Na Blízkém východě opět propukl velký chaos, který může mít značné dopady na celý svět. Spojené státy spolu s Izraelem totiž o víkendu zahájily rozsáhlé letecké útoky na Írán, jež si vyžádaly stovky mrtvých, včetně faktického vůdce země Alího Chámeneího a dalších čelních představitelé tamního režimu.
Americký prezident Donald Trump akci odůvodnil tím, že Írán představoval bezprostřední hrozbu pro Američany i jejich spojence. Země totiž údajně rozšiřovala svůj arzenál konvenčních raket a zároveň se snažila obnovit jaderný program, přičemž hrozilo, že rakety dlouhého doletu by mohly zasáhnout území Spojených států.
Íránský režim v reakci na útoky přistoupil k další eskalaci situace, když vyslal své rakety a drony nejen do Izraele, ale i na americké vojenské základny v okolních zemích a klíčové dopravní uzly v regionu. Zasaženo tak bylo třeba mezinárodní letiště v Dubaji. Město o víkendu hlásilo rovněž zásah známého luxusního hotelu Burdž Al-Arab ve tvaru plachetnice, na nějž měly údajně dopadnout trosky sestřeleného íránský dronu, které následně způsobily požár .
Reakce trhů je zatím umírněná
Současný konflikt má potenciál výrazně ovlivnit celou globální ekonomiku. Kvůli vojenským akcím byl totiž kompletně zastaven provoz lodí v Hormuzském průlivu, jenž se nachází mezi Íránem a arabským poloostrovem na jediné námořní cestě z Perského zálivu do Evropy a Asie.
Touto tepnou kromě velkého objemu zboží prochází také zhruba 20 až 25 procent světových dodávek ropy. Není proto divu, že v reakci na její faktické uzavření šla cena černého zlata nahoru – byť jak sami analytici přiznávají, jen relativně. Konkrétně severomořská ropa Brent v pondělí dopoledne zdražila o zhruba devět procent na 79 dolarů za barel.
Ropa Brent zdražila v pondělí na úroveň 79 dolarů za dolar
„Vzhledem k rozsahu válečného konfliktu na Blízkém východě jde stále o poměrně umírněnou reakci. Ta je dána jednak předchozím růstem cen ropy, který toto riziko zčásti zaceňoval, a jednak tím, že ropný trh zatím zjevně nepočítá s nejhorším scénářem, tedy s dlouhodobým fyzickým narušením dodávek,“ uvádí Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance.
Ve hře je spousta neznámých
Ačkoli ropný trh s dlouhodobým uzavřením Hormuzského průlivu aktuálně spíše nepočítá, zcela vyloučit tuto variantu také nelze. Tím spíš když, bohužel pro světovou ekonomiku i české řidiče, existuje celá řada faktorů naznačujících, že se současná situace hned tak neuklidní.
Prvním z nich je skutečnost, že představitelé íránské vlády odmítají vyjednávat se Spojenými státy americkými. Sám prezident Trump navíc prohlásil, že vojenská operace bude pokračovat, dokud nebudou dosaženy všechny její cíle. Jejich seznam šéf Bílého domu sice nijak nespecifikoval, z jeho dalších prohlášení lze ale vyvodit, že mu jde minimálně o výrazné oslabení íránského režimu. Což by naznačovalo, že boje v nejbližších dnech či týdnech nepřestanou a tankery a lodě se Hormuzu budou muset vyhýbat i nadále.
„V tomto okamžiku se zdá, že se nacházíme ve stavu plnohodnotného vojenského konfliktu mezi USA a Íránem, který by byl bezprecedentní a jehož trajektorii je nemožné odhadnout. Pokud by tato situace pokračovala několik dní, přičemž Írán a jeho spojenci by se za útoky i nadále mstili, můžeme očekávat ty nejhorší možné scénáře pro ropu, včetně zásadního narušení toků ropy přes Blízký východ,“ říká pro CNBC Vandana Hari, generální ředitelka výzkumné firmy v oblasti energetiky Vanda Insights.
Zdražení až o deset korun za litr jen v případě černého scénáře
Pakliže by byl Hormuzský průliv skutečně uzavřen na delší dobu, může Brent zdražit i na více než sto dolarů za barel. Jaké konkrétní dopady by takový, zatím nepříliš realistický scénář měl na ceny pohonných hmot u zdejších čerpacích stanic?
„Ceny benzínu by mohly v České republice poměrně skokově růst. Při zdražení cen ropy Brent ze zhruba 73 dolarů na 100 dolarů lze realisticky očekávat růst ceny benzínu o čtyři až pět a půl koruny na litr, a to během několika dnů až dvou týdnů. Pokud by zároveň oslabila koruna vůči dolaru, dopad by byl ještě silnější,“ shrnuje Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital.
Podobný názor sdílí rovněž hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Pokud dojde ke zdražení ropy o deset dolarů za barel, znamená to pro nás zvýšení cen pohonných hmot o zhruba dvě a půl až tři koruny. Pokud by ropa zdražila o třicet dolarů, už bychom mluvili o zdražení ve výši až deseti korun za litr pohonných hmot,“ podotýká v rozhovoru pro ČT24. I on ale vzápětí zdůrazňuje, že druhá zmíněná varianta představuje jakýsi katastrofický scénář, který se v tuto chvíli jeví jako nepravděpodobný.
Cena LNG poskočila o pětinu
Kromě pohonných hmot v současné chvíli zdražuje i zkapalněný zemní plyn. Katar, jehož armáda musí rovněž odrážet útoky íránských raket a dronů, je totiž třetím největším vývozcem LNG se zhruba 20procentním podílem na globálním trhu, přičemž více než čtyři pětiny jeho exportů míří právě přes Hormuzský průliv do Asie.
„Pokud by katarské dodávky LNG výrazně poklesly, ceny by vyskočily jak v Asii, tak v Evropě – oba trhy by se totiž začaly přetahovat o alternativní dodávky, zejména z USA. Tento negativní scénář se v cenách plynu projevil již v pondělí dopoledne – evropský plynový benchmark TTF zdražil o 20 procent na 40 eur/MWh právě kvůli obavám z nižších dodávek,“ vypočítává Rusinko z Patria Finance.
„Doufejme, že blížící se americké ‚midterms‘ volby budou Donalda Trumpa tlumit v jeho dobrodružství na Blízkém východě a konflikt bude mít jen krátké trvání. V opačném případě můžeme čelit velmi silnému nabídkovému šoku,“ dodává Míšek, podle kterého by dlouhodobě vysoké ceny ropy zároveň znamenaly i vyšší ceny za topení a elektřinu, a tedy v konečném důsledku i vyšší míru inflace.
