Počty zahraničních turistů mířících do USA se snižují. Konkrétně jich vloni podle nejnovějších dat Světové rady pro cestování a cestovní (WTTC), na něž se odkazuje zpravodajská agentura Reuters, bylo ve srovnání s rokem 2024 o šest procent méně. To mělo dle dřívějších odhadů zmíněné organizace připravit tamní ekonomiku o 12,5 miliardy dolarů. Jak se přitom zdá, podobný trend bude nejspíš pokračovat i letos, a to navzdory skutečnosti, že se v USA uskuteční několik dlouho očekávaných akcí, píše server BBC.
Zástupci amerického cestovního ruchu očekávali boom spojený s oslavou 250 let nezávislosti země, stoletého výročí ikonické silnice Route 66 a konáním mistrovství světa ve fotbale, o které se USA podělí s Mexikem a Kanadou. Dle lidí z oboru to ale naneštěstí tak horké nebude, přičemž řada z nich považuje za příčinu změnu na tamní politické scéně, respektive způsob řízení země ze strany administrativy staronového prezidenta Donalda Trumpa.
Odrazuje vás Donald Trump svou politikou od případné cesty do USA?
„Cesta do USA, která byla kdysi snem, je dnes pro mnohé politickým aktem, krokem do neznáma a velkou finanční zátěží,“ uvádí Sarah Kopitová na portálu Skift, který se věnuje právě problematice cestovního ruchu. BBC na to konto dodává, že v jiném průzkumu z loňského jara se již tehdy 46 procent dotázaných nechalo slyšet, že si návštěvu USA právě kvůli osobě prezidenta Trumpa pravděpodobně rozmyslí. Nejvíce takových hlasů přitom zaznívalo od lidí z Kanady a Německa.
Prohledávání sociálních sítí
Krátce po převzetí úřadu takřka přesně před rokem uvalil Trump vysoká cla na řadu zemí světa, včetně dlouholetých spojenců Washingtonu, jako jsou Evropská unie, Velká Británie nebo Švýcarsko. Kromě toho vyhrožoval anexí Kanady a zpřísnil udělování imigračních víz lidem z desítek zemí.
Pro spoustu zahraničních turistů jsou aktuálně překážkou i nejisté podmínky krátkodobého vstupu do země třeba za účelem cestování skrze systém ESTA. Ty má nově upravovat nedávno představený vládní program, jenž celním úředníkům nařizuje mimo jiné prověřovat lidem profily na sociálních sítích, a to až pět let dozadu.
V rámci těchto opatření, která se vztahují na turisty ze zemí, s nimiž mají USA bezvízový styk – tedy i na občany ČR –, budou muset žadatelé „pokud možno“ poskytnout třeba seznam telefonních čísel a emailových adres používaných v posledních pěti, respektive deseti letech, IP adresy a metadata z elektronicky zaslaných fotografií, stejně jako biometrické údaje, včetně otisků prstů, DNA, údajů o obličeji a duhovce, napsal minulý měsíc s odkazem na deník The Washington Post server ČT24. Počítá se navíc i nutností poskytnout informace o svých rodinných příslušnících, včetně jmen, telefonních čísel, dat a míst narození a bydliště.
Zmizí turisté z Venezuely, Grónska i Kuby?
Na přelomu roku provedly americké ozbrojené složky vojenskou akci ve Venezuele, kde zajaly vůdce Nicoláse Madura. Následně Trump prohlásil, že jeho administrativa bude zemi po nezbytně nutnou dobu „řídit“, přičemž sám šéf Bílého domu se na sociálních sítích pasoval do role jejího současného prezidenta.
Kromě Venezuely ale Trump svoji pozornost v posledních dnech obrací i na další státy, které mu jsou dlouhodobě trnem v oku. Počínaje Íránem, jemuž v důsledku pokračujících protirežimních protestů rovněž pohrozil vojenským zásahem, přes Kubu, Kolumbii až po Grónsko, na kteréžto autonomní území Dánského království si znovu dělá, k nelibosti spojenců z NATO, veřejně zálusk. Jak se přitom zdá, Trumpovy slovní výpady neovlivňují jen lidi, kteří měli v plánu vycestovat do USA, ale i potenciální návštěvníky právě těchto turisticky atraktivních destinací.
Například obyvatelka Dánska Heather Storgaardová plánovala v únoru navštívit přátele ve zmíněném Grónsku, Trumpovy výhružky ohledně koupě tohoto největšího ostrova na světě, ba dokonce jeho vojenského dobytí ji však přiměly k zamyšlení. „Stále uvažuji o cestě,“ cituje Storgaardovou BBC. „Ale jsem opatrná a sleduji vývoj situace.“
Podobný názor má i Jackie Arruda, marketingová specialistka v pohostinství z Brazílie, která plánovala navštívit Grónsko v květnu. Nyní přemýšlí, jestli cestu nezruší. „Nedávné události ve Venezuele ukázaly, že hrozby se můžou velmi rychle proměnit v realitu,“ zdůrazňuje s tím, že pokud se v příštích měsících něco stane, obává se o bezpečnost svých přátel, grónského národa i případného globálního dopadu takové invaze.
Jesús Noguera, majitel firmy Cuba Careo Tours v Havaně, zase poznamenal, že prohlášení Trumpa o Madurovi okamžitě ovlivnilo cestovní ruch na Kubě. „Tato rétorika ihned vyvolala poplach u potenciálních návštěvníků. Mám obavy o budoucnost tohoto odvětví. Upřímně řečeno, nevidím v blízké době žádnou naději na oživení. Nestabilita spojená s geopolitickými riziky zkrátka cestovnímu ruchu nepřeje,“ stěžuje si.
Pozitiva negativní mediální pozornosti
Jakkoliv znepokojivě může aktuální dění kolem USA, Venezuely či Grónska vypadat, najdou se v dotčených zemích pochopitelně i tací, kteří toho chtějí využít ve svůj prospěch. „Je špatně, nebo dobře, že se na nás tak soustředí média?“ ptá se Inga Rós Antoníusdóttir, manažerka v cestovním ruchu s bohatými zkušenostmi ze severských oblastí. Vše podle ní záleží na tom, jak s danou skutečností cestovní ruch naloží, a připouští, že méně známé destinace by mohly z nečekané pozornosti profitovat.
Jinak to vypadá v Íránu. Tamní generální ředitel cestovní kanceláře Surfiran Mahdi Eshraghi řekl, že nedávná prohlášení Trumpa o možném zásahu důvodem poklesu poptávky nejsou. Problém vidí spíš v dlouhodobém negativním vnímání země Američany a politických změnách. „Podle našich zkušeností míří do Íránu stále méně turistů už od odstoupení USA od jaderné dohody v roce 2018, nejde tedy o krátkodobou reakci na současnou politickou rétoriku,“ uzavírá Eshraghi.
