Naše vláda mi tento týden opět vyrazila dech. Teprve po kapkách se dozvídáme, co všechno po nás údajně chce Evropská unie. Slovo "údajně" používám schválně. Už několikrát se ukázalo, že za výmluvami na EU stojí snaha vlády prosadit něco, co jinak prosadit nelze.
**DOPIS
Naše vláda mi tento týden opět vyrazila dech. Teprve po kapkách se dozvídáme, co všechno po nás údajně chce Evropská unie. Slovo „údajně“ používám schválně. Už několikrát se ukázalo, že za výmluvami na EU stojí snaha vlády prosadit něco, co jinak prosadit nelze. Ale dejme tomu, že tentokrát skutečně jde o absurdní požadavek Unie na vyšší DPH u dětských papírových plenek. V situaci, kdy nejen my, ale celá Evropa začíná připomínat domov důchodců, je to opravdu dobrá pobídka ke zvýšení porodnosti. Ale to jen tak mimochodem. Zásadnější je, že vloni na jaře během kampaně před referendem nepadlo o podobných „drobnostech“ spojených s naším případným vstupem do EU ani slovo. V tom případě se nabízejí tři varianty a jedna je horší než druhá. Buď o tom naši vládní „eurooptimisté“ vůbec nevěděli. To svědčí o jejich naprosté nekompetentnosti, mám-li to říci kulantně. Nebo to samozřejmě věděli, ale nechtěli občany od kýženého ANO odradit. I malé dítě však ví, že lhát se nemá, pane premiére. Anebo za třetí věděli, ale hodili za hlavu s tím, že na vyjednání lepších podmínek je ještě moře času - a bác ho, nevyšlo to! Výsledek by potom svědčil o lemplovství a neschopnosti. Co z toho je pro naše nejvyšší státní představitele větším handicapem, nechám na vás. Já osobně si myslím, že ve vysokých funkcích by neměli sedět ani hlupáci, ani lháři, ani lemplové.
