Kdo zamíří do tunelu - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Kdo zamíří do tunelu

,
Kdo zamíří do tunelu

V případě zrušení superhrubé mzdy by příjmy státního rozpočtu poklesly o vysoké desítky miliard.

Komunální volby jsou mimo jiné testováním síly Babišova hnutí ANO a kde jinde je ten správný polygon než v Praze? Takže není divu, že se objevují i témata daleko překračující komunální politiku. Třeba návrh na zrušení superhrubé mzdy od nejsilnější opoziční strany ODS, která přitom tenhle podivuhodný koncept v roce 2007 sama prosadila. Babiš tvrdí, že to tehdy byl podvod na voličích, jimž byla slíbena 15procentní rovná daň z příjmů ze závislé činnosti, ale potenciální masivní výpadek jejího výběru nakonec přinutil zahrnout do jejího základu i sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavateli.

Jistě, daná číslovka měla fungovat jako magické oko, ale byl jsem očitým svědkem toho, že už při inauguraci superhrubé mzdy byly dvě hlavní vady na kráse odhaleny a zapírat nemělo cenu. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek také hned na místě uznal, že sociální odvody hrazené zaměstnavatelem nejsou v českém provedení žádný zaměstnanecký benefit, ale zase jen forma zdanění mzdy. Takže kvůli superhrubé mzdě daníte jeden příjem dvakrát, což je v očích daňových expertů docela vážná vada na kráse. Druhou chybkou bylo, že při tehdejších stropech na sociální a zdravotní daň křivka efektivního zdanění připomínala siluetu dromedára -u bohatých sazba fakticky klesala, což opět nebylo možné označovat za zvláštní příklad spravedlivosti.


Čtěte: Hledá se nová dojnice. Vláda si ze státních firem vytáhne 16 miliard, Babišovi je to ale málo

 Premiér Andrej Babiš


V historii úprav českého daňového systému tohle nebyla zrovna stříbrná chvíle. Když dneska Andrej Babiš neprojevuje žádnou vůli vyjít vstříc snaze o odstranění tohoto hříchu, není to jen z důvodů taktických, tedy politicky snadno pochopitelnému odmítání návrhů opozice. Je tady i klasický a zásadní rozdíl v rozpočtové strategii. Zrušení supehrubé mzdy bez zvýšení sazeb by zvedlo reálný příjem ekonomicky aktivních poplatníků. Ti by je mohli utratit podle vlastního uvážení, což byl vždycky daňový ideál liberálů i konzervativců všude na světě. Naopak levice tradičně inklinuje k vyššímu přerozdělování a populisté rádi pálí svíci z obou konců.

V případě zrušení superhrubé mzdy by příjmy státního rozpočtu každopádně poklesly o vysoké desítky miliard korun a v tomto řádu věcí je jedno, zda o 55, jak tvrdí ODS, nebo 75, jak tvrdí premiér Andrej Babiš. Udržet schodek v rozumných mezích by znamenalo omezovat se ve zhruba stejném rozsahu na výdajové stránce. Co důchodci, kteří se těší na nejvyšší zvýšení v českých dějinách (jim mimochodem ODS chtěla ještě přilepšit), co rodičovské příspěvky, co pěkné nárůsty platů ve veřejném sektoru? Co plnění vládního prohlášení?

Přece jen žijeme v Česku, kde v hloubi duše jen málokdo doopravdy věří, že když zvedne výdaje nebo naopak sníží daně, tak se mu to nakonec díky ekonomickému růstu okotí natolik, že to rozpočtový deficit nepozná. Jeden by nakonec řekl, že tehdy i teď máme co do činění s příkladem „rozpočtové odpovědnosti v sekundárním jisticím okruhu“. Teprve až když přijde někdo, kdo na vrcholu konjunktury slíbí pořádně snížit daně a zároveň zvednout výdaje, a doopravdy to udělá, budete mít záruku, že směřujeme do tunelu mezi dvěma oblými kopci.

Přečtěte si další komentáře Miroslava Zámečníka:

Nápady z nejvzdělanějších

MHD v Praze zadarmo a zamrzlé investice

Co dělají s Ruskem sankce

Co si analytici myslí, když kamery neběží

Zde jsou lvi… a mrtví tygři taky

Německý autoland a hrozba protekcionismu

Regulace hypoték – před půstem hostina?

Zápisky z cesty na Severovýchod, díl II.

Italští magoři poznávají finanční svět

Nezaměstnanost a karenční lhůta: jak se to rýmuje?

Dohánění

Muž, kterého naučili mluvit jaguáři


Ohodnoťte tento článek
Diskuze