Pro Vysočinu jsou typické především menší města a vesničky, zasazené do krajiny Českomoravské vrchoviny. Jen čtyři města v kraji mají více než dvacet tisíc obyvatel.
Pro Vysočinu jsou typické především menší města a vesničky, zasazené do krajiny Českomoravské vrchoviny. Jen čtyři města v kraji mají více než dvacet tisíc obyvatel.
Vysočina je jedním ze tří krajů, které leží ve vnitrozemí a nedotýkají se státních hranic. Vždy patřila mezi ekonomicky chudší kraje, což plyne mimo jiné z hornatého povrchu a studenějšího klimatu. Osidlování zdejšího území bylo pomalejší, a proto není divu, že i dnes patří Vysočina mezi tři nejméně zalidněné kraje v zemi. Jen čtyři města v kraji mají více než dvacet tisíc obyvatel. Přesto co do velikosti není Vysočina žádným trpaslíkem - svou rozlohou je pátým největším krajem v republice.
V oblasti zemědělství se region zaměřuje zejména na pěstování brambor, které nejsou tak náročné na přírodní podmínky. Půda na Vysočině totiž není příliš úrodná, čemuž odpovídá i její cena (dlouhodobě pod republikovým průměrem). Na zemědělskou tradici navazuje potravinářský průmysl.
Industrializace v kraji vždy byla o krok pozadu za zbytkem republiky, což ale zároveň napomohlo k zachování čistého životního prostředí a dělá z regionu oblíbený cíl rekreantů. Kromě přírodních krás či sítě cyklistických stezek nabízí Vysočina mnoho lákadel v podobě kulturních památek. Náměstí v Telči, kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť v Třebíči jsou dokonce zapsány v seznamu UNESCO.
Průmyslová odvětví prožívají v posledních letech na Vysočině velmi dynamický rozvoj. Vzniklo zde 25 průmyslových zón. Mezi úspěšná odvětví patří především výroba dopravních prostředků, strojírenství, kovodělný, elektrotechnický, potravinářský, sklářský a textilní průmysl.
Největším investorem je Bosch Diesel, významným zaměstnavatelem je také jaderná elektrárna Dukovany. Podíl hrubého domácího produktu Vysočiny na celkové ekonomice České republiky však dosahuje jen necelých čtyř procent.
K rozvoji regionu významnou měrou přispívá dálnice D1, protínající napříč celou Vysočinu. Zatímco východ kraje je tradičně ovlivněn Brnem (včetně silného významu náboženství), oblasti na severovýchodě mají spádovost spíše do Prahy. Železniční síť není příliš hustá, nižší má už jen Zlínský kraj. Regionu chybí také letiště, které by dokázalo pojmout letadla s dostatečnou kapacitou.
Perspektivnímu zaměření na obory s vysokou přidanou hodnotou zatím brání nedostatek vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Dlouhodobou absenci vysokého školství v regionu se teprve v posledních letech snaží napravit vysoké školy v Třebíči a Jihlavě.
(s využitím informací krajského úřadu)
| Rozloha kraje: | 6 925 km2 |
| Počet obyvatel: | 517 153 |
| Sídelní město: | Jihlava |
| Míra nezaměstnanosti: | 9 % (2004) |
| HDP na obyvatele: | 192 897 Kč (2003) |
PODNIKÁNÍ V KRAJI VYSOČINA
(údaje k 31. 12. 2004)
| EKONOMICKÉ SUBJEKTY | |
| počet jednotek v registru ekonomických subjektů celkem | 95 816 |
| z toho 1): | |
| soukromí podnikatelé včetně rolníků | 79 561 |
| státní podniky | 19 |
| obchodní společnosti | 6 073 |
| družstva | 552 |
1) pouze výběr subjektů
pramen: ČSÚ
NEJVĚTŠÍ MĚSTA KRAJE VYSOČINA
podle počtu obyvatel
| 1. Jihlava | 49 865 |
| 2. Třebíč | 38 715 |
| 3. Havlíčkův Brod | 24 296 |
| 4. Žďár nad Sázavou | 23 976 |
| 5. Pelhřimov | 16 417 |
| 6. Velké Meziříčí | 11 744 |
| 7. Humpolec | 10 887 |
| 8. Nové Město na Moravě | 10 506 |
| 9. Chotěboř | 9 835 |
| 10. Bystřice nad Pernštejnem | 8 949 |
| 11. Moravské Budějovice | 7 957 |
| 12. Světlá nad Sázavou | 6 961 |
| 13. Třešť | 5 989 |
| 14. Ledeč nad Sázavou | 5 937 |
| 15. Telč | 5 809 |
| 16. Náměšť nad Oslavou | 5 142 |
| 17. Padov | 5 133 |
| 18. Polná | 5 064 |
| 19. Velká Bíteš | 4 852 |
| 20. Jemnice | 4 340 |
Pramen: ČSÚ (k 31. 12. 2004)
NEZAMĚSTNANOST PODLE OKRESŮ (hodnoty v procentech)
| Třebíč | 12 |
| Žďár nad Sázavou | 8,70 |
| Jihlava | 6,70 |
| Havlíčkův Brod | 6,10 |
| Pelhřimov | 4,90 |
Pramen: MPSV, duben 2005
