Melouni všech zemí, spojte se. Energetická politika míří k marxismusu-leninismu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Melouni všech zemí, spojte se. Energetická politika míří k marxismusu-leninismu

,
Melouni všech zemí, spojte se. Energetická politika míří k marxismusu-leninismu
Zdroj: Martin Pinkas/Euro

Míříme k centrálnímu řízení finančních institucí pod rouškou záchrany klimatu. Pod rozbitou zelenou slupkou září obsah rudý jak pionýrský šátek.

Bylo-nebylo, nikoli za devatero horami a devatero řekami, ale tady, docela blízko na vltavském nábřeží stával před pár lety mocný úřad. Říkalo se mu Státní plánovací komise (SPK). Tento úřad měl velkou odpovědnost. Například když soudruzi v okresních výborech KSČ nechtěli poslouchat od pracujícího lidu v provozovnách Restaurací a jídelen, že se v zemi nedostává toaletního papíru, byl předseda SPK povolán na ústřední výbor KSČ a bylo mu vyčiněno za to, že soudruzi musejí řešit toaletní papír, zatímco ho má řešit on. A tak se vrátil do úřadu a nařídil naplánovat výrobní linku na hajzlpapír.

Jak řekl, úředníci učinili. Naplánovali linku a zavolali si ředitele podniku, v němž měla vzniknout. Vrazili mu do ruky bumážku, se kterou šel do Státní banky československé, která byla tehdy nejen bankou centrální, ale rovněž bankou úvěrovou. Ta dotyčnému řediteli na základě této bumážky půjčila patřičný obnos s naplánovaným úročením. A linka se postavila. Leč příčinou nějakých imperialistických kejklů toho toaleťáku nebylo nikdy dost. Naštěstí se tenkrát tiskly levné noviny na savém papíru.

Když přišla revoluce a po ní transformace ekonomiky a v té budově na nábřeží vystřídal Státní plánovací komisi berňák pro Prahu 6 a7, nastaly chaotické časy nabídky a poptávky. Každý vyráběl, co chtěl, a banky půjčovaly, komu chtěly. Najednou bylo dost toaleťáku i banánů, škodovek i zájezdů k Jadranu.


Přečtěte si komentář: Česká energetika bez šťávy

 Jan Brož


Jenže jak se zpívalo v jednom prvorepublikovém kupletu, nic na světě není věčné, ani láska k jedné slečně. A k tržním mechanismům už vůbec ne.

Přehlasování

Jako první to odskákala energetika. Vědci došli k poznání, že posledních sto let, protože déle se systematicky neměří, došlo k oteplení, a když to bude dál takhle pokračovat, roztají ledovce, zaplaví pobřeží a zbytek světa uschne. A může za to lidský červ, který svou nezodpovědností a hrabivostí ničí planetu s pomocí čmoudu z elektráren a dalších čertovských hraček, čemuž je třeba zabránit. Menšina vědců soudících, že je to možná trochu jinak, nebyla utlučena argumenty, ale jednoduše přehlasována. A odhlasovaný konsenzus se stal nástrojem politiků, kteří už nemají tušení, kterak před sto lety odhlasovali jiní vědci, že dělnická třída je předvojem společnosti a jediná je schopna vytvořit na troskách vykořisťovatelského kapitalismu beztřídní a spravedlivou společnost. Říkalo se tomu vědecký komunismus a významná část světa se tím úspěšně prořídila až k nedostatku toaleťáku, o gulazích nemluvě.

Ale pojďme zpět k té energetice. Když se na ni vrhli evropští zachránci klimatu a začali ji obracet na správnou cestu, pustili se nejdříve do tzv. obnovitelných zdrojů. Jenže ty byly příliš drahé a nekonkurenceschopné. Byly proto zavedeny dotace na jejich stavby a přidáno pravidlo, podle něhož musí distribuční společnosti nejprve vykoupit elektřinu vyráběnou v solárech a větrnících a až pak brát uhlí, plyn a jádro. Technologie produkující plyn CO2 pak byly zatíženy povolenkami. Jenže bylo jasné, že pokud by jejich cena byla taková, aby skutečně vytlačovala uhlíkové zdroje z trhu, stoupla by cena energie tak, že by nejspíš úplně zničila v některých zemích průmysl a vyvolala sociální nepokoje.


O tématu čtěte více:

Evropa se chystá obrátit naruby finanční svět. Důležité nemají být výnosy, ale ekologičnost investic

 Banky pod zelenou kuratelou, ilustrační foto


Proto byla část povolenek zadarmo a dalších bylo víc, než bylo nezbytné. Trh reagoval tržně. Jak jinak by asi měl reagovat. Dotace přenesené do spotřebitelských cen vyvolaly zdražení elektřiny. Zároveň s explozí obnovitelných zdrojů se státem garantovanou návratností investice klesaly ceny elektřiny z klasických zdrojů a tím i jejich rentabilita, až se jejich údržba stala neefektivní a investice do jejich obnovy byly ekonomickým nesmyslem.

Vydělávaly tak jen staré zdroje s nákladově odepsanými investicemi využívající nejhorší, a tudíž nejlevnější palivo. Emise CO2 místo aby klesaly, tak rostly. A na špíně se vydělávaly a stále vydělávají miliardy, jak skvěle předvádí třeba v Německu Dan Křetínský. Není na to třeba až tak moc fištrónu, protože trh prostě funguje.

Nyní to dokazuje i růst cen silové elektřiny vyvolaný v první řadě tím, že EU stáhla z trhu část povolenek, ale navíc dezinvestice v oboru pokročily už dost daleko. Aby bylo možné provozovat energetické sítě bez rozsáhlých výpadků, zavádějí evropské země takzvané kapacitní platby, díky nimž mají být udržovány v provozu klasické, především plynové elektrárny vyrábějící jen v krátkých obdobích špičkových odběrů, což by za standardních podmínek ekonomicky nevycházelo. Rozsah státních dotací do energetiky se tak opět zvětšuje a je jasné, že se promítne do spotřebitelských cen. Přitom ty evropské jsou kvůli protitržní politice momentálně zdaleka nejvyšší na světě.


Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu

 Uhelná elektrárna - ilustrační foto


A přesto je uhlí stále ekonomicky nejlepší cestou a bezemisní jaderné zdroje zůstávají v poloze zcela nevratné investice. Počáteční brutální zásah do tržních mechanismů v energetice jeho další opravy prostě neopraví. Jen znovu generují nežádoucí efekty. Ono dosáhnout nějaké dlouhodobě udržitelné rovnováhy v energetické síti významně závislé na zdrojích, jejichž výkonnost neurčuje obsluha, ale počasí, prostě vyžaduje něco, co vykryje nepředpokládatelné výpadky. Různé chytré sítě, decentralizované zdroje a bateriová úložiště jsou a zůstanou dražší než běžná uhelná elektrárna. A přinejmenším v historicky dohledné době to nevypadá, že by spotřebitelé byli schopni takové náklady zaplatit.

Záchrana před tupou ulicí

A to je jediný důvod, proč nyní evropští politici přicházejí s definitivním zrušením jakýchkoli tržních stimulů v energetice a dalších navazujících průmyslových oborech přímým politickým řízením finančních institucí, kterým má být zabráněno financovat společnosti neuznané jako přínosné pro boj s klimatem.


Přečtěte si esej: Vysoká hra o trubky

 Esej: Vysoká hra o trubky


Důsledkem bude dramatický růst cen, který začnou politici vyděšení rozčílenými voliči regulovat a dotovat z jiných oborů. A jsme doma.

To totiž může vést jen a pouze k zaostávání a nedostatkové ekonomice, jako to je předurčeno každému plánovanému hospodářství. Bezpochyby nezůstane jen u energetiky, ale je potřeba dořešit i automobilový průmysl ve střední Evropě a chov skotu ve Španělsku a další pro klima „vražedná“ odvětví lidské aktivity. A je úplně jedno, že to plánování nemají na hrbu lehce nedostateční úředníci z vltavského nábřeží, ale opravdu chytří akademici z London School of Economics, kteří prý momentálně počítají patřičné modely. Hlavně je třeba zachránit planetu před tou tupou ulicí s ekonomickým chováním podle toho zlořečeného Adama Smithe.

Ale se svobodným trhem mizí ze společnosti nejen toaletní papír, ale především základní lidské svobody, byť nám možná ještě načas nechají ty soukromé ševce, jako je nechal Erich Honecker v NDR. Meloun je prostě rozbit a pod zelenou slupkou září obsah rudý jak pionýrský šátek. Tohle už není nějaký akademický neomarxismus. To je poctivý a kovaný marxismus-leninismus, jak ho my starší známe z učebnic, které jsme museli umět téměř nazpaměť.

Počáteční brutální zásah do tržních mechanismů v energetice jeho další opravy prostě neopraví. Jen znovu generují nežádoucí efekty.

Čtěte dále:

Uhni, uhlí. Ve finančních ústavech roste odpor vůči fosilním palivům

Zelená je nová černá. Světový byznys je plný ekologických předsevzetí

Bionafta a jiné bioomyly: paliva, která často devastují životní prostředí

Ohodnoťte tento článek
Diskuze