„První pár jsem slepil na koleně.“ Moravská firma pražského fyzioterapeuta obouvá Američanky do barefoot bot - Euro.cz

Přihlášení

„První pár jsem slepil na koleně.“ Moravská firma pražského fyzioterapeuta obouvá Američanky do barefoot bot

,
„První pár jsem slepil na koleně.“ Moravská firma pražského fyzioterapeuta obouvá Američanky do barefoot bot
Zdroj: Ahinsa Shoes
  • Fyzioterapeut Lukáš Klimpera vyrábí kvalitní barefoot obuv, kterou vyváží do celého světa

  • Používá pouze veganské a eticky získané materiály od nanovláken přes kaktusy až třeba po ojeté pneumatiky

  • Navrhl boty tak, aby co nejvěrněji napodobovaly chůzi naboso, ale udržely nohu v teple a bezpečí

Boty jsou každodenní součástí našeho života. Málokoho ale napadne, že by mohly posilovat chodidla, podporovat imunitu, uzdravovat pohybový aparát od hlavy k patě a navrch zlepšovat náladu. Fyzioterapeut Lukáš Klimpera založil značku barefoot obuvi Ahinsa shoes, která si tohle všechno vytyčila za cíl. České „bosé“ boty vyváží do celého světa. Nejvíc zákazníků má v USA, Kanadě, Německu a Austrálii.

Jako jeden z prvních českých výrobců vyvinul Klimpera boty, které co nejvěrněji simulují chůzi naboso, ale bez rizika poranění nohy šlápnutím na něco ostrého. Boty Ahinsa mají tenkou měkkou podrážku a široký střih, který poskytuje dost prostoru, aby se v něm všechny prsty mohly pohodlně protáhnout. Nepromoknou a pohodlně je srolujete do batohu. Klimpera si při výrobě dává záležet i na ekologii a etice, takže celý proces výroby se odehrává v malé české dílně, kde používá pouze veganské či recyklované materiály.

„Náš základ jsou mikrovlákna a nanovlákna, protože jsou prodyšná a odolná vůči oděru. Pro milovníky přírodních materiálů máme konopí a len. Experimentovali jsme s různými alternativními recyklovanými látkami. Kvůli nové výrobně jsme to na chvíli stáhli, ale v květnu a červnu budou v nabídce boty z kokosu, kaktusu a s podrážkami z ojetých motocyklových gum. Použili jsme už i kávové pytle,“ vypráví zakladatel firmy.

Rostlinné materiály si Klimpera nechává dovážet pouze z Evropské unie. Nepodporuje masovou výrobu, jeho dílna sídlí v Koryčanech na moravském venkově a zaměstnává několik lidí, kteří boty šijí ručně. Upřednostňuje kvalitu před množstvím.

„Naším cílem je teď hlavně expanze do světa. Kvůli covidové situaci jsme se začali maximálně věnovat online prodeji. Dneska se díky internetu můžete dostat kamkoliv. Chceme více vyvážet do střední Evropy a hlavně do Ameriky. Před časem jsme uvažovali, že bychom postavili druhou výrobnu v Americe,“ říká Lukáš Klimpera. Dodává, že obrat stále stoupá, proto firma nedávno vyměnila celou výrobní technologii.

Od programování ke zdravé chůzi

Lukáš Klimpera začínal jako ajťák. Po maturitě chtěl pracovat s lidmi a více než škole se věnoval józe a meditacím. Aby se uživil, začal se věnovat programování. V pětadvaceti vedl úspěšnou počítačovou firmu. Pak jednoho rána přišel do práce a nemohl už monitor ani vidět. Vyhořel. Rozhodl se začít znovu a podal si přihlášku na fyzioterapii na Karlově univerzitě. Nějakou dobu se věnoval rehabilitaci. „Přes profesorku Claru Lewitovou, která nás učila, a přes svého jógového mistra jsem se dostal k tomu, jak je nutné, aby tělo fungovalo přirozeně. V té době byla nabídka barefootových bot téměř nulová, existovaly jenom pětiprsté. Uvažoval jsem, že bychom je tady prodávali, ale nemají transparentní výrobní podmínky. Nakoplo mě to, abych začal něco takového vyrábět sám,“ říká Klimpera.

Chtěli si vybavit byt zásuvkami z porcelánu. Nápad je přivedl až k založení firmy, jež roste koronaviru navzdory

Začátky prý nebyly snadné. „Bez jakéhokoliv kapitálu jsme začínali krok po kroku. Museli jsme shánět materiály a někoho, kdo by nám to vyráběl. Přicházely jen samé problémy. Ze začátku jsem ještě pracoval jako fyzioterapeut, takže jsem měl dvě práce a bylo to prostě náročné. Postupně jsem nechal fyzioterapie a začal se naplno věnovat botám,“ říká. Dnes už společnost jede jako na drátkách a vymýšlí další inovace. „První prototyp jsem si doslova slepil sám doma na koleni, začal jsem v nich chodit a cítil jsem se jako bosý,“ směje se.

Fyzioterapeut naboso

Nápad na vytvoření značky obuvi se zrodil, když musel jako terapeut pozorovat, jak jeho klienti po úspěšné léčbě opět vklouznou do bot, které veškeré výsledky společného úsilí vyhodí do vzduchu. Problémy mnoha pacientů přetrvávaly kvůli deformacím nohou způsobeným obuví.

Podle Lukáše Klimpery je největší problém, že lidé si odvykli chodit naboso. Pro naše předky to byla přirozená záležitost, a tak je netrápily problémy s těžkou chůzí, oslabenou klenbou chodidla a zkřivenými prsty. Jejich noha vnímala povrch tak dobře, že se nepotřebovali neustále dívat na cestu, aby nezakopli.

Komfortní a barefoot boty se v Koryčanské dílně vyrábějí s vysokým podílem ruční práce. Foto: Ahinsa Shoes

Pro dnešního dospělého člověka už by ale nápad vyrazit na nákup nebo do parku bosky mohl skončit bolestivým zážitkem. Protože si celý život mačkáme nohy v botách, zeslábly nám a zpohodlněly. Místo abychom tiše našlapovali na špičky jako lidé v minulosti, dupeme silou přímo na patu, až se nám otřásají i kolena. Mnoho lidí kráčí shrbeně s pohledem upřeným k zemi, případně se kroutí, aby našli rovnováhu na podpatcích. Spolu s chodidlem zvedáme i váhu boty, která často není nejlehčí, a tak nohu vyhazujeme dopředu, přičemž ohýbáme prsty až do krajní polohy.

Ani barefoot boty nejsou vhodné pro každého. Neumí samospasitelně uzdravit pohybový aparát a terapeut je nedoporučuje lidem, kteří už mají nohy nemocné. „Bota je dělaná tak, aby co nejvíc simulovala chůzi naboso. Pokud člověk celý život chodí v běžné obuvi, tělo není uzpůsobené na bosou chůzi. Neumí citlivě našlapovat a může si v barefoot botě i ublížit. Proto děláme kolekci Comfort pro lidi, co chtějí s barefootem začít, nebo hledají vyloženě pohodlnou obuv,“ vysvětluje Klimpera.

Všechno začíná u nohy

„Běžně člověk hází dolní končetinu dopředu pomocí pánevního pletence a dopadá na ni. Fyziologický pohyb probíhá úplně obráceně. Odrazová síla vychází z plosek nohou od prstů a pak se přenáší do zbytku těla, aby stabilizovala trup. Je to vidět na dětech, když začnou chodit. Mají pevný a kompaktní trup, odráží se nohama. Tak by fyziologie měla vypadat. Pak dítě dostane botičky, které neumožní noze pracovat, případně velkou plenu, takže nemůže udělat krok a začne chůze z pánevního pletence. Pokud se to člověk naučí už jako batole, nese si tento zvyk po zbytek života,“ říká obuvník.

Podle něj je v těle všechno propojeno.  Chodidla ovlivňují celkové držení těla, polohu vnitřních orgánů i rovnováhu. U zdravé nohy kosti všech prstů rovně navazují na kosti nártní a holenní. Noha je pak široká a palec i malíček směřují stranou od prostředních prstů. Naproti tomu když nosíme tvrdé podrážky či podpatky, tvar nohy se mění, přicházíme o informace o povrchu a posunuje se postavení pánve i vnitřních orgánů.

Úspěch puntíkatých peněženek. Značka z Chrudimi loni zvýšila zisk o tisíc procent

„Způsob chůze je pohybový program v mozku, který můžeme napravit vhodnou rehabilitací. Současná rehabilitace, ve které je Česká republika na špičce, pracuje s neurofyziologickými programy, které vrací zpět do přirozeného stavu. Někdy se jí říká neurofyziologické programování,“ směje se Klimpera. „Možná jsem neodešel tak daleko z oboru.“