Počet extrémních událostí spojených s nepříznivým počasím ve světě i v Česku každoročně stoupá a s nimi i finanční dopady. Bouře, požáry, záplavy či sucha čím dál častěji překračují hranici miliardových škod, což má zásadní dopady na pojišťovny i zajišťovny – a znamená to také stále větší ztráty i nemožnost získat pojištění v rizikových oblastech. Koneckonců i v Česku existují povodňové mapy, na základě nichž pojistit nemovitost v záplavových oblastech prostě nelze.
Letošní rok navíc z globálního pohledu přinesl další výrazný nárůst. Podle zprávy zajišťovacího makléře Gallagher Re jde o nejdražší první pololetí za posledních 14 let, jelikož pojištěné ztráty dosáhly odhadem částky 84 miliard dolarů (v přepočtu více než 1,84 bilionu korun). Naprostou většinu z nich, konkrétně 81 miliard (1,77 bilionu korun), přitom způsobily právě ničivé požáry a silné bouře. I kvůli tomu by podle odhadů zmíněné společnosti mohly letos celkové pojištěné ztráty přesáhnout hranici 100 miliard dolarů (něco přes 2,4 bilionu korun), uvádí CNN.
„Celkové ekonomické škody za první pololetí dosáhly podle našich odhadů 151 miliard dolarů (téměř 3,2 bilionu korun). Byly tak sice nižší než v předchozích letech, ale stále se držely nad dlouhodobým průměrem,“ doplňuje pro Euro.cz šéf Gallagher Re Prague Jan Hrevuš.
Jen pro srovnání, v prvních šesti měsících roku 2011, který je v daném ohledu rekordní, činily pojištěné ztráty 136 miliard dolarů. Tehdy se totiž událo hned několik rozsáhlých přírodních katastrof v krátkém časovém úseku za sebou. Nový Zéland zasáhlo nebývale silné zemětřesení, které si vyžádalo smrt takřka dvou set lidí, Japonsko, rovněž v důsledku zemětřesení, postihla jen o několik týdnů později ničivá vlna tsunami, kvůli které došlo k jaderné havárii v elektrárně Fukušima, zatímco tajfuny a povodně pořádně potrápily Thajsko a také další země v Asii. Vydatná navíc tehdy byla i sezona tornád v USA.
Město andělů v plamenech
Spojené státy patří mezi nejvíce zasažený region shodou okolností i letos. Jen lednové požáry v jižní Kalifornii, které patřily k nejničivějším a nejdražším v historii okresu Los Angeles, se podílely na celkových škodách necelou polovinou, respektive 40 miliardami dolarů (877 miliard korun).
Následně po této události uvedla tamní největší pojišťovna State Farm General, že v důsledku požárů obdržela přes 8 700 žádostí o náhradu škody a vyplatila klientům více než jednu miliardu dolarů. Firma tehdy s odkazem na „kritickou“ finanční situaci požádala státní úřady o mimořádné schválení dočasného navýšení sazeb pro pojištění domácností, a to v průměru o 22 procent. To celkem pochopitelně vyvolalo další tlak na kalifornské majitele nemovitostí.
Opomenout ale nelze ani několik silných bouří, které do USA přinesly tornáda, ničivé větry a kroupy a které se podle odhadů podílely na pojištěných ztrátách minimálně 33 miliardami dolarů (necelými 724 miliardami korun). Nejsilnější z nich přitom zasáhly středozápad a jih Spojených států v polovině března.
Tyto vrtochy počasí pak vedly k pojištěným ztrátám necelých osmi miliard dolarů (175 miliard korun), přičemž pro pojišťovny šlo o čtvrtou nejdražší sérii bouří v historii. „Po zbytek roku bude pozornost předních světových zajišťoven soustředěna především na Atlantik, kde se očekává průměrná hurikánová sezona,“ dodává Hrevuš.
Podprůměrné pololetí ve světě
Zbytek světa letos naštěstí zaznamenal podprůměrné pojišťovací ztráty. Pojištěné škody totiž činily necelých 10 miliard dolarů (téměř 220 miliard korun), což je teprve podruhé od roku 2006, kdy se globální první pololetí dostalo pod tuto hranici. Nejdražší neamerickou pojistnou událostí se přitom stalo dubnové zemětřesení v Myanmaru a Thajsku, kde by mohly celkové ztráty přesáhnout hranici jedné miliardy dolarů (22 miliard korun).
A Česko je na tom podobně. Z hlediska výskytu škod spojených s přírodními katastrofami nebo požáry první kvartál letošního roku podle pojistného matematika České asociace pojišťoven (ČAP) Jaroslava Urbana významné objemy škod nepřinesl. Což ostatně potvrzují i data jednotlivých pojišťoven.
„Letos vykazujeme méně živelných škod ve srovnání s loňským prvním pololetím. Vloni to bylo v prvním pololetí zhruba 10 500 škod, letos 5 870. Škody z bouřkové činnosti jsou meziročně srovnatelné – jak vloni, tak letos v červnu jsme zaznamenali bouřky s krupobitím a obě kalamitní události jsou si u domácností velikostně podobné,“ přibližuje ředitel likvidace Allianz pojišťovny Radek Juhaňák.
Český rekord roku 2024
Zcela jinak na tom Česko bylo vloni. Tehdy se druhou evropskou a osmou světovou nejnákladnější škodou staly následky tlakové níže Boris, která v září zasáhla hned devět středoevropských států. Odhad ekonomických škod činí podle studie Gallagher Re za rok 2024 v celém zasaženém regionu devět miliard dolarů (v přepočtu zhruba 218 miliard korun).
Škody v samotném Česku podle odhadů ministerstva financí, na které se odkazuje web opojištění.cz, činily něco mezi 25 a 30 miliardami korun, z toho je dle dat ČAP pojištěná škoda na majetku firem a domácností okolo 19 miliard. „Důvodem nárůstu nákladů na pojistné plnění nebyly jen škody z povodní z loňského září, které postihly zejména severní Moravu. Rostou i škody způsobené dalšími přírodními živly jako vichřice či atmosférické srážky. Při srovnání s rokem 2023 narostly tyto škody o 17 procent,“ podotýká Urban.
Do přehledu významných škod se ale podle zmíněné studie vloni dostalo ještě dalších šest událostí, které zasáhly i tuzemský pojistný trh. Nejnákladnější z nich byly jarní mrazy, které způsobily problémy hlavně zemědělcům, a to nejen v Česku, ale také v Německu, Rakousku a Francii. Tyto škody byly vyčísleny na 670 milionů dolarů (více než 16 miliard korun). Následují škody způsobené třemi letními bouřkami Wibke, Zoe a Elke.
„Rozsáhlé škody způsobené přírodními katastrofami jsou vedle požárů pro vývoj pojistného trhu zcela zásadní. V Česku jsou největším rizikem povodně, které byly hlavní příčinou rekordních pojištěných škod v roce 2024, které dosáhly téměř 24 miliard korun. Dalším významným rizikem jsou vichřice, kdy klíčovou událostí pro náš trh bylo tornádo na Moravě v roce 2021,“ zmiňuje pro Euro.cz šéf pojišťovacího makléře INSIA Ivan Špirakus. Druhým dechem dodává, že skutečné ztráty v ekonomice jsou však mnohem vyšší, protože kvůli nedostatečnému či chybějícímu pojištění činí plnění pojišťoven zhruba 30 až 40 procent celkových škod.
Růst klimatických škod
Z globálního pohledu tvořily většinu škod zaznamenaných za loňský rok ty, které vznikají na základě atmosférických jevů, a tedy mají spojitost s počasím a klimatem. Pouze 15 z 417 miliard dolarů (více než deset bilionů korun) připadalo na ostatní přírodní katastrofy, jako je třeba zemětřesení.
Nejničivějšími atmosférickými jevy uplynulého roku byly tropické cyklony, povodně a záplavy, silné konvektivní bouře a sucha. Celkem bylo za těchto 12 kalendářních měsíců zaznamenáno 60 událostí se škodou nad miliardu dolarů, což je o devět víc, než činí desetiletý průměr. Více než polovina z nich se přitom týkala USA.
„I nadále jsme svědky výrazného vlivu klimatické změny na průběh jednotlivých přírodních katastrof i širších vzorců projevů počasí. Přestože loňské pojištěné škody ve výši 154 miliard dolarů (přes 3,7 bilionu korun) nebyly absolutním rekordem, jde o objem 27 procent nad desetiletým průměrem a lze pozorovat i prokazatelný růstový trend. V posledních letech se také častěji stáváme svědky mnoha sice menších, nicméně bezprecedentních přírodních katastrof. Příkladem jsou loňské dubnové povodně ve Spojených arabských emirátech,“ cituje Hrevuše web opojištění.cz.
