Americko-izraelský útok na Írán představuje vážné zhoršení bezpečnostní situace na Blízkém východě. Dle odborníků dokonce jedno z nejvážnějších za posledních více než 20 let. Íránské protiútoky se totiž zaměřily i na ostatní státy v regionu, přičemž zasažen byl například Kuvajt či Spojené arabské emiráty. Kromě toho se navíc téměř zastavila lodní přeprava v klíčovém Hormuzském průlivu, kudy prochází zhruba 20 až 25 procent světové ropy.
Finanční trhy samozřejmě na tuto situaci zareagovaly. Cena ropy Brent stoupla od vypuknutí konfliktu o zhruba 17 procent a v jednu chvíli se pohybovala až na úrovni 83 dolarů za barel. Velké akciové indexy v USA i Evropě naopak mírně klesly. Velmi zajímavý byl rovněž vývoj ceny zlata, která nejprve rychle vzrostla, aby se následně ve středu vrátila zhruba na úroveň před prvními útoky, tedy pod hladinu 5 200 dolarů za troyskou unci.
Vývoj ceny zlata po zahájení americko-izraelských útoků na Írán
Poměrně vlažná reakce na takto závažné události přitom zaskočila některé odborníky, mezi nimiž byl i generální ředitel bankovní společnosti Goldman Sachs David Solomon. „Dívám se na reakci trhu a skutečně mě překvapuje, že byla mírnější, než byste si vzhledem k rozsahu situace mysleli,“ řekl podle agentury Reuters v projevu na obchodním summitu v Sydney.
Manažer, který stojí v čele známé banky už od roku 2018, si tlumenou reakci vysvětluje tím, že trhy mají tendenci reagovat na geopolitické události jen velmi omezeně, pokud nemají přímý dopad na hospodářský růst. Podle Solomona může ale stále dojít k tomu, že přijde mnohem drsnější reakce. „Myslím, že trhům bude trvat několik týdnů, než si skutečně uvědomí důsledky toho, co se stalo, a to jak v krátkodobém, tak střednědobém horizontu. Zatím ovšem nemohu spekulovat o tom, jak to celé dopadne,“ uvedl šéf Goldman Sachs.
Hrozí přehřátí ekonomiky a vyšší inflace
Bez ohledu na současné dění na Blízkém východě podle Solomona platí, že americká ekonomika se aktuálně nachází v dobré kondici. Stojí za tím například fakt, že tamní centrální banka Fed snížila úrokové sazby, a došlo i k výraznému zmírnění regulací. „Máme tu souběh silných makroekonomických faktorů, které podle mě činí trajektorii hospodářského růstu Spojených států docela přesvědčivou,“ podotkl.
Růst ekonomiky USA dle jeho názoru může být dokonce až příliš rychlý, což by vedlo k některým negativním jevům. „Letos je rozhodně slušná pravděpodobnost, že se americká ekonomika trochu přehřeje. A s tím souvisí i fakt, že inflace nakonec pravděpodobně bude o něco vyšší než konsenzuální očekávání,“ objasnil šéf Goldman Sachs.
Podle Solomona se silná americká ekonomika aktuálně projevuje slibně fungujícími portfolii soukromých úvěrů. Zároveň ale v důsledku vysoké konkurence dochází k postupnému rozvolňování úvěrových standardů, což může být chyba. Pokud by totiž po dlouhém období růstu přišlo výraznější zpomalení, mohlo by se ukázat, že se v některých případech peníze půjčovaly až příliš odvážně.
Goldman Sachs chce nasadit AI agenty
Ve svém projevu se Solomon věnoval rovněž očekávanému vlivu umělé inteligence na zaměstnanost. Dle jeho názoru je pravděpodobné, že AI v krátkodobém horizontu naruší trh práce, a to zejména u administrativních pozic. I přesto by ale její rozvoj neměl vést k dlouhodobému nedostatku pracovních míst.
Dané téma je přitom poměrně aktuální také pro samotnou banku. Goldman Sachs totiž v únoru podepsala smlouvu se společností Anthropic, která se vývojem umělé inteligence zabývá. Cílem spolupráce je vyvinout AI agenty pro automatizaci firemních procesů včetně účetního zpracování obchodů či přijetí a začlenění nových klientů.
„Nebudu tu sedět a spekulovat o tom, zda budou počty zaměstnanců vypadat přesně jako dnes, protože taková čísla ani nezveřejňujeme. Ale snažíme se vytvořit kapacitu pro to, abychom mohli přesunout lidi na jiná pracovní místa. Počet zaměstnanců tedy nebude nutně tak odlišný, bude jen jiný, produktivnější,“ uzavřel Solomon.
