Relativně nenápadné doly rozprostřené po celé Jihoafrické republice ještě před pár lety připomínaly scény z postapokalyptických filmů typu Šíleného Maxe. Stovky nelegálních horníků, kterým se přezdívá „zama zama“, zde totiž hledaly zlato prakticky bez jakýchkoliv moderních technologií pouze v ručně vykopaných tunelech. Asi není třeba zdůrazňovat, že práce v takovýchto podmínkách byla extrémně nebezpečná a často docházelo i k úmrtím.
Nyní se však situace v tamním těžebním průmyslu začíná podle listu The Wall Street Journal (WSJ) postupně měnit. Dokazuje to třeba projekt jménem Qala Shallows, což je první nově otevřený podzemní zlatý důl v zemi za více než 15 let. Australská společnost West Wits Mining do této lokality pouhých 16 kilometrů od centra největšího města Johannesburgu investovala asi sto milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), takže horníci nyní nosí ochranné přilby a dýchací přístroje a používají pokročilé vrtačky i další vybavení.
Těžební operace v Qala Shallows byly v omezeném rozsahu zahájeny loni v říjnu, už nyní se ale pracuje na jejich podstatném rozšíření. Zatímco letos chce West Wits Mining v dole vytěžit „pouhých“ šest tisíc uncí zlata, v roce 2029 by to již mělo být přibližně dvanáctkrát tolik. Ostatně, i proto je v plánu masivní nábor několika stovek horníků.
Nejdříve nezájem, poté tlak na rychlé zprovoznění
Ačkoliv projekt Qala Shallows možná na první pohled nevypadá nijak výjimečně, ve skutečnosti představuje významnou revoluci pro těžební průmysl v celé Jihoafrické republice. Tato země byla velkou část 20. století centrem globální těžby zlata – z tamních dolů pocházela asi polovina všech zlatých slitků a šperků, které byly na světě vyrobeny. Na přelomu tisíciletí ale začala pozice JAR upadat kvůli zvyšujícím se nákladům na technologie potřebné pro těžbu v náročných podmínkách a také na rostoucí mzdy.
Když tedy vedení West Wits Mining začalo v roce 2021 shánět pro Qala Shallows investory, zpočátku o projekt téměř nikdo nestál. „Investoři s námi ani nechtěli mluvit. Prostě vůbec neměli zájem o těžbu v Jihoafrické republice,“ uvedl generální ředitel společnosti Rudi Deysel.
Celá situace se změnila až v posledních dvou letech, když začaly ceny zlata růst. Projekt tedy nakonec získal peníze od místní banky, nejmenované instituce pro financování rozvoje a jedné americké firmy zabývající se financováním těžby. Poněkud paradoxní je přitom fakt, že díky enormnímu růstu ceny zlata začali investoři tlačit na co nejrychlejší zprovoznění dolu, takže oproti původním plánům se otevřel zhruba o rok dříve.
Na druhou stranu, není se čemu divit – zatímco před dvěma lety stála jedna unce tohoto kovu zhruba dva tisíce dolarů, nyní je to podle serveru Trading Economics už zhruba 5,3 tisíce. Odborníci se navíc víceméně shodují, že prostoru pro další růst je na trhu více než dost. „Zlatá rally bude podle mě pokračovat i v letošním roce. Jsem přesvědčen, že letos se cena zlata přehoupne výrazně přes pět tisíc dolarů za unci,“ řekl pro Euro.cz Jakub Petruška, investiční poradce společnosti Zlaťáky.
Zájem o zlaté doly je po celém světě
Situace okolo Qala Shallows dobře ilustruje současné dění napříč celou Jihoafrickou republikou, kde dochází k jakési nové zlaté horečce. Extrémní nárůst cen žlutého kovu totiž způsobuje, že dříve nerentabilní těžba se opět začíná vyplácet, a tak mnoho těžebních společností aktuálně plánuje obnovení, rozšíření či vznik zcela nových dolů.
Konkrétně třeba firma Harmony Gold, která je největším producentem zlata v zemi, rozšiřuje svůj důl Mponeng. Takový krok by se přitom ještě před několika lety téměř jistě nevyplatil, jelikož zmíněný důl je se svou hloubkou přes čtyři kilometry tím vůbec nejhlubším na světě, což těžbu samotnou výrazně prodražuje. Druhý největší producent zlata v JAR, společnost Sibanye-Stillwater, pro změnu chystá znovuotevření svého dolu Burnstone.
Nutno navíc podotknout, že obnovený zájem o těžbu v místech, kde se zlato dlouhou dobu nedolovalo, potažmo se tam nedolovalo vůbec, hlásí i jiné země. Společnost Newmont, která je světovou jedničkou v těžbě zmíněného kovu, loni v říjnu spustila provoz v novém dole Ahafo North v Ghaně. Druhý největší producent zlata, Barrick Mining, chce letos zahájit stavbu dolu Fourmile v Nevadě.
Podle nejnovějších údajů společnosti S&P Global Energynich, na které se WSJ odkazuje, se celosvětové výdaje na průzkum těžby zlata v loňském roce zvýšily o 11 procent na 6,15 miliardy dolarů (asi 126 miliard korun). To v kombinaci s aktuálními tržními podmínkami vede odborníky k přesvědčení, že se zašlou slávu jihoafrického těžebního průmyslu podaří opět obnovit a zároveň tak zajistit i dobře placenou práci velkému množství lidí. „Těžební sektor v JAR v průběhu uplynulých let trpěl jedním problémem za druhým. Díky vysoké ceně zlata ale nyní získal velmi důležitý impuls pro svůj další rozvoj,“ uzavřel Izak Odendaal, investiční stratég ze společnosti Old Mutual.
