá
Nastalá situace má samozřejmě i své politické důsledky. Šok způsobil například Volkswagen, když oznámil propuštění 35 tisíc lidí kvůli obrovským nákladům na elektrifikaci. Krátce poté zahájila Evropská komise „strategický dialog“ s automobilkami, který vyústil ve flexibilnější harmonogram plnění emisních limitů. Po dalších jednáních pak uvedl unijní komisař Stéphane Séjourné, že cíl pro rok 2035 bude přehodnocen „co nejdříve“.
Na nedávném mnichovském autosalonu, kde vystavovaly evropské značky i čínští konkurenti jako BYD, XPeng či GAC, lobbovaly automobilky naplno. Za nesplnitelné prohlásil cíle EU pro roky 2030 a 2035 mimo jiné dřívější šéf pro Evropu koncernu Stellantis, jenž stojí za značkami Fiat, Peugeot a Jeep, Jean-Philippe Imparato.
Rovněž generální ředitel Volkswagenu Oliver Blume vyzval k budování lepší infrastruktury, levnější elektřině a dotacím: „Nemůžete trestat automobilky za něco, co nemohly plně ovlivnit.“ Zároveň ukázal nejen nové malé elektromobily určené pro boj s čínskou konkurencí, ale i nejnovější verzi ikonického Porsche 911 Turbo S se spalovacím motorem. Symbolicky tak připomněl, že návrat k benzinu už není tabu, zejména v luxusním segmentu.
Kanada mění směr, Čína ztrácí dech
Kormidlo v jistém ohledu otáčí i Kanada. Ještě než se Mark Carney stal tamním premiérem, byl hlasitým zastáncem boje proti klimatickým změnám. Když se však letos na jaře ujal úřadu, musel čelit nové krizi v podobě amerických cel na kanadská auta, ocel i hliník. Výsledkem byla rostoucí nezaměstnanost a pokles HDP. Carney proto pozastavil povinný cíl prodeje elektromobilů od roku 2026, aby ulevil oslabenému autoprůmyslu. Jeho vláda navíc přezkoumá politiku elektromobility a zaměří se na snižování nákladů a dostupnější modely.
Ani Čína jako světová velmoc v oblasti EV není bez problémů. Prodeje sice rostou, ale ziskovost klesá, protože trh je přesycený a konkurence tvrdá. Podle společnosti AlixPartners většina ze 118 čínských značek elektromobilů nebude do pěti let životaschopná.
Jinou cestu pak zvolilo Japonsko. Tamní vláda podporuje vozidla s nižšími emisemi bez ohledu na použitou technologii, což zahrnuje i hybridy. Těm zůstala věrná třeba Toyota, i když čelila kritice v době, kdy světový autoprůmysl propadal elektrické euforii. Dnes se však ukazuje, že možná jen vsadila na jistější kartu.
Trh v USA se propadá
Ve Spojených státech je ústup od elektromobility nejviditelnější. Prodeje zklamaly a po zrušení federálních dotací i emisních norem se čeká další pokles. General Motors, která ještě nedávno plánovala plně elektrický vozový park do roku 2035, spolu s dalšími automobilkami úspěšně prosadila zrušení kalifornského práva určovat vlastní emisní limity – a tím zmizel i hlavní motor investic do EV.
Federální vláda zároveň zrušila pokuty za překročení spotřeby paliva i daňovou slevu na nákup elektromobilu. Podle odhadů AlixPartners tak budou v roce 2030 tvořit elektromobily jen necelou pětinu nově prodaných aut, tedy zhruba polovinu původních očekávání.
