Extrémní srážky brzdí hospodářský růst. Systémová změna v energetice by stála méně než řešení dopadů klimatu, tvrdí studie - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Extrémní srážky brzdí hospodářský růst. Systémová změna v energetice by stála méně než řešení dopadů klimatu, tvrdí studie

,
Extrémní srážky brzdí hospodářský růst. Systémová změna v energetice by stála méně než řešení dopadů klimatu, tvrdí studie
Zdroj: Depositphotos
  • Vědci se rozhodli zaměřit na to, jak nezvyklé zásahy přírody, které společně se změnami klimatu přicházejí stále častěji, ovlivňují hospodářský růst

  • Hlavní závěry studie shrnul v pořadu televize CNBC Anders Levermann, vedoucí oddělení výzkumu komplexity v Postupimském institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK)

  • Velkou změnou podle něj musí projit energetika. Částka vynaložená na tento přerod však údajně nebude vyšší než řešení stále častějších záplav a dalších extrémních výkyvů počasí

Podle studie zveřejněné v časopisu Nature počet vlhkých dnů a dnů s extrémními srážkami přímo ovlivňuje hospodářský růst, respektive jeho pokles. Vědci z PIK provedli průzkum, v němž vyhodnocovali údaje z více než 1500 regionů za období mezi lety 1979 až 2019. Výsledkem je zjištění, že „intenzivnější denní srážky způsobené změnou klimatu v důsledku spalování ropy a uhlí poškodí globální ekonomiku“.

Anders Laverman v rozhovoru pro CNBC vypíchnul nejdůležitější závěry rozsáhlé studie. „Zjistili jsme, že i malé změny v počtu deštivých dnů již mohou ovlivnit tempo růstu ekonomiky,“ řekl a dodal, s čím má lidstvo největší potíže: „Nejsilněji nás zasáhla změna variability, na kterou nejsme zvyklí. Je obtížné se tomu přizpůsobit.“

Svět vyrábí stále větší množství obnovitelné energie. Současné tempo ale nestačí, zní z Mezinárodní energetické agentury

Proto, aby lidstvo mohlo v budoucnu i v rámci ztížených podmínek prosperovat, je podle Lavermana důležité provést v následujících letech skutečné systémové změny. „Víme, co nás bude stát přechod od fosilního energetického systému k obnovitelnému. Vždy ale bude dražší nechat klimatickou změnu rozvíjet, než s ní bojovat,“ podotknul.

Vědec dále naznačil, jak by měl vypadat ideální postup při rychlých změnách systému. Svá slova směřoval zejména k firmám, kterých se dopady na životní prostředí týkají nejvíce: „Musíme nastavit cestu tak, aby se lidé mohli skutečně přizpůsobit a vydělat na tom, že přechod provedou rychleji než jejich konkurenti.“

Zmiňovanou studii vedla Leonie Wenzová z Postupimského institutu a výzkumného ústavu Mercator Research Institute on Global Commons and Climate Change. Vědkyně tvrdí, že „více vlhkých dnů a extrémních denních srážek zpomaluje ekonomiky po celém světě“. To je podle ní „důležitý poznatek, který přispívá k našemu rostoucímu porozumění skutečným nákladům změny klimatu“.

Plovoucí školy i města uprostřed oceánu. Architekti odpovídají na klimatickou změnu inovativními stavbami na vodě

„I když více ročních srážek je pro ekonomiky, zejména ty závislé na zemědělství, obecně prospěšné, důležité rovněž je, jak je déšť rozdělen do jednotlivých dnů v roce,“ vysvětlila. „Intenzivnější denní srážky se ukazují jako špatné, zejména pro bohaté, průmyslově vyspělé země, jako jsou USA, Japonsko nebo Německo,“ doplnila vedoucí výzkumu.

Pracovníci PIK zdůraznili, že nejvíce postiženými sektory jsou služby a výroba. S tím, co je myšleno pod „nadměrným a silným deštěm“, se lidstvo ještě příliš nesetkává. Nelze si však nevšimnout stále častějších a „stoletých“ záplav. Například Německo vloni v létě zasáhly přívalové deště, jež způsobily obrovské škody na budovách, infrastruktuře, ale hlavně připravily o život několik lidí. Německá spolková vláda musela na pomoc postiženým částem země vynaložit prostředky ve výši 30 miliard eur.

Výkyvů počasí navíc bude v dohledné budoucnosti přibývat. Alespoň takové jsou odhady britské národní meteorologické služby Met Office. Ta uvádí, že s rostoucími globálními teplotami očekává nárůst počtu dnů s extrémními srážkami.