Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Ministerstvo průmyslu poradí, jak podnikat na vnitřním trhu EU

Ministerstvo průmyslu a obchodu zve na cyklus regionálních seminářů Vnitřní trh EU z…

7 bodů, jak vybrat to správné MBA studium a nenaletět

Každý, koho zajímá celoživotní vzdělávání nebo jehož kariérní metou jsou manažerské…

Hledáte vysokou školu s jistotou uplatnění v oboru? Zaměřte se na studium cestovního ruchu!

Vystudovat vysokou školu se u nás stalo prakticky nutností, kdo nemá titul, na toho je…

Uvnitř vlády se rozhořel boj o dohled nad kohoutky

Jan Brož 21. října 2018, 18:43  -  Jan Brož
21. října 2018, 18:43

Vládou zmítají spory kvůli plánu na zřízení regulačního úřadu pro vodárenství. Hraje se o kontrolu nad strategickým odvětvím a proti sobě stojí ministr životního prostředí Richard Brabec a šéf rezortu zemědělství Miroslav Toman.

Zatím není třeba Jacka Nicholsona. Nosy se v Česku ještě neřežou jako v kultovní detektivce Čínská čtvrť. Přesto je boj o kontrolu nad tuzemskou vodou mimořádně napjatý.

To v současnosti platí především pro vztah ministra životního prostředí Richarda Brabce a jeho kolegy z vlády, ministra zemědělství Miroslava Tomana. Toho naštval Brabcův plán na zřízení speciálního regulačního úřadu, který by dohlížel nad tuzemským vodárenstvím. Záměr zřízení vodního regulátora obsahuje i programové prohlášení vlády, pro Tomana jde přesto o nepřijatelný krok.

K reorganizaci kontroly nad vodárenstvím došlo totiž v Česku teprve nedávno. „Na ministerstvu zemědělství vznikl v roce 2015 Odbor dozoru a regulace vodárenství, a to právě pro posílení vodohospodářské regulace, což nám doporučovala i Evropská komise,“ uvedl pro týdeník Euro Toman. Vedle specializovaného odboru vznikl tehdy i meziresortní výbor, který má koordinovat práci mezi jednotlivými ministry.

Anglie, pak Německo, teď Izrael

Změnu provedla Sobotkova vláda, která byla ve věci regulace vůbec aktivní. Ohledně vody byly na stole původně dvě varianty. První počítala s tím, že by se posílily pravomoci zemědělského resortu.

Druhou možností bylo, že by vodárenství přešlo pod Energetický regulační úřad, jak je tomu třeba v Anglii nebo Walesu. To by vyžadovalo rozsáhlé změny legislativy. Hlavně by však bylo potřeba zaměstnat čtyři desítky nových úředníků a provoz úřadu by si v prvním roce vyžádal 45 milionů a v dalších letech 39 milionů korun ročně. Volba tedy padla na nový odbor na ministerstvu, který si vystačí se 14 úředníky a resort náklady pokryje z rozpočtu.


Rizika centrálně plánované klimatické politiky EU:

Melouni všech zemí, spojte se. Energetická politika míří k marxismusu-leninismu


Už o dva roky později se přitom objevil plán na zřízení „super regulátora“, tedy obřího úřadu, který by vedle vodovodů bděl také nad energetikou, telekomunikacemi a železnicí. Vzorem byl tentokrát německý Spolkový úřad pro sítě, který však paradoxně na vodu nedohlíží. Super regulátor měl mít více než tisíc zaměstnanců a přišel by na více než miliardu ročně. Plán tak směřoval do koše.

Za zmínku stojí, že jako člen bývalé vlády se na těchto krocích podílel i ministr Brabec, který nyní volá po další změně. Kdežto Toman, který trvá na zachování statu quo, členem kabinetu Bohuslava Sobotky nebyl.

Jak by si fungování nového regulátora ministr Brabec konkrétně představoval, není jasné. „Podoba nového úřadu je nyní ve stadiu počátečních diskusí, zatím na úrovni interních jednání v rámci resortu ministerstva životního prostředí,“ reagovala na sérii otázek mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Brabec zmiňuje pouze inspiraci obdobným úřadem v Izraeli. „Izrael nemá problém se zásobami vody a se suchem a současně má vodu levnější než v České republice,“ dodala Roubíčková, podle které by nebylo potřeba zaměstnat ani více úředníků.

Kdo usedne na vodě?

Nezodpovězená tak zůstává i otázka, kdo by stál v čele instituce, jakým způsobem by se vedení vybíralo, kdo by je navrhoval a kdo jmenoval. I Podle Brabce by nový regulátor měl být nezávislý, aspoň formálně by však úřad pod některý z resortů spadnout musel.

Za celým sporem tak je spíše snaha o kontrolu nad strategickým odvětvím, zvlášť když stát deklaruje, že chce získat vodárenské společnosti zpět od soukromých vlastníků. Ještě před vznikem současné vlády se v kuloárech mluvilo o tom, že ambiciózní Brabec bude mít snahu dostat vodu „pod sebe“. Toman, který dnes zhruba 80 procent veškeré vody pod kontrolou má, o ni logicky nechce přijít.

Dále čtěte:

Voda v časech sucha aneb Konec partnerství

V prach se obrátíš. Startovní čárou pro řešení sucha je záchrana půdy

Jak bojovat se suchem? Propojením vodovodů za 22,7 miliardy

Bionafta a jiné bioomyly: paliva, která často devastují životní prostředí


Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 4.50

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Proč není čistá voda skutečně čistá?
Banky loni poskytly hypotéky za více než 220 miliard. Hypotéky již nezdražují
Daně 2019: kdy podat a kdy zaplatit?
Jaké přílohy je třeba dodat k daňovému přiznání k dani z nemovitosti?
Zvýšení stravného a cestovních náhrad za pohonné hmoty v roce 2019
Auta
Škoda Scala je o 70 tisíc dražší než Rapid. Jak si ale…
Mercedes-Benz v ČR opět jedničkou
Videodojmy: Ford Mustang Bullitt
Galerie: Podívejte se, jak v průběhu času rostly ledvinky na BMW řady 7
Nejvíce a nejméně prodávané značky na evropském trhu v roce 2018: VW je suverénní
Technologie
WD Black SN750: nové highendové NVMe moduly od Western Digital s chladičem EKWB
PCI Express 5.0 je skoro hotový, první hardware už letos. V PC si počkáme do roku 2020
Argument proti politické korektnosti (video s CZ titulky)
Místo zpráv jen prázdné obdélníky. Google se připravuje na „cenzuru“ v EU (aktualizováno)
Cnews FM: Windows 7 za rok čeká posmrtný život [podcast]
Hry pro příležitostné hráče