Metaverse byl v posledních letech jedním z nejoblíbenějších projektů zakladatele sociální sítě Facebook Marka Zuckerberga. Věřil, že virtuální svět představuje budoucnost, a proto do jeho rozvoje investoval miliardy dolarů, ba dokonce kvůli němu neváhal ani přejmenovat celou svoji společnost na Metu.
Po čtyřech letech od představení zmíněného konceptu je ovšem jasné, že ambiciózní cíle počítající se vznikem komplexního digitální světa se rozhodně naplnit nepodařilo. Popularita metavesmíru totiž zůstává daleko za očekáváními a rostoucímu počtu investorů se přestává líbit, kolik peněz Meta do této černé díry nalila.
Začátkem prosince na celou situaci zareagoval i sám Zuckerberg, který se podle CNN rozhodl, že sníží rozpočet svého metaverse týmu až o 30 procent. Lidé pracující na tomto projektu budou pravděpodobně přesunuti do jiných oddělení, kde se mají věnovat například vývoji brýlí s umělou inteligencí či dalších nositelných zařízení pro rozšířenou realitu. Akcie Mety na dané oznámení zareagovaly prudkým růstem o sedm procent, protože investoři ocenili, že se firma plánuje věnovat výdělečnějším segmentům.
S křížkem po funuse
Za omezením rozpočtu metaverse stojí podle odborníků především fakt, že se jedná o poměrně zvláštní koncept, který se příliš neprosadil. Už jeho samotné uvedení přišlo v nepříliš ideálním čase, neboť po období dlouhých covidových lockdownů se velká část lidí naopak těšila na návrat do běžného offline života. A i když vedení Mety opakovaně tvrdilo, že metavesmír bude pohlcujícím zážitkem, kde budou mezi sebou uživatelé interagovat podobně jako v reálném světě, stále není příliš jasné, jaké výhody vlastně celý koncept má – či snad lépe řečeno měl mít.
Dalším zásadním problémem je, že navzdory původním proklamacím není metavesmír příliš vizuálně působivý. I avatar samotného Zuckerberga po investovaných miliardách dolarů stále vypadá spíše jako z nějakého levného animovaného filmu. Oproti klasickým sociálním sítím, na kterých se každý může prezentovat v co možná nejlepším světle, tím metaverse výrazně ztrácí na přitažlivosti.
V neposlední řadě je potřeba zmínit skutečnost, že dostat se do virtuálního světa Mety není rozhodně levnou záležitostí. Pořízení nejlevnějšího headsetu, který k tomu člověk potřebuje, stojí aktuálně zhruba 400 dolarů (asi 8 300 korun). Dá se přitom tušit, že takto vysoká počáteční investice dokáže alespoň část potenciálních zájemců spolehlivě odradit.
Dochází k propojení virtuální a skutečné reality
Co konkrétně znamená omezení rozpočtu metaverse týmu pro budoucnost celého projektu, je zatím těžké odhadnout. Nikdo z vedení Mety metavesmír v tuto chvíli rozhodně nepohřbívá – tím spíš když určité zpomalení vývoje si americká technologická společnost může dovolit, protože oproti své konkurenci má v odvětví značný náskok.
„Meta byla dlouhodobě jedním z největších tahounů virtuálních světů a vývoje VR headsetů. Šla do toho prakticky all-in a ostatní firmy ji jen následovaly. To, že teď část investic přesouvá jinam, beru spíš jako rekalibraci než ústup,“ potvrzuje pro Euro.cz Julie Slavík, manažerka pro inovace a rozšířenou realitu ve společnosti Deloitte, která je zároveň zakladatelkou projektu Holky v metaverse.
Dalším důležitým faktorem pro vývoj celého odvětví podle expertky je, že očekávání kolem metaverse se za poslední roky přirozeně změnila a vývoj se posouvá trochu jiným směrem: „Místo uzavírání lidí do čistě virtuálních světů se čím dál víc prosazuje propojování virtuální a skutečné reality. Vidíme to i na vývoji chytrých brýlí, jako jsou Meta Ray-Ban Glasses, které kombinují kameru, displej integrovaný v čočce a hlasového AI asistenta přímo v lehkém nositelném zařízení.“
Navíc platí, že navzdory nedávnému rozhodnutí o omezení specializovaného týmu se Zuckerbergova očekávání ohledně metavesmíru příliš nesnížila. Zakladatel Facebooku se bude pravděpodobně i nadále snažit svoji původní velkolepou vizi zrealizovat, byť s omezenějším rozpočtem, jak vyplývá z tohoto jeho komentáře: „Pokud se nakonec ukáže, že jsme špatně utratili pár set miliard dolarů, bude to samozřejmě velmi nešťastné. Ale řekl bych, že riziko na druhé straně, tedy že bychom přišli o lukrativní příležitost, je vyšší.“
