Americký prezident Donald Trump se rozhodl pro tvrdý krok vůči Rusku, aby oslabil finanční zdroje Kremlu a přiměl Moskvu k ukončení války na Ukrajině. Nové sankce zasahují energetické srdce tamní ekonomiky – ropný sektor, jenž zajišťuje většinu státních příjmů. Cílem jsou dva největší koncerny, Rosněfť a Lukoil, které sankce odstřihují od amerického bankovního systému a znemožňují jim transakce v dolarech. Podle údajů Vanda Insights tyto firmy pokrývají zhruba polovinu z více než čtyř milionů barelů ropy denně, které Rusko vyváží.
Od zavedení západního cenového stropu 60 dolarů za barel (téměř 1 400 korun) koncem roku 2022 směřovala většina dodávek do Asie, přičemž Čína v září dovážela asi dva miliony barelů denně a Indie kolem 1,6 milionu. Americké ministerstvo financí uvedlo, že cílem sankcí je „degradovat schopnost Kremlu financovat válku na Ukrajině“ a stanovilo 21. listopad jako termín pro ukončení stávajících kontraktů. „Tento krok má zabránit okamžitému chaosu na trzích, ale zároveň vyvinout tlak na Moskvu,“ řekl pro CNBC Bob McNally ze společnosti Rapidan Energy Group.
Podle analytičky společnosti Kpler Mu-jü Sü představují sankce „velmi významnou eskalaci“, která může přímo ovlivnit námořní export ruské ropy. „Trumpovy sankce na Rosněfť a Lukoil mohou přimět hlavní odběratele, aby své nákupy omezili nebo je zcela zastavili,“ uvedla. Zásah se nejvíce dotkne indických rafinérií, které jsou silně napojené na ruské dodávky. Rosněfť navíc vlastní téměř polovinu společnosti Nayara Energy, provozující jednu z největších indických rafinerií ve státě Gudžarát. Sankce tak mohou ovlivnit i prodej rafinovaných produktů.
Analytici proto očekávají, že Indie bude muset přehodnotit své námořní kontrakty, zatímco Čína může dočasně pokračovat v dodávkách ropovody. „Neočekávám úplné zastavení ruských ropných toků, ale krátkodobá přestávka je nevyhnutelná,“ upozornila analytička. Sankce také donutí odběratele hledat nové platební a přepravní cesty, což zvýší náklady a složitost obchodů, přesně podle záměru Washingtonu. Trhy zareagovaly, ale bez známek paniky. Cena ropy Brent ve čtvrtek ráno vzrostla téměř o čtyři procenta, avšak z pětiměsíčního minima.
Krátce po americkém kroku reagovala i Evropská unie s 19. balíčkem sankcí, jak napsala CNBC. Ten poprvé zasahuje ruský plynárenský sektor – zakazuje dovoz LNG a cílí na ruské banky, kryptoměnové burzy a firmy působící v Indii a Číně. Analytik Tamas Varga z PVM Oil Associates označil opatření za zásadní.
„Když byli ruští producenti v minulosti zasaženi sankcemi EU nebo G7, vždy se našli noví odběratelé. Sankce na dodavatele jsou nejúčinnější, pokud jsou spojeny s tlakem na spotřebitele,“ podotkl. Podle Vargy tak hraje klíčovou roli i rozhodnutí Indie výrazně omezit nákupy ruské ropy, což může mít na ruské příjmy téměř stejný dopad jako americké sankce.
