Bionafta a jiné bioomyly, které devastují životní prostředí - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Bionafta a jiné bioomyly, které devastují životní prostředí

,
Bionafta a jiné bioomyly, které devastují životní prostředí
Zdroj: Archiv MF

Využívání kapalných biopaliv v dopravě nevychází z pohledu ekonomiky ani ekologického přínosu. Jejich útlum však blokuje vlivná agrární lobby. Výsledný kompromis dojednaný na evropské úrovni tak vychází pro výrobce biopaliv celkem příznivě.

Používání biopaliv je staré jako lidstvo samo. Vlastně začalo ve chvíli, kdy pračlověk přiložil první větev do ohně. Před šesti tisíci lety již lidé na prahu starověku začali používat rostlinné oleje k osvětlení chrámů a řemeslných dílen. Biolíh se jako obnovitelná alternativa ropných produktů objevil již v 19. století a ve velkém se používal i za první republiky. Již tehdy se povinně přimíchával do automobilového benzinu.

Zároveň je využití biopaliv plné omylů a často vedlo k devastaci životního prostředí. Vedle nadměrného kácení lesů je varující příběh velrybího oleje používaného jako palivo do lamp. Rostoucí poptávka podnítila rozmach velrybářství, v jehož důsledku došlo během 18. až 20. století téměř až k úplnému vyhubení obřích kytovců.

To je samozřejmě minulost, ale i současná výroba a užití biopaliv vyvolává nejeden otazník. Pěstování zemědělských plodin pro výrobu bionafty a biolihu způsobuje vyšší spotřebu vody, vyčerpávání půdy, růst cen potravin a kvůli přibývajícím plantážím palmy olejné i likvidaci tropických deštných lesů.

Bionafta od Babiše

Co se týká ekonomických parametrů, biopaliva neměla a dodnes nemají proti ropným produktům šanci. Do hry se však dostala z jiných důvodů. V Evropě i Severní Americe jim pomohl strach z omezování či zdražování ropy ze strany exportérů sdružených v organizaci OPEC. Současně se jednalo o účinný systém, jak omezit nadprodukci obilnin a olejnin a tím pomoci domácím farmářům.


Čtěte také: Evropa se chystá obrátit naruby finanční svět. Důležité nemají být výnosy, ale ekologičnost investic

 Banky pod zelenou kuratelou, ilustrační foto


Mimochodem, ekologické organizace tento byznys nikdy příliš nepodporovaly, i když z toho bývají obviňovány. Zavádění biopaliv bylo nejprve v kompetenci členských zemí, až v roce 2001 se do věci vložila Evropská komise. Výsledkem byla dohoda o náhradě 5,75 procenta ropných paliv biopalivy do roku 2010. V minulém desetiletí se rozpoutal boom stavby závodů na výrobu řepkové bionafty a lihovarů na zpracování pšenice, kukuřice a cukrové řepy. Jenže investoři to s nadšením pro zelený byznys poněkud přehnali a vytvořili převis výrobní kapacity nad spotřebou.

 Ilustrační foto

Důsledky lze pozorovat i na domácím hřišti. Ve výrobě bionafty dominuje lovosický závod Preol, náležící do koncernu Agrofert; netřeba připomínat, kdo jej reálně vlastní. Cukrovar Tereos TTD z Dobrovic na Mladoboleslavsku zajišťuje většinu výroby bioetanolu. Další producenti v Česku včetně bývalé ústecké Setuzy a liberecké společnosti Oleo Chemical se potácejí mezi přežíváním a insolvencemi.

Výhodou Česka je, že se biopaliva vyrábějí z domácích plodin. Jiná situace nastala v západní Evropě, která byla zaplavena dodávkami relativně levné sóji z Jižní Ameriky a palmového oleje z Indonésie a Malajsie. Rozšiřování plantáží palmy olejné přitom vede k masivnímu kácení tropických deštných lesů, a tím například i k úbytku orangutanů na Borneu.


Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu

 Uhelná elektrárna - ilustrační foto


Podle propočtu ekologické organizace Transport & Environment jsou emise z pěstování, výroby a spalování bionafty vyšší než v případě „fosilní“ nafty. V případě řepkové bionafty o 20 procent, v případě sóji dvojnásobné a při výrobě z palmového oleje dokonce trojnásobné. Jenže čísla se liší v závislosti na autorovi propočtu a například Preol se na svém webu chlubí certifikátem, že jeho řepková bionafta způsobuje o 49 procent méně emisí než klasická nafta.

Proti armádě lobbistů

Přibývající pochybnosti vedly v loňském roce k pokusu s pochybným byznysem skoncovat. Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí a zdraví loni v říjnu odhlasoval návrh ukončit povinné přidávání současné generace biopaliv do pohonných hmot postupně během příštího desetiletí. Zatímco biopaliva vyráběná z řepky, kukuřice či z cukrové řepy měla skončit v roce 2030, náhražka nafty vyrobená z palmového oleje měla zmizet již v roce 2021.

Podobné dobře míněné snahy však narazily na odpor agrární lobby a výrobců biopaliv. Ti podle zjištění organizace Oxfam poslali do boje nejméně 121 lobbistů. Výsledný kompromis dojednaný na evropské úrovni tak vychází pro výrobce biopaliv celkem příznivě. Biopaliva vyráběná ze zemědělských plodin si dlouhodobě udrží až sedmiprocentní podíl v dopravě a ze hry bude vyřazen pouze nejhorší hráč – palmový olej.

Čtěte dále:

Uhni, uhlí. Ve finančních ústavech roste odpor vůči fosilním palivům

Melouni všech zemí, spojte se. Energetická politika míří k marxismusu-leninismu

Zelená je nová černá. Světový byznys je plný ekologických předsevzetí

Ohodnoťte tento článek
Diskuze