Pryč od ekologické katastrofy. Obyvatelé sibiřského města s černým sněhem usilují o azyl v Kanadě - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Pryč od ekologické katastrofy. Obyvatelé sibiřského města s černým sněhem usilují o azyl v Kanadě

,
Pryč od ekologické katastrofy. Obyvatelé sibiřského města s černým sněhem usilují o azyl v Kanadě
Zdroj: Profimedia.cz

Obyvatelé ruského města Kiseljovsk, které se nechvalně proslavilo tím, že na něj kvůli znečištěnému ovzduší padá černý sníh, chtějí ze Sibiře pryč. Zažádali o azyl v Kanadě, kde usilují o statut environmentálních uprchlíků. Zároveň kritizují ruského prezidenta Vladimira Putina, že jejich problémy ignoruje.

Stotisícové město v oblasti Kuzněcké pánve se dostalo do zájmu médií letos v únoru, když se na něj začal snášet černý sníh. Apokalyptický výjev způsobil uhelný prach z nedalekých černouhelných dolů.

Těžba v této oblasti zkracuje průměrnou délku života obyvatel až o čtyři roky, jídlo a voda jsou vysoce kontaminované a registrován je vysoký výskyt vážných onemocnění, včetně rakoviny či tuberkulózy.

Měly by státy přijímat "environmentální uprchlíky"?

„Tisíce lidí jsou ovlivněny těžbou uhlí. Ta se rozšířila do těsné blízkosti jejich domů,“ řekl webu Vice.com Vladimir Slivjak z kaliningradské environmentální skupiny Ecodefense. Podle jejích propočtů žije v těsné blízkosti nějakého dolu až osmdesát procent lidí v oblasti Kuzněcké pánve.

Někteří obyvatelé Kiseljovsku se rozhodli na problém upozornit a natočili sérii videí na YouTube, kde svoji nelehkou situaci popisují. „V našem regionu se rozvinula hrozná ekologická situace,“ říká v jednom z nich obyvatelka Kiseljovsku Nikitina Irina Alexandrovnová. „Těžba černého uhlí nás dohnala až k této ekologické katastrofě,“ dodává. „Lapáme po dechu, naše děti jsou celou zimu vyčerpané,“ přidává další obyvatelka města Ulija Vitzenkovová.

Část kritiky míří i na ruského prezidenta Vladimira Putina, který podle nich problémy znečišťování ovzduší ignoruje a s místními komunitami zachází jako s plynovými komorami.


Německé snižování emisí: současným tempem nabere zpoždění 16 let

Energetická politika Německa, ilustrační foto


Někteří lidé v Kiseljovsku už dále žít nehodlají a obrátili se na kanadského premiéra Justina Trudeaua s žádostí o udělení azylu. „Vybrali jsme si Kanadu, protože její klima je podobné jako v našem regionu,“ řekl webu CBC Vitalij Šestakov, jeden z organizátorů azylového snažení Sibiřanů. „Ruské úřady nám nebudou moci říct, že jen chceme utéct za teplem.“

Přes deset obyvatel Kiseljovsku chce získat status „environmentálních uprchlíků“. Odvolávají se na kanadský uprchlický systém, konkrétně na část o „diskriminaci ze sociálních důvodů“, která se prý týká i jich. Podle expertů ale mají jen malou šanci. Kanadská pravidla pro přijímání uprchlíků se otázce klimatu takřka nevěnují. Berou v potaz hlavně uprchlíky, kteří utíkají z území konfliktu či z politických důvodů.

Potenciální uprchlíci se však svého kanadského snu nevzdávají. „Kanadě bychom mohli být prospěšní, v Rusku jsme zapomenutí a cítíme se zde jako zbyteční a nepotřební lidé,“ říká jedna z žen.

Dále čtěte:

Chytej CO2, budeš odměněn. Němečtí liberálové chtějí lidem platit kryptoměnou za odsávání emisí

Dokumentarista Moore opět provokuje: Soláry a větrníky nás nezachrání, živí fosilní barony

Obnovitelné zdroje pokryly skoro polovinu německé spotřeby. Ohrožují ale stabilitu sítě

Německo chystá boj za klima. Do roku 2023 vynaloží 40 miliard eur

Ke změně klimatu je třeba přistupovat racionálně, prohlásil Babiš

Ohodnoťte tento článek
Diskuze