Václav Svátek je zakladatelem a generálním ředitelem společnosti Českomoravské informační systémy (ČMIS), která poskytuje hostingové a cloudové služby a navrhuje optimální serverová řešení pro více než dvě stovky klientů. Ve svém komentáři pro Euro.cz se zamýšlí nad několika nedávnými státními IT projekty, které se nepovedly dle původních plánů, a nastiňuje možné příčiny vedoucí k výslednému fiasku.
Současný stav nemá jednu příčinu, jedná se o kombinaci nekompetentnosti úředníků a dílčích pochybení při realizaci. Mezi hlavní problémy patří špatné zadání výběrových řízení, zastaralé servery, špatná IT architektura, nevhodně napsané aplikace a v neposlední řadě také neschopnost určité improvizace, která pramení také z toho, že zadavatelé (IT odborníci na straně státu) jsou často nezkušení (juniorní) a špatně placení. Kdyby státní správa dodržela níže rozepsaná doporučení, mohly tyto hojně kritizované projekty dopadnout mnohem lépe.
Správné zadání by ušetřilo až 50 % nákladů
Státní IT zakázky mají špatně vypsaná výběrová řízení. Často obsahují nepřesnosti v zadání projektu nebo nemají jasně stanovené měřitelné parametry kvality. Dalším problémem je přemrštěná cena zakázek. Ty méně poctivé firmy totiž dopředu počítají s tím, že za svou práci, která nesplňuje potřebná kritéria, obdrží pokutu. Dají proto cenovou nabídku, ve které už s penále dopředu počítají. Výsledná cena je pak složena ze skutečných nákladů, nákladů na pokutu za nesplnění zakázky a zisku ze zakázky.
Zároveň je to ale past na slušné firmy nabízející tržní ceny, protože se většinou při práci pro stát spálí - nebo rovnou do zakázky nejdou, když jejich přesvědčení a hodnoty jim nedovolí pracovat na takových projektech.
Další příklad toho, jak stát nedokáže v IT oblasti hospodařit, je jeho aktuální Národní plán obnovy s investicí do IT architektury za 750 milionů až miliardu korun. Reálně by přitom mohlo stačit pár desítek milionů, maximálně 100 milionů korun. To ukazuje na nedostatek kompetencí úředníků a absenci kvalifikovaných expertů. Chyba je tedy vždy na straně zadavatele, respektive státu, který by mohl za základní registry veřejné správy ušetřit 30 až 50 procent, tedy stovky milionů korun.
Samotný výpočetní výkon nestačí
Výpočetní výkon serverů je v dnešní době velmi laciný. V případě opravdu velkých náporů, jako bylo právě sčítání lidu, nemusí ani maximální výkon stačit na hladký provoz během špičky. Chyba tak často v těchto případech bývá na straně IT architektury i samotných aplikací, respektive v kvalitě jejich kódu. Samotná architektura může zlepšit výkon až o 20 procent, v případě špatně napsané aplikace či modulu však nepomůže ani její sebelepší navržení.
Bohužel, stát není hospodárný ani v případě nákupu a provozu serverů. Ty mívají za sebou třeba i deset let služby, což se rychlostí a spolehlivostí nemůže moderním datacentrům rovnat. Pokud bychom příliv uživatelů srovnali s nakupujícími na e-shopu, tak dokáže moderní datacentrum odbavit desítky tisíc současně nakupujících lidí – v případě většího náporu je pak čas na záložní plán.
Chyby dělají i ti nejlepší, mějte proto vždy plán B
S příchodem pandemie se s nebývalým náporem lidí potýkali i čeští lídři ve světě e-commerce. O těch se rozhodně nedá říct, že by neměli moderní infrastrukturu a otestované záložní scénáře. Proto není žádnou ostudou, když by stát například u sčítání lidu postavil lidi do fronty – do prohlížeče se jednoduše přidá cookies pro každého návštěvníka (cookies má časovou značku). Uživatel tak vidí, že bude například za 20 minut vpuštěn do systému. Toto řešení je pro něj elegantní a srozumitelné, protože přesně ví, kdy se může vrátit. V případě extrémní zátěže lze v klidu odbavovat miliony lidí.
Součástí zadání by tak měl vždy být plán B, ideálně však několik přesně popsaných a otestovaných scénářů. Na domýšlení možných následků je však třeba i dlouholetá zkušenost s velkými projekty a do jisté míry i schopnost improvizace. I to by měli úředníci zohlednit při vypisování výběrového řízení.
Příklady z minulých let ukazují, že slušné a schopné firmy raději dávají od státních zakázek ruce pryč. V řadě případů, jako tomu bylo během pandemie, raději poskytnou své služby zdarma, než aby musely čelit možným problémům – včetně nařčení, že okrádají stát. K tomuto přístupu se hlásí i ČMIS. Jsme ochotni navrhnout architekturu a poskytnout kapacitu svého datového centra v době špičky pro podobné státní projekty zdarma.
ČLÁNKY DO MAILU